Lomnice nad Popelkou (zámek)

Lomnice nad Popelkou
zámek Lomnice nad Popelkou
zámek Lomnice nad Popelkou
Účel stavby

společenské a kulturní akce

Základní informace
Sloh barokní
Výstavba před r. 1417 (tvrz)
Přestavba 1566–1567 (renesanční zámek), 1730–1737 (barokní)
Stavebník neznámý
Další majitelé páni ze Šanova, Černínové z Černína, Valdštejnové, Harrachové, Morzinové, Fulgeové, Rohanové
Současný majitel Lomnice nad Popelkou
Poloha
Adresa Husovo náměstí 4, Lomnice nad Popelkou, ČeskoČesko Česko
Souřadnice 50°31′55,37″ s. š., 15°22′19,09″ v. d.
Lomnice nad Popelkou
Lomnice
nad Popelkou
Další informace
Rejstříkové číslo památky 38347/6-2660 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zámek Lomnice nad Popelkou vznikl přestavbami tvrze, zbudované v Lomnici nad Popelkou ve 13. století. Stojí na horním okraji Husova náměstí, čp. 4. Je chráněn jako kulturní památka České republiky[1].

Historie

Tvrz je poprvé zmiňována v písemných pramenech v roce 1417 při dobývání Lomnice nad Popelkou Hynkem Jablonským, hejtmanem krále Václava IV. Mezi prvními majiteli tvrze jsou uváděni v roce 1462 Aleš ze Šanova a v roce 1482 Jan Černín z Černína.

V roce 1524 koupil tvrz do vlastnictví Vilém Štěpanický z Valdštejna. Jeho syn Václav ji přestavěl v letech 1566–1567 na zámek v renesančním slohu. Podoba zámku z této doby je zachycena na obraze malíře Antonína Chmelíka a jeho popis zaznamenán v lomnickém urbáři z roku 1667. V majetku Valdštejnů zůstal zámek, s výjimkou krátké doby, kdy ho držel jako léno Otto Bedřich Harrach, do roku 1654. Tehdy ho Jan Viktorin z Valdštejna prodal hraběti hraběti Pavlu Morzinovi.

Další z Morzinů, Václav, provedl v letech 1730–1737 poslední přestavbu zámku v barokním slohu. V této podobě, s malými úpravami, se zachoval zámek do současné doby. V roce 1796 prodal Rudolf Morzin panství Ignáci Fulgemu, obchodníkovi z Trutnova, od jehož vnuka ho pak získal do vlastnictví kníže Karel Rohan.

V novodobé historii bylo v zámku v roce 1850 sídlo okresního soudu a trestnice, v roce 1919 ho zakoupil Živnostenský dům[2] pro společenské účely a v letech 1957–1958 zde byl zřízen domov důchodců.

Architektura

Původní zámek z druhé poloviny 16. století byl kamenný, kruhového půdorysu s věží, padacím mostem a kašnou uprostřed nádvoří.

Přestavba z první poloviny 18. století nebyla realizována v plném rozsahu stavebních plánů. Vznikla jednoduchá, trojkřídlá jednopatrová budova v barokním slohu. Boční křídlo uzavírající Husovo náměstí je opatřeno členitější fasádou a zvýrazněno mansardovou střechou. V interiéru přízemí byly použity křížové hřebínkové a valené klenby s výsečemi. První patro sestává po rekonstrukci z velkého výstavního a koncertního sálu, společenského salonku a loutkového divadla. K hudebním produkcím je též využíván altán na nádvoří zámku.

Rekonstrukce

Za finanční podpory Regionálního operačního programu NUTS II Severovýchod, proběhla v letech 2008–2010 generální rekonstrukce interiérů zámku podle návrhu architekta Libora Sommera, včetně úpravy nejbližšího okolí a rekultivace přilehlého parčíku. Pro využití veřejností bylo zrekonstruováno i několik místností rozsáhlého sklepení pod budovou.[3] Exteriér budovy byl upraven pouze novou fasádou v původní cihlové barvě.

Současné využití

Prostory zámku jsou v současné době využívány ke kulturním a společenským účelům. V multifunkčním sále v prvním poschodí se konají výstavy, koncerty, přednášky, plesy apod. V budově má sídlo městské Kulturní a informační středisko, Městská knihovna a scéna loutkového divadla.

Galerie

  • Průčelí zámku
    Průčelí zámku
  • Boční křídlo zámku s erbem a mansardovou střechou
    Boční křídlo zámku s erbem a mansardovou střechou
  • Detail erbu
    Detail erbu
  • Nádvoří
    Nádvoří

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-07-18]. Identifikátor záznamu 150327 : zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. ↑ Stručně k historii a plánované obnově [online]. Lomnice nad Popelkou, 2009-06-04 [cit. 2015-11-08]. Dostupné online. 
  3. ↑ Slavnostní znovuotevření radnice a zámku [online]. Lomnice nad Popelkou, 2010-10-11 [cit. 2015-11-08]. Dostupné online. 

Literatura

  • POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech II (K–O). Praha: ČSAV, 1978. 578 s. 
  • Kolektiv autorů. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (díl III a VI). Praha: Svoboda, 1981–1989. 
  • VLČEK, Pavel. Ilustrovaná encyklopedie Českých zámků. Praha: Libri, 2001. 624 s. ISBN 80-7277-028-4. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj