Lod

Lod
לוד
اللد
Lod – znak
znak
Poloha
Souřadnice 31°57′ s. š., 34°54′ v. d.
Nadmořská výška 65 m n. m.
Stát IzraelIzrael Izrael
Distrikt Centrální
Lod
Lod
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 12,22 km²[1]
Počet obyvatel 74 600 (2017[2])
Hustota zalidnění 6159,4 (r.2017) obyv./km²
Správa
Starosta Jair Revivo (יאיר רביבו)
Vznik 1948
Oficiální web www.lod.muni.il
PSČ 71100–71160
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lod (hebrejsky לוֹד, arabsky اَلْلُدّْ, al-Ludd, řecko-latinsky Lydda, v oficiálním přepisu do angličtiny Lod[3]) je město se smíšenou židovskou a arabskou populací v Centrálním distriktu Státu Izrael.

Geografie

Leží jihovýchodně od Tel Avivu v rovinaté pobřežní planině v nadmořské výšce 65 metrů. Na východní straně města protéká potok Nachal Ajalon, do kterého tu od jihu ústí vádí Nachal Gezer.

Město je na dopravní síť napojeno soustavou četných dálničních tahů. Jde zejména o dálnici číslo 40 a dálnici číslo 44. Východně od Lodu prochází i dálnice číslo 6 (Transizraelská dálnice). Na jihu města se s nimi kříží nová dálniční komunikace silnice číslo 431. Město je rovněž napojeno na železniční trať a je důležitým vlakovým uzlem. Stojí tu železniční stanice Lod Ganej Aviv a železniční stanice Lod. Prochází tudy železniční trať Tel Aviv-Jeruzalém, železniční trať Tel Aviv-Beerševa, železniční trať Tel Aviv-Rišon le-Cijon, železniční trať Tel Aviv-Aškelon a i jen zčásti využívaná východní železniční trať. Mnohé z nich ale procházejí po stejných kolejových tělesech, takže dopravní uzel není až zas tak složitý.

Dějiny

Lod, jehož historie sahá až do období starověkého Řecka a Říma, je domovem hlavního izraelského letiště – Ben Gurionova mezinárodního letiště (dříve známé jako Lodské letiště). Letiště a s ním související průmysl je hlavním zdrojem zaměstnanosti ve městě. V Lodu se rovněž nachází absorpční centrum Židovské agentury.

Starověk

Hrobka Sv. Jiří v Lodu

Lod leží na místě starodávného města Lydda. To je zaznamenáno faraonem Thutmosem III. v Karnaku již v 2. tisíciletí př. n. l. ve výčtu kanaánských měst.[4] Podle Bible byl Lod vybudován Šemedem, členem kmene Benjamin.[5] Během babylonského zajetí bylo město opuštěné, ale po návratu Židů z exilu bylo znovu osídleno.[6][7] V helénském období se město nacházelo mimo hranice Judska, ale za Makabejských se stalo židovským městem. V roce 43 n. l. byli všichni obyvatele města prodáni syrským guvernérem Cassiusem do otroctví. Město bylo vyhlazeno římským prokonzulem v Sýrii, Cestiem Gallem, který je minul během své cesty do Jeruzaléma v roce 66. V roce 68 bylo město okupováno Vespasiánem.[8]

Byzantské období

V průběhu Byzantského období bylo město převážně křesťanské.[8] Bylo jedním z legendárních míst narození svatého Jiří, patrona Anglie, a proto bylo známé jako Georgiopolis. Z toho důvodu zde byla také vybudována svatyně Sv. Jiří.[4] V Novém zákoně se praví, že Lod byl (Lydda) místem, kde Petr uzdravil ochrnutého muže.

Muslimské období

Muslimy bylo město dobyto roku 636 a následně sloužilo jako hlavní středisko provincie Pelišteje. Později bylo hlavní město oblasti přesunuto do Ramly.[8]

Křižácké období

Křižáky byl Lod okupován roku 1099. Krátce nato byl dobyt Saladinem, ale roku 1191 byl znovu získán křižáky. Pro anglické křižáky, jako byl král Richard Lví srdce, byl Lod velmi důležitým místem, jelikož se věřilo, že byl rodištěm anglického patrona svatých, svatého Jiří.

Osmanské období

Během raného osmanského období nežili v Lodu žádní Židé. Židovské komunita se zde začala rozvíjet až počátkem 19. století. V průběhu Arabského povstání roku 1921 byli všichni Židé vypuzeni. V roce 1944 žilo v Lodu 17 000 obyvatel, z čehož byla pětina křesťanských Arabů.

Britský mandát

Podle Plánu OSN na rozdělení Palestiny z roku 1947 byl Lod zahrnut do území, které mělo připadnout arabskému státu.

Moderní dějiny

Během izraelské války o nezávislost byl Lod v rámci Operace Danny obsazen izraelskými vojenskými organizacemi Hagana a Irgun. Arabští obyvatelé byli vyhnání společně s obyvateli nedaleké Ramly. Kvůli zabezpečení strategicky důležité silnice spojující Jeruzalém a Tel Aviv odtud nakonec uprchlo na 50 tisíc lidí.[9] Izraelský historik Benny Morris napsal: „Všichni Izraelci, kteří byli svědky těchto událostí, souhlasili, že tento exodus pod horkým červencovým sluncem byl dlouhým utrpením uprchlíků, zejména těch z Lodu... Stovky civilistů zahynuly v parném vedru vyčerpáním, dehydrataci a nemocemi.“[10][11] Na druhou stranu Morris tvrdí, že vyhnání je ospravedlnitelné: „...za jistých okolností není vyhnání válečným zločinem. Nemyslím si, že by vyhnání z roku 1948 byla zločinem. Nemůžete udělat omeletu, aniž rozbijete vajíčka... Nebyla žádná jiná možnost než je vyhnat.“[12]

Terorismus

V roce 1972 bylo na Ben Gurionově mezinárodním letišti zastřeleno 28 cestujících členy Japonské rudé armády, která provedla jménem LFOP teroristický útok známý jako masakr na Lodském letišti.

Příjem

Podle statistik Izraelského centrálního statistického úřadu (CBS) z roku 2000 žilo ve městě 23 032 zaměstnanců a 1 405 podnikatelů. Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnance je 4 754 šekelů (NIS). Průměrná měsíční hrubá mzda muže je 5 821 šekelů oproti 3 547 šekelů u žen. Průměrná měsíční hrubá mzda u podnikatelů je 4 991 šekelů. Podle statistik bylo v roce 2000 ve městě 1 275 nezaměstnaných osob a 7 145 osob pobírajících nějakou formu sociálních benefitů.

Vzdělání

Podle CBS je ve městě 38 škol s celkovým počtem 13 188 žáků. Ti jsou rozděleni do 26 základních škol s 8 325 žáky a 13 středních škol s 4 863 studenty. V roce 2001 získalo 52,5 % studentů 12. ročníků maturitní vysvědčení.

Demografie

Lod je město s etnicky smíšenou populací. Podle údajů z roku 2005 tvořili 70,1 % obyvatel Židé, a 22,9 % Arabové, přičemž 21,8 % obyvatel města činili muslimští Arabové a 1,1 % arabští křesťané.[1] Podle údajů z roku 2009 tvořili většinu obyvatel Židé – přibližně 46 500 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně 51 400 osob). Arabská komunita čítala 18 400 osob.[3] K 31. prosinci 2017 zde žilo 74 600 lidí, z toho 46 100 Židů.[2]

Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat


Rok Obyvatelé
1948 1 056
1949 10 500
1950 12 150
1951 12 600
1952 15 500
1953 17 000
1954 17 100
1955 17 200
1956 17 400
1957 17 900
1958 18 300
1959 18 700
Rok Obyvatelé
1960 18 900
1961 19 400
1962 21 000
1963 22 200
1964 23 400
1965 24 200
1966 25 000
1967 26 100
1968 27 100
1969 28 000
1970 29 300
1971 31 200
Rok Obyvatelé
1972 30 500
1973 33 200
1974 34 200
1975 35 500
1976 36 700
1977 37 500
1978 38 500
1979 39 400
1980 40 300
1981 40 700
1982 40 900
1983 40 400
Rok Obyvatelé
1984 41 400
1985 41 400
1986 41 300
1987 41 300
1988 41 300
1989 41 600
1990 43 300
1991 45 500
1992 47 900
1993 49 500
1994 51 200
1995 52 266
Rok Obyvatelé
1996 55 049
1997 58 502
1998 61 066
1999 63 300
2000 65 060
2001 66 145
2002 66 500
2003 66 800
2004 66 600
2005 66 600
2006 66 800
2007 67 000
Rok Obyvatelé
2008 69 400
2009 69 800
2010 70 400
2011 70 300
2012 71 100
2013 71 600
2014 72 200
2015 72 800
2016 73 600
2017 74 600
2018 75 700

Partnerská města

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lod na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-26. (hebrejsky) 
  2. ↑ a b POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2017 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2018 [cit. 2018-11-10]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  3. ↑ a b יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. (hebrejsky) 
  4. ↑ a b Excursions in Terra Santa [online]. Franciscan Cyberspot [cit. 2008-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-26. (anglicky) 
  5. ↑ 1Pa 8, 12 (Kral, ČEP)
  6. ↑ Ezd 2, 33 (Kral, ČEP)
  7. ↑ Neh 11, 35 (Kral, ČEP)
  8. ↑ a b c Lydda (Lod) [online]. Židovská agentura [cit. 2008-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-12-01. (anglicky) 
  9. ↑ MUNAYYER, Spiro. The Fall of Lydda. Journal of Palestine Studies. 1998, roč. 27, čís. 4, s. 80–98. Dostupné online. 
  10. ↑ MORRIS, Benny. The Birth of the Palestinian Refugee Problem, 1947-1949. [s.l.]: Cambridge University Press, 1989. Dostupné online. ISBN 0-521-33889-1. S. 204-211. 
  11. ↑ The Lydda Death March [online]. Americans for Middle East Understanding [cit. 2008-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-23. (anglicky) 
  12. ↑ Survival of the Fittest? An Interview with Benny Morris [online]. Haaretz [cit. 2008-08-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-09-05. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj