Locus perennis

Locus perennis
Locus perennis (2017)
Locus perennis (2017)
Základní údaje
Rok vzniku 1889
Kód památky 37676/3-233 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Popis
Výška 2
Materiál kámen (granulit)
Umístění
Umístění uprostřed louky
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°0′24,84″ s. š., 14°35′5,28″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Locus perennis (též nazvaný Věčné místo,[1]střed Evropy[1]) je základní nivelační bod České státní nivelační sítě. Tato technická památka se nachází jihozápadně od Lišova v okrese České Budějovice. Pomník zakrývající bod (a tímto zakrytím jej chránící) stojí v bývalém rulovém lomu Spravedlnost 100 metrů jižně od silničního tahu České Budějovice – Lišov (I/34 – E49, E551) a 150 metrů jihovýchodně od odpočívadla.

Určení

Lišovský bod byl jedním ze sedmi hlavních bodů přesného výškového měření Rakouska-Uherska prováděného v letech 1873–1896 vojenským zeměpisným ústavem ve Vídni.[2] Nivelační bod byl vybudován v roce 1877 (spolu se zajišťovacím bodem). Zaměření obou bodů a jejich připojení do sítě bylo provedeno v letech 1877–1878. Tehdejší nadmořská výška bodu byla určena podle hladiny Jaderského moře v Terstu na 565,1483 m.[3]

V roce 1940 byly ve vzdálenosti 30 až 60 m osazeny a změřeny další zajišťovací body 1–5. Z měření byl zároveň proveden přepočet nadmořské výšky bodu do tehdejšího německého výškového systému Normal Null (564,8997 m) stanoveného podle hladiny Severního moře.[3]

Dnes slouží Základní nivelační bod (ZNB) Lišov spolu s později vybudovanými jedenácti dalšími podobnými body k výškovému zajištění České státní nivelační sítě.[4] Jeho současná nadmořská výška 564,7597 m n. m v systému Baltský po vyrovnání byla určena v roce 1960 přepočtením původní výšky.[3] Zajišťovací bod č. 2.1 se v roce 2001 stal součástí Základní geodynamické sítě České republiky GEODYN a jeho souřadnice byly zaměřeny metodou GPS (Global Positioning System).[2]

Popis

Vlastní geodetický bod má podobu vyhlazené vodorovné plošky ve skále o rozměrech 15x15 cm.[3] Dle dnešní klasifikace je bod stabilizován v hornině klasifikované jako biotitický granulit.[2]

Geodetický bod je kryt kamenným pomníkem, který vytvořil v letech 1889 až 1890 českobudějovický kamenický mistr Anton Panoch na základě návrhu kapitána Františka Netuschilla. Pomník se skládá ze tří granulitových[1] bloků: spodního nízkého kvádru se čtvercovým půdorysem, středového vyššího kvádru (oba dva tyto hranoly mají uprostřed otvor pro uložení pamětních listin a pro přístup k bodu) a vrchního hranolu s jehlanovitým zakončením. Celková výška pomníku je 2 metry.[2]

Nápis na pomníku

Středový kvádr nese latinský nápis:[5]

„ LOCUS PERENNIS
diligentisimae cum libella librationis
quae est in Austria et Hungaria con-
fecta cum mensura graduum me-
ridionalium et parallelorum quam
Europeam vocant erectum
MDCCCLXXXIX 		“

Přeloženo: „STÁLÝ BOD přesné nivelace provedené v Rakousko-Uhersku při evropském měření stupňů poledníkových a rovnoběžkových. Zřízeno roku 1889“.

Pamětní listina byla do pomníku uložena 12. května 1890. Tato pamětní listina se dochovala ve špatném stavu. Další pamětní listiny byly do pomníku vloženy při jeho odkrytí a následných měřických prací v letech 1905, 1927, 1940, 1946, 1963, 1969, 1971 a 1978. Přičemž v roce 1946 byly dosud vložené listiny vyzvednuty a uloženy v archivu Zeměměřického úřadu. Do pomníku byly vloženy pouze fotokopie těchto listin spolu s další novou listinou.[3][6]

Samotný pomník je chráněn od roku 1958 jako kulturní památka (do seznamu kulturních památek zapsán v roce 1963).[7] Původně bod stával na okraji lomu a hrozilo jeho poškození. Těžba v lomu byla ukončena na začátku 20. let 20. století. Záchranné terénní práce byly provedeny v roce 1971 a místo bylo v roce 1972 prohlášeno „Chráněným územím základního bodu Lišov“.[3] V polovině 90. let byly prohlubně po lomu zavezeny a na upraveném prostranství bylo zřízeno klidové místo.[8]

Střed Evropy

Pomník je (podobně jako další jihočeské nivelační body z téže doby) lidově označován za střed Evropy.[1] Z této doby pocházejí i triangulační body na vrchu Kohout (871 m n. m.), Praha (862 m n. m.), Ládví na severu Prahy (359 m n. m.), Bezděz (606 m n. m.), Veliš u Jičína (429 m n. m.), Pecný u Ondřejova (546 m n. m.), Vysoká u Kutné Hory (471 m n. m.) a Melechov (715 m n. m.) u Ledče nad Sázavou.[9] Některé z nich jsou taktéž omylem považované za střed Evropy, například pomník na vrchu Kohout, případně kamenný sloupec umístěný na vrcholu kopce Melechova u Koňkovic.[1]

Přístup

Pomník je velmi dobře přístupný, jak již z úvodu zmíněně silnice I. třídy, tak po červené turistické značce vedoucí z Lišova do Jivna, nebo po zelené značce ze Zvíkova.[10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e ŽÁČEK, Jan. Hory Novohradské. Třeboň: [s.n.], 1936. S. 24–25. 
  2. ↑ a b c d BENEŠ, František. Základní nivelační body RUVZÚ z let 1876 až 1890. Geodetický a kartografický obzor [online]. Český úřad zeměměřičský a katastrální. Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky, leden 2007 [cit. 28.3.2021]. Roč. 53 (95) číslo 1. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d e f PASLER, Antonín. K historii základního nivelačního bodu Lišov. Geodetický a kartografický obzor. Červenec 1990, roč. 36 (78), čís. 7, s. 181–183. Dostupné online. 
  4. ↑ Základní nivelační body [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2023-10-17]. Dostupné online. 
  5. ↑ ZDENĚK, Jiránek. Základní nivelační bod Locus Perennis – Věčné místo [online]. 8. 5. 2015 [cit. 2020-09-13]. Dostupné online. 
  6. ↑ WITTINGER, M. Výšková měření v Jižních Čechách. Technický jih [online]. 1948 [cit. 2020-12-20]. Dostupné online. 
  7. ↑ Památkový katalog: Základní bod triangulační sítě [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-10-19]. Dostupné online. 
  8. ↑ ZNB I. Lišov [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-10-17]. Fotografie tabule u pomníku. Dostupné online. 
  9. ↑ Vlastivědný sborník Pod Lipany. 1924-25, roč. IV. 
  10. ↑ Mapy.cz: Turistická mapa [online]. Seznam.cz [cit. 2023-10-19]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj