Liturgusidae

Jak číst taxoboxLiturgusidae
alternativní popis obrázku chybí
Liturgusa sp.
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen členovci (Arthropoda)
Podkmen šestinozí (Hexapoda)
Třída hmyz (Insecta)
Řád kudlanky (Mantodea)
Čeleď Liturgusidae
Giglio-Tos, 1919
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Liturgusidae je čeleď kudlanek zahrnující více než 30 druhů, které se vyskytují ve Střední a Jižní Americe. Pouze malá nepůvodní populace druhu Liturgusa maya byla nalezena i na Floridě.[1]

Kudlanky této čeledi jsou specializovány k maskování se na kůře dřevin. Tělo je svrchu zploštělé, zbarvení je obvykle nenápadně hnědé nebo zelené s maskovacími skvrnami. Nohy jsou v poměru k tělu značně dlouhé. Na hlavě se nachází výrazné vypouklé oči.[2]

Jak bylo popsáno u rodu Liturgusa – typicky se nacházejí na kmenech stromů ve svislé poloze hlavou dolů. Ačkoli jsou schopny letu, většina druhů létá pouze zřídka.[3]

Taxonomie

detail kudlanky rodu Liturgusa

Do čeledi Liturgusidae bylo dříve řazeno více rodů. Některé z nich sem však byly řazeny mylně na základě podobných morfologických znaků[3] a po revizi z roku 2019 byly přesunuty do jiných čeledí.

Rody

  • Hagiomantis – 5 druhů
  • Corticomantis – 1 druh
  • Fuga – 3 druhy
  • Liturgusa – 25 druhů
  • Velox – 1 druh[4]

Odkazy

Reference

  1. NISIP, Andrew J., a kol. A Newly Established Non-Native Praying Mantis Species, Liturgusa maya (Mantodea: Liturgusidae) in Florida, USA, and a Key to Florida Mantis Genera [online]. 2019-04-11 [cit. 2023-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. BRAGG, Philip Edward. A review of the Liturgusidae of Borneo (Insecta: Mantodea). [online]. 2010 [cit. 2023-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b SVENSON, Gavin J. Revision of the Neotropical bark mantis genus Liturgusa Saussure, 1869 (Insecta, Mantodea, Liturgusini) [online]. Cleveland: 2014 [cit. 2023-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. family Liturgusidae: Mantodea Species File. mantodea.speciesfile.org [online]. [cit. 2023-05-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj