Litrea

Jak číst taxoboxLitrea
alternativní popis obrázku chybí
Lithraea cuastica s plody
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád mýdelníkotvaré (Sapindales)
Čeleď ledvinovníkovité (Anacardiaceae)
Rod litrea (Lithraea)
Miers, 1826
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Lithraea molleoides

Litrea[1] (Lithraea, alternativně též Lithrea) je rod rostlin z čeledi ledvinovníkovité. Zahrnuje celkem 3 druhy rostoucí v Jižní Americe. Jsou to dřeviny se střídavými zpeřenými nebo jednolistými listy a drobnými pětičetnými květy v latovitých květenstvích. Plodem je peckovice. Rostliny obsahují ostrou šťávu, způsobující při kontaktu s pokožkou těžké dermatitidy. Tvrdé a odolné dřevo chilského druhu Lithraea caustica je místně využíváno jako konstrukční materiál a jako palivo.

Popis

Litrey jsou dvoudomé, stálezelené keře a stromy ronící ostrou šťávu. Listy jsou střídavé, lichozpeřené nebo jednolisté, řapíkaté, složené z celokrajných, přisedlých lístků. Střední vřeteno listu je často křídlaté. Květy jsou stopkaté, pětičetné, uspořádané v úžlabních a/nebo vrcholových latách. Květní stopky jsou článkované. Koruna je zelenavě bílá až nazelenale žlutá. Tyčinek je deset. V květech je laločnatý disk. Gyneceum je složené ze tří na bázi srostlých plodolistů. Blizny jsou hlavaté. Plodem je kulovitá, bledě šedá až bělavá, hladká peckovice s pryskyřičnatou dužninou (mezokarpem), přirostlou k tvrdé pecce (endokarpu).[2]

Rozšíření

Rod litrea zahrnuje 3 druhy vyskytující se výhradně v Jižní Americe. Druhy Lithraea brasiliensis a Lithraea molleoides jsou rozšířeny v oblasti od Brazílie (mimo Amazonii) po severní Argentinu, druh Lithraea caustica je endemit středního Chile.[3]

Ekologické interakce

Na listech litrejí se živí housenky některých druhů nočních motýlů zejména z čeledí martináčovití (Citheronia splendens, Citheronia vogleri, Eacles imperialis, Eacles penelope, Lonomia cynira), Megalopygidae (Megalopyge chrysocoma a M. lanata) a slimákovcovití (Sibine geyeri, Sibine trimacula).[4]

  • Housenka můry Megalopyge lanata
    Housenka můry Megalopyge lanata
  • Bizarní housenka martináče Citheronia splendens
    Bizarní housenka martináče Citheronia splendens
  • Martináč Eacles imperialis
    Martináč Eacles imperialis

Obsahové látky a jedovatost

Litrey patří společně s rody jedovatec (Toxicodendron), křivokřídlec (Loxopterigium), Mauria a Tapirira k nejjedovatějším zástupcům čeledi ledvinovníkovité v tropické Americe.[5] Účinnými substancemi jsou látky ze skupiny urushiolů. Pokud se šťáva z rostliny dostane na pokožku, dochází k vybuzení imunitního systému a senzibilaci, po níž se při opakovaném kontaktu se šťávou objevují silné alergické reakce projevující se dermatitidou. Mezi charakteristické projevy náleží zarudnutí, otoky a puchýře. Protože se alergen přenáší i na rukou a oděvu, mohou se příznaky projevit i na jiných částech těla, než je ta, která přišla se šťávou přímo do kontaktu. Běžný je silný otok obličeje a očních víček. U senzibilovaných jedinců nastupují příznaky obvykle den nebo dva po kontaktu s rostlinou, někdy však již po 6 hodinách. Neléčená dermatitida zpravidla přetrvává po dobu následujících 2 až 3 týdnů.[6][7]

Taxonomie

Rod Lithraea je v rámci čeledi Anacardiaceae řazen do podčeledi Anacardioideae a tribu Rhoeae. Mezi blízce příbuzné rody náleží Schinus a Mauria.[8]

Význam

Lithraea caustica je ve středním Chile běžnou dřevinou a místní obyvatelé ji využívají zejména jako palivo. Listy této rostliny jsou konzumovány v čerstvém stavu k léčení alergií. Načervenalé dřevo je dekorativní, tvrdé a velmi odolné vůči vlhkosti a hnilobě. Používá se zejména na stavbu domů a lodí.[7]

Odkazy

Reference

  1. ↑ SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha: Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. 
  2. ↑ KUBITZKI, K. (ed.); BAYER, C. (ed.). The families and genera of vascular plants. Vol. 10. Berlin: Springer, 2011. ISBN 978-3-642-14396-0. (anglicky) 
  3. ↑ Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ HOSTS - a Database of the World's Lepidopteran Hostplants. [online]. London: Natural History Museum. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ HURTADO, Inés. Poisonous Anacardiaceae of South America. Clinics in Dermatology. Apr.-June 1986, čís. 4(2). 
  6. ↑ AIÉ, Selva Iris. Allergic contact dermatitis caused by Lithraea molleoides and Lithraea brasiliensis: Identification and characterization of the responsible allergens. Journal of Contact Dermatitis. 1997, čís. 8(3). 
  7. ↑ a b QUATTROCCHI, Umberto. World dictionary of medicinal and poisonous plants. [s.l.]: CRC Press, 2012. ISBN 978-1-4822-5064-0. (anglicky) 
  8. ↑ PELL, Susan Katherine. Molecular systematics of the cashew family (Anacardiaceae). [s.l.]: Louisiana State University, 2004. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj