Litol

Litol
Kaplička v Litoli
Kaplička v Litoli
Lokalita
Charakter část města
Obec Lysá nad Labem
Okres Nymburk
Kraj Středočeský
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°11′12″ s. š., 14°51′11″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 1 596 (2021)[1]
Katastrální území Litol (3,07 km²)
PSČ 289 22
Počet domů 511 (2011)[2]
Litol
Litol
Další údaje
Kód části obce 89559
Kód k. ú. 689556
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Litol je část města Lysé nad Labem. Od Lysé ji katastrálně odděluje Zemská stezka, nikoli železniční trať. Nadjezd, který tyto dvě části spojoval, byl v roce 2018 zbourán a v roce 2019 letech byl dokončen nový na stejném místě. Spojení pro pěší a cyklisty zajišťuje též podchod pod nádražím. Jádro dřívější samostatné obce se nalézá dál od Lysé v blízkosti Labe, kde je patrná náves s kapličkou Panny Marie a budovou bývalého obecního úřadu – dnes knihovny. Většinu obce tvoří zástavba z první republiky – tedy rodinné domy. Je zde i několik poválečných bytových domů.

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1293.[3]

V okolí obce se nachází menší les, jinak je obklopena poli. Podél jižní strany obce teče řeka Labe, přes kterou vede Litolský most. Většina litolských dětí navštěvuje první stupeň základní školy T. G. Masaryka. Býval zde cukrovar, ale nyní je na jeho místě překladiště automobilů. V obci se nalézá zanedbaná kubistická Beniesova vila někdejšího majitele cukrovaru generálního rady Beniese, od architekta Emila Králíčka a stavitele Matěje Blechy, postavená v letech 1912–1913.[4]

Roku 1950 byla obec Litol připojena k městu Lysá nad Labem.[5]

Galerie

  • Beniesova vila
    Beniesova vila
  • Bývalý obecní úřad v Litoli, dnes veřejná knihovna
    Bývalý obecní úřad v Litoli, dnes veřejná knihovna
  • Litolský most
    Litolský most

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 146. 
  4. ↑ LUKEŠ, Zdeněk. Kubismus, klasicizující secese. In: Zdeněk Lukeš. Emil Králíček : zapomenutý mistr secese a kubismu. Praha: Galerie Jaroslava Fragnera, 2004. ISBN 80-239-3644-1. Kapitola III., s. 71. (česky, německy)
  5. ↑ Vyhláška ministra vnitra č. 13/1951 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1950. Dostupné online.

Externí odkazy

Zdroj