Liptovská kotlina

Liptovská kotlina
Nejvyšší bod 973,3 m n. m. (Hrubý grúň)
Délka 80 km
Nadřazená jednotka Podtatranská kotlina
Sousední
jednotky		 Tatry, Chočské vrchy, Velká Fatra, Nízké Tatry, Popradská kotlina, Kozie chrbty
Světadíl Evropa
Stát SlovenskoSlovensko Slovensko
Povodí Váh
Souřadnice 49°3′43″ s. š., 19°38′2″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Liptovská kotlina je podcelek geomorfologického celku Podtatranská kotlina. Tvoří její západní část. Je to výrazná mezihorská sníženina. Dosahuje délky 80 km a maximální šířky 20 km.

Ze severu ji obklopují Tatry resp. Tatranské podhorie a Chočské vrchy, ze západu Veľká Fatra a z jihu Nízké Tatry a Kozie chrbty. Na východě na ni navazuje Popradská kotlina.

Středem kotliny protéká řeka Váh, která tu vytvořila poměrně širokou nivu a soustavu šesti říčních teras. Převládá pahorkatinový typ reliéfu. Ploché hřbety se střídají s terasovitými dolinami a náplavovými kužely. Nejvyšším bodem kotliny je vrch Hrubý grúň (973,3 m). Liptovská kotlina tvoří jádro regionu Liptov s městy Liptovský Mikuláš, Ružomberok a Liptovský Hrádok. V kotlině se nachází přehradní nádrž Liptovská Mara.

Od okolních pohoří je oddělená soustavou zlomů, v nichž se nacházejí početná zřídla minerálních pramenů (např. Lúčky, Bešeňová, Liptovský Ján, Liptovské Sliače, Smrečany, Uhorská Ves) a termálních pramenů (Bešeňová, Liptovský Ján, Ráztoky u Liptovského Mikuláše). V lokalitách Bešeňová a Liptovské Sliače se vytvořily travertinové terasy (Sliačske travertíny). Kotlina patří k vysoce položeným kotlinám Slovenska a její dno vyplňují třetihorní říční naplaveniny štěrků a písků. Ty byly naneseny na třetihorní pískovce a břidlice.

Původní smrkové a jedlové lesy zde nahradily louky a pastviny.

Liptovská kotlina se skládá z těchto geomorfologických částí: Ľubeľská pahorkatina, Galovianske háje, Chočské podhorie, Matiašovské háje a Smrečianska pahorkatina.

Související články

Externí odkazy

Zdroj