Lineární písmo B

Lineární písmo B je písmo užívané ve 14.–12. století př. n. l. pro psaní v pozdní mykénské civilizaci v rané formě řečtiny. Většina tabulek napsaných v lineárním písmu B byla nalezena v Knóssu, Kydonii, Pylu, Thébách a Mykénách. Časově předcházelo řecké alfabetě o několik století, vymizelo s pádem mykénské civilizace a bylo zcela zapomenuto. Není znám žádný důkaz, že by obyvatelé Řecka v období od pádu mykénské kultury až do vzniku alfabety užívali nějakého písma.

Vztah k dalším egejským písmům

Lineární písmo B bylo jedno z pěti písem, které v egejské oblasti existovaly před rozšířením řecké abecedy. Nejstarší bylo Krétské hieroglyfické písmo, ze kterého vyšlo lineární písmo A, u kterého se pak vývojová linie rozdvojuje. V západní větvi dochází k přechodu k lineárnímu písmu B, které je doloženo na Krétě i v pevninském Řecku, na Kypru se pak rozvíjí písmo kypersko-mínojské a později kyperské. Stranou celé této vývojové linie stojí disk z paláce ve Faistu, popsaný po obou stranách zvláštním písmem, které nemá nikde jinde obdobu^[1]. Lineární písmo B vychází z lineárního písma A, ale je částečně přizpůsobené pro zápis řečtiny.

Rozluštění písma

Základ písma rozluštil jazykově nadaný architekt se zájmem o egejskou kulturu Michael Ventris v letech 1950–1952. Ventris vytvořil slabičnou mřížku a zjistil, že se jedná o fonetické slabičné písmo. Když v roce 1952 rozluštil první znaky písma, překvapeně zjistil, že se jedná o formu starořečtiny, čímž dokázal Waceovu teorii mykénské expanze na Krétu. Na dalším luštění písma spolupracoval s mladým filologem Johnem Chadwickem v letech 1952–1955. Jejich závěry dešifrování lineárního písma B byly nezávisle potvrzeny americkým archeologem Blegenem na základě výkladu hliněné tabulky nalezené v Pylu, došlo k vytvoření kompletního čtecího klíče pro toto písmo^[1]. V Česku byl významným odborníkem a znalcem lineárního písma B profesor Antonín Bartoněk působící na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně.

Charakteristika

Lineární písmo B se skládá z 87 znaků pro slabiky a mnoha sémantických znaků. Tyto sémantické (významové) znaky (logogramy) zastupují objekty nebo zboží, ale neměly fonetickou podobu a nikdy nebyly užívány jako slova ve větách. Řečtina lineárního písma B je velmi zvláštní, Ventris pro ni užil označení mykénština, protože ač je nepochybně řeckým dialektem, je velmi podobná arkádo-kyperským dialektům, s prvky, které se objevují v pozdějších Homérových dílech.

Rozpoznané znaky typu V, CV^{[Pozn. 1]}
	-a		-e		-i		-o		-u
	𐀀	a *08	𐀁	e *38	𐀂	i *28	𐀃	o *61	𐀄	u *10
d-	𐀅	da *01	𐀆	de *45	𐀇	di *07	𐀈	do *14	𐀉	du *51
j-	𐀊	ja *57	𐀋	je *46			𐀍	jo *36
k-	𐀏	ka *77	𐀐	ke *44	𐀑	ki *67	𐀒	ko *70	𐀓	ku *81
m-	𐀔	ma *80	𐀕	me *13	𐀖	mi *73	𐀗	mo *15	𐀘	mu *23
n-	𐀙	na *06	𐀚	ne *24	𐀛	ni *30	𐀜	no *52	𐀝	nu *55
p-	𐀞	pa *03	𐀟	pe *72	𐀠	pi *39	𐀡	po *11	𐀢	pu *50
q-	𐀣	qa *16	𐀤	qe *78	𐀥	qi *21	𐀦	qo *32
r-	𐀨	ra *60	𐀩	re *27	𐀪	ri *53	𐀫	ro *02	𐀬	ru *26
s-	𐀭	sa *31	𐀮	se *09	𐀯	si *41	𐀰	so *12	𐀱	su *58
t-	𐀲	ta *59	𐀳	te *04	𐀴	ti *37	𐀵	to *05	𐀶	tu *69
w-	𐀷	wa *54	𐀸	we *75	𐀹	wi *40	𐀺	wo *42
z-	𐀼	za *17	𐀽	ze *74			𐀿	zo *20

Použití

Lineární písmo B bylo používáno pouze pro byrokracii a inventarizaci. Zajímavé je, že na objevených tabulkách (necelých šest tisíc) pracovalo pravděpodobně jen málo písařů, a to 45 v Pylu (západní pobřeží Peloponéského poloostrova, v jižním Řecku) a 66 v Knóssu (na Krétě). Někteří historici z tohoto faktu usuzují, že písmo bylo užíváno nějakým druhem spolku profesionálních písařů, kteří sloužili centrálním palácům. Když byly paláce zničeny, písmo zaniklo.