Lilli Hornigová
| Lilli Hornigová | |
|---|---|
 | |
| Narození |
22. března 1921 Ústí nad Labem  Československo
|
| Úmrtí |
17. listopadu 2017 (ve věku 96 let) Providence  Spojené státy americké
|
| Příčina úmrtí | selhání orgánů |
| Alma mater | Bryn Mawr College (do 1942) Harvardova univerzita (do 1943) |
| Pracoviště | Trinity Washington University |
| Obory | věda a chemie |
| Manžel(ka) | Donald Hornig (1943–2013) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lilli Hornigová (narozena jako Schwenková; 22. března 1921 Ústí nad Labem – 17. listopadu 2017 Providence, USA) byla česko-americká vědkyně, která spolupracovala na vývoji atomové bomby v rámci Projektu Manhattan.
Život
Lilli Schwenk se narodila v Ústí nad Labem do židovské rodiny českých Němců.[1] Oba její rodiče byli vysokoškolsky vzdělaní, otec Erwin Schwenk byl chemikem a matka Rascha, která pocházela z tehdejšího Ruska, byla lékařkou.[2] V roce 1929 se Lilli Hornigová s rodiči přestěhovala do Berlína. Kvůli odporu proti nacismu musela rodina v roce 1933 emigrovat do Spojených států. Usadili se ve státě New Jersey.
V roce 1942 získala Hornigová bakalářský titul na Bryn Mawr College a nastoupila k postgraduálnímu studiu na Harvard (doktorát získala po válce).[3] Právě zde se poznala s Donaldem Hornigem, za něhož se po roce známosti provdala. Hornig byl uznávaným chemikem[2] a v manželství se jim později narodily čtyři děti.
Hornigovi a projekt Manhattan
Od roku 1944 se i se svým manželem podílela na vývoji jaderných zbraní v tajném výzkumném centru v Los Alamos v Novém Mexiku. Hornig navrhl a vyrobil jednotku k odpalu plutoniové bomby, Hornigová se zabývala návrhem vysoce explozivních tvarovaných náloží a též čoček, které obklopovaly radioaktivní jádro.[2]
Po prvním testu a zjištění reálné síly zbraní protestovala proti svržení bomb na lidské cíle a upřednostňovala výstražný výbuch v neobydlené oblasti. Tento svůj názor stvrdila i podpisem petice, kterou vědci adresovali tehdejšímu americkému prezidentovi,[2]Harrymu S. Trumanovi.
Další působení
Po druhé světové válce byla aktivní v mírovém a feministickém hnutí. Působila v několika výborech pro rovné příležitosti, např. v Národní vědecké nadaci. Byla také předsedkyní výzkumu Výboru pro rovnost žen na Harvardu a konzultovala a účastnila se mnoha studií zabývajících se vědeckým vzděláváním a kariérou žen.
Stala se profesorkou na Brownově univerzitě v americkém městě Providence a vedla katedru chemie na Trinity College ve státě Connecticut.[3] Prezident Johnson ji jmenoval členkou mise, která měla za úkol položit v Korejské republice základ Korejského institutu pro vědu a technologii (Korea Institute for Science and Technology). Její manžel byl vědeckým poradcem prezidenta J. F. Kennedyho a následně i prezidenta Johnsona.
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lilli Hornigová na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ ROBERTS, Sam. Lilli Hornig, 96, Dies; A-Bomb Researcher Lobbied for Women in Science. The New York Times [online]. 2017-11-21 [cit. 2019-12-02]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ a b c d KRSEK, Martin. Ústecká atomová stopa. Příspěvky k ústecké vlastivědě. 2016, čís. 13, s. 58–62.
- ↑ a b KRSEK, Martin. Destrukce ji nepřekvapila. Rodačka z Ústí pracovala na bombě pro Nagasaki. iDNES.cz [online]. 6. 8. 2015 [cit. 2022-03-08]. Dostupné online.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lilli Hornig na anglické Wikipedii.
