Liechtensteinův klub
Liechtensteinův klub (německy Liechtenstein-Club, oficiálně Klub středu, německy Centrumsclub) byla katolická parlamentní frakce v rakouské Říšské radě, která vznikla roku 1881.
Historie
V 70. letech 19. století se na Říšské radě utvořila konzervativní a federalistická síla, tzv. Hohenwartův klub neboli Strana práva, která se vymezovala proti tehdy dominantnímu, liberálně a centralisticky orientovanému bloku Ústavní strany. Po volbách do Říšské rady roku 1879 konzervativní a federalistické síly v Předlitavsku převládly. Ve vídeňském parlamentu pak fungovaly silné frakce (tzv. železný kruh pravice) Polský klub, Český klub a Hohenwartův klub, který zahrnoval především německorakouské konzervativce a federalisty, ale zasedali v něm i někteří neněmečtí poslanci (například z Bukoviny nebo z řad jihoslovanské populace).
Část německorakouských členů Hohenwartova klubu ale upřednostňovala katolický světonázor a sociálně reformní myšlenky, zatímco prosazování federalistické koncepce rakouského státu pro ni nebylo prioritní. V listopadu 1881 vznikl Liechtensteinův klub. Jeho zakladateli byli bratři Aloys z Lichtenštejna a Alfréd z Lichtenštejna ze Štýrska.[1] Mezi další významné osobnosti patřil Georg Lienbacher ze Salcburska nebo Franz Zallinger-Stillendorf z Tyrolska. Výrazný ohlas získal nový klub v Horních Rakousích, kde k němu přešla většina tamních konzervativních poslanců. Podle údajů tisku k 23. listopadu 1881 se k nové formaci celkem přihlásilo 22 poslanců.[2] Čekalo se na poradu konzervativních poslanců z Tyrolska, která se konala 25. listopadu 1881. Na ní ale většina tamních poslanců odmítla do Liechtensteinova klubu vstoupit. Předák tyrolských konzervativců Josef Greuter odmítl tříštění federalistických a konzervativních sil a argumentoval tím, že katolicismus je příliš úzká platforma pro budování celostátně vlivné politické síly.[3]
Liechtensteinův klub se jako samostatná parlamentní skupina zmiňuje i po volbách do Říšské rady roku 1885, kdy měl 16 členů. Separátně ale tehdy vystupovala Lienbacherova skupina s 5 poslanci.[4] V roce 1888 se uvádí, že Liechtensteinův klub má asi 17 členů.[5]
V roce 1890 se ve vídeňském tisku uvádí, že Liechtensteinův klub se rozpadá.[6] Koncem roku 1889 totiž na poslanecký mandát rezignoval Aloys z Lichtenštejna. Zbylí poslanci pak jednali o spojení s Hohenwartovým klubem.[7]
Na myšlenky Liechtensteinova klubu později navázala Katolická lidová strana a Křesťansko-sociální strana
Členové Liechtensteinova klubu na Říšské radě
- V roce 1881 celkem 22 (Heinrich Brandis, Anton Bärnfeind, Alexander Croy, Gregor Doblhamer, Franz Fischer, Berthold Fröschel, Viktor Fuchs, Alois Karlon, Alfréd z Lichtenštejna, Aloys z Lichtenštejna, Georg Lienbacher, Ferdinand Moser, Mathias Neumayer, Franz Noska, Johann Oberndorfer, Josef Anton Oelz, Albert Pflügl, Johann Plass, Anton Ruf, Josef Schmidbauer, Franz Zallinger-Stillendorf, Johann Zehetmayr)
- V roce 1885 celkem 16 (Heinrich Brandis, Gregor Doblhamer, Franz Fischer, Mathias Kaltenegger, Alois Karlon, Alfréd z Lichtenštejna, Aloys z Lichtenštejna, Ferdinand Moser, Johann Oberndorfer, Josef Anton Oelz, Johann Plass, Johann Rogl, Johann Thurnher, Remigius Weißsteiner, Josef Wenger, Johann Zehetmayr)
Odkazy
Reference
- ↑ Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 5. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Liechtenstein, Aloys Prinz von und zu (1846-1920), Politiker, s. 203. (německy)
- ↑ Tagesbericht. Linzer Volksblatt. Listopad 1881, roč. 13, čís. 269, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Z Vídně. Národní listy. Listopad 1881, roč. 21, čís. 295, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Výsledek voleb. Našinec. Červen 1885, čís. 69, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Různé náhledy o parlamentární zdvořilosti. Národní listy. Březen 1888, roč. 28, čís. 89, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Zvláštní telegramy Nár. listů. Našinec. Květen 1890, roč. 30, čís. 143, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Spojení klubu Liechtensteinova s Hohenwartových. Našinec. Květen 1890, čís. 129, s. 3. Dostupné online.
Související články
- Dějiny politických stran německé menšiny v českých zemích
