Lichtenburk

Lichnice
Zřícenina hradu Lichnice
Zřícenina hradu Lichnice
Základní informace
Výstavba 1250
Stavebník Ronovci
Poloha
Adresa Třemošnice, ČeskoČesko Česko
Nadmořská výška 489 m
Souřadnice
Další informace
Rejstříkové číslo památky 51730/6-987 (PkMIS•Sez•Obr•WD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lichnice či Lichtenburk je zřícenina hradu v Železných horách, nacházející se na stejnojmenném skalnatém návrší v nadmořské výšce 480 m n. m. nad městem Třemošnice, vzdušnou čarou 15 km jihozápadně od města Chrudim. Lichnice leží při hranici národní přírodní památky Kaňkovy hory a je součástí CHKO Železné hory. Postaven byl rodem Ronovců, a to buď Jindřichem ze Žitavy, nebo jeho synem Smilem, který se zval právě podle hradu Lichtenburk.[1]

V roce 2017 byla ve zbytku severní věže vybudována ocelová rozhledna.

Architektura

Západní nároží hradu

Hrad Lichnice má tvar pravidelného trojúhelníku o rozměrech 120 × 110 × 80 metrů. 110 metrová východní část byla opatřena bránou s přístupovou cestou a byla chráněna mohutným příkopem s valem. Příkop se táhl i pod jihozápadní 120 metrovou stranou. Severní strana byla chráněna Lovětínskou roklí. V první (Lichtenburské) fázi výstavby měl hrad obvodovou hradbu se začleněnou okrouhlou plochostropou obytnou věží na severovýchodním nároží. Kastelologové předpokládají i druhou věž s břitem v jižním nádvoří. Hradby byly opatřeny parkánem, který byl přístupný z hlavní obdélníkové brány. O stavbách uvnitř hradu se toho moc neví, zjištěna byla studna a zbytky obdélníkové stavby v západním nároží (Tomáš Durdík zde předpokládá dokonce třetí věž, obdélníkový donjon). Hrad pak prošel pozdně gotickou přestavbou.

Historie

Smil ze Žitavy, potomek rodu Ronovců později zvaný z Lichtenburka získal zdejší panství v roce 1249 za odměnu od krále.[1][2] Roku 1250 dal stavět na skalnatém kopci zvaným Světlice hrad, nazývaný nejdříve Lichtenburk a až od 16. století Lichnice. Název vznikl z přeložení slova Světlík do němčiny (licht = světlo, burg = hrad).

  • Hrad Lichnice byl často v zástavě a roku 1333 ho získal král Jan Lucemburský.
  • V roce 1350 jeho syn, král Karel IV. zařadil hrad do korunního majetku, patřil mezi královské hrady, které neměly být dávány do zástavy.
  • V roce 1377 byl hrad převeden do věn českých královen.
  • V roce 1421 hrad získává Hynek Krušina z Lichtenburka.
  • V roce 1428 východočeští Sirotci (označení pro husity ve Východních Čechách, takto si začali říkat po smrti vojevůdce Jana Žižky) obléhali Lichnici. Obléhání trvalo rok, od 29.-30. července 1428 do 11.-18.listopadu 1429, kdy se obránci hradu, patřícího Janovi Městeckému z Opočna, s jeho hejtmanem Liškou vzdali.
  • V roce 1490 hrad získal od Vladislava II. Mikuláš mladší Trčka z Lípy. Tato doba je velice významná pro hrad Lichnici, znamenala rozkvět a rozvoj hradu. Byly zde prováděné opravy hradu a vystavena nová pozdně gotická budova.
  • V roce 1555 byla Lichnice prodána Robmhápům ze Suché.
  • V roce 1610 hrad za vlády Zikmunda Robmhápa vyhořel. Zikmund ho již neobnovil a usadil se v Třemošnici.
  • V roce 1637 získal hrad císař Ferdinand II. a byla zde umístěna vojenská posádka.
  • V roce 1646 byl hrad obléhán Švédy.
  • V roce 1649 vydal císař Ferdinand III. rozkaz zbořit hrady, týkalo se to i Lichnice. Neznamenalo to přímo zkázu hradu. Způsobilo to zpočátku pozvolný úpadek a později zpustnutí.
  • V roce 1747 Lichnici koupili Millesimové do ronovského panství.
  • V roce 1800 byla Lichnice převedena Nadaci pro zchudlé šlechtičny.

Nová historie

Zbytky severní věže hradu s rozhlednou
  • Od roku 1989 byly na hradě prováděny opravy hnutím Brontosaurus a Ekocentrem[3]Pardubice.
  • Na opravy prováděné od roku 2004 přispěl Pardubický kraj.
  • V roce 2017 byla ve zbytku severní věže postavena ocelová rozhledna.

Zajímavosti v okolí

Žižkův dub

Podrobnější informace naleznete v článku Žižkův dub (Třemošnice).

Památný dub, podle odhadů 750 let starý, se nachází v malém městečku Podhradí, ležícím pod zříceninou hradu Lichnice. Pyšní se nejen svou košatou korunou, ale také kmenem měřícím v obvodu 9 metrů. Husité několikrát dobývali Lichnici, ale ani jednou se sám Jan Žižka tažení nezúčastnil, přesto lidé nazývají tento dub Žižkovým.

Dívčí kámen

Podrobnější informace naleznete v článku Dívčí kámen (vyhlídka).

Vyhlídka Dívčí kámen se nachází na skalnatém výběžku, ze kterého je možno vidět území podél řeky Doubravy a do Lovětínské rokle na NPR Lichnice – Kaňkovy hory.

Lovětínská rokle

Touto roklí protéká Lovětínský potok, ve kterém můžeme nalézt obrovské balvany tzv. železnohorské krystaliniky. Rokle je sevřena skálou Krkaňkou (566 m n. m.), která se nachází naproti zříceniny hradu Lichnice. Lovětínská rokle patří do Národní přírodní rezervace Lichnice – Kaňkovy hory a Chráněné krajinné oblasti Železné hory.

Pověsti

Poklad

O Lichnici se vypravuje, že se zde nacházela tajná chodba. Právě touto chodbou utekly tři dcery tamního rytíře, když Lichnici dobyl nepřítel. Schovaly se u lidu, který žil pod hradem. Prosily o pomoc, za kterou jim nabídly tři mošny. Obyvatelstvo je obléklo do starých šatů a cestou do bezpečí jim sestry vyprávěly, že na hradě zanechaly poklad, ale nikdo se ho nemůže zmocnit, protože ho hlídá obrovský černý pes. Obyvatelé tomu uvěřili a po pokladu nepátrali, ale po válce hrad zpustl a někteří lidé se odvážili jít do hradu a hledat poklad. Pokaždé když vešli dovnitř, zhaslo světlo a lidé se vraceli s prázdnou.

O kruté panně Miladě

S vyhlídkou Dívčí kámen je spojena pověst o kruté lichnické hradní panně Miladě. Za deštivé a bouřlivé noci se kůň jejího otce splašil a oba se zřítili ze skály. Milada po smrti svého otce nenáviděla všechny skály kolem hradu. Udatní rytíři žádali o ruku Milady, ale ona prohlásila, že si vezme za muže pouze toho rytíře, který se vydá na osudný sráz nad Lovětínskou roklí, kde zemřel její otec a tam se s koněm třikrát otočí. Skála byla velmi tvrdá, takže se do ní nezaryly ani ty nejostřejší podkovy a rytíři, kteří ji chtěli získat za manželku, umírali. Jednou se objevil odvážný rytíř (bratr jedné z obětí), který ve zkoušce obstál, protože vložil svému koni do podkov démanty. Vytáhl z toulce šíp a vystřelil na Miladu. Šíp jí projel srdcem a zabil ji. Rytíř zmizel na svém koni a nikdo ho už nikdy neviděl.

O původu jména Lichnice

Na výběžku Železných hor si bohatý Ronovec Lidoslav vystavěl hrad, který obklopovaly lesy. Často sem jezdila knížata lovit zvěř. Jednou sem zavítal kníže s družinou, když byl na návštěvě v Kutné Hoře. Při lovu se z houští vynořil divoký kanec a družina se rozutekla, kníže zůstal sám a statečně zvíře skolil. Začalo se stmívat a kníže se chtěl vrátit, prodíral se houštím a byl velmi unavený. V tom před sebou spatřil strmou skálu a na jejím vrcholu jakýsi hrad, v jednom okně zářilo světlo. Zatroubil na lovecký roh a z hlásné věže se vyptávali, kdo je. Potom spustili padací most a knížete pustili do hradu. Lidoslav ho uctivě uvítal a pohostil. Ráno si kníže prohlédl hrad a byl udiven jeho krásnou polohou. Při loučení s Lidoslavem mu řekl, že bez světla z okna by v lese zabloudil a třeba i zahynul a ať se jeho hrad nazývá Světlice a on sám je rytířem Světlickým. (Světlice – německy Lichtenburg, odtud Lichnice, Licht – německy světlo)

Kulturní akce

Návštěvnost hradu[4]
Rok Počet návštěvníků
2015 19 138
2016 22 966
2017 28 254
  • Každoročně se zde pořádají folkové a rockové festivaly. Na rock festu, který se pořádá v srpnu fanoušci mohli vidět např. skupinu Volant, Duklu Vozovnu, Totální nasazení a mnoho dalších. Na folkovém festivalu, který se koná v červenci, příznivci tohoto žánru mohli vidět např. Pádlo, Pouta, Pidilidi, Detto, Wyrton a další.
  • Dále můžete obdivovat šermířské představení, které se koná většinou v létě. Objevili se tu kapely jako Fraternitas nebo Rytíři krále Jana.
  • Dále se na Lichnici konají dětské dny. Sjíždějí se sem lukostřelci z nedalekého městečka Ronova nad Doubravou a předvádějí dětem své umění.
  • Každoročně zde můžete vidět vždy koncem školního roku ohňové vystoupení a divadlo pořádané amatérskou skupinou Andor.

Odkazy

Reference

  1. a b Dominanta Železných hor Lichnice bývala pyšným sídlem pánů z Lichtenburku. Novinky.cz [online]. BORGIS [cit. 2022-08-11]. Dostupné online. 
  2. Bezděz – sborník Českolipska. Česká Lípa: Vlastivědný spolek Českolipsko, 1997. ISBN 80-901955-2-0. Kapitola Ronovci, s. 11. 
  3. Ekocentrum Paleta. www.paleta.cz [online]. [cit. 2022-08-11]. Dostupné online. 
  4. Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017 [PDF online]. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu [cit. 2020-03-11]. S. 37. Dostupné v archivu. 

Literatura

  • Dívčí kámen – Josef a Eva Prchalovi, Středočeské nakladatelství a knihkupectví, Praha 1976

Související články

Externí odkazy

Zdroj