Libočanská branka (Žatec)

Libočanská branka
Základní informace
Sloh gotický, barokní, klasicistní
Výstavba 14.–18. století
Poloha
Adresa Branka 49, Žatec, ČeskoČesko Česko
Ulice Branka
Souřadnice
Libočanská branka
Libočanská branka
Další informace
Kód památky 42646/5-1535 (PkMIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Městské opevnění v Žatci)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Libočanská branka (fortna) je jeden ze dvou dochovaných vstupů do středověkého opevněného města Žatce. Brány a fortny byly součástí mohutného středověkého fortifikačního systému budovaného v 13.–15. století,[1] díky kterému se Žatec stal jedním z nejlépe opevněných českých měst. V 19. století hradby bránily dalšímu rozvoji města, proto byly postupně bourány. Ze čtyř městských bran se dochovaly pouze dvě – Libočanská branka a Kněžská brána.

Historie a stavební podoba

Výřez z Willenbergovy veduty z roku 1611. Libočanská branka je označena č. 19, přední polygonální barbakán s nápisovou deskou

Věž je v jádru gotická, ale dochovaná podoba je výsledkem barokních a empírových úprav. Podle dendrochronologického rozboru byl trám, který upevňoval vrata za vnějším portálem průjezdu, vytesán z dubu, který byl pokácen mezi roky 1257–1287.[2] Dolní část brány je tedy starší, než Kněžská brána. Branka umožňovala přístup z Dolního Předměstí zvaného Bačina do vnitřního města. Je téměř 19 metrů vysoká, její protáhlý obdélný půdorys má rozměry přibližně 10 × 6 m. Hluboký úzký průchod má při vnějším oblouku světlost 2 metry. Zvýšena a upravována byla brána pozdně barokně až klasicistně (konec 18. století). První poschodí branky má lomenou valenou klenbu, ostatní patra jsou plochostropá. Z městské i vnější strany se branka otevírá kamenným gotickým lomeným obloukem s jednoduše skosenou hranou.

Roku 1767 branku poškodil velký požár, který zničil velkou část vnitřního města.[3] Už v roce 1843 byla branka upravena pro obytné účely.[4] Do roku 1879 stála u branky bašta s pamětní deskou a letopočtem 1463 – datem dokončení výstavby pozdně gotické fortifikace Žatce. Deska nesla nápis: Tenkrat niemecz czechum przeje kdyz se had na ledie hrzege.[5] Od 18. století se pro objekt používalo označení "Brankathor", což je doklad postupné germanizace města. Branka v současnosti slouží k bydlení.[6]

Reference

  1. Městské opevnění [online]. Národní památkový ústav [cit. 2020-06-02]. Dostupné online. 
  2. RAZÍM, Vladislav. Středověká opevnění českých měst, díl 2, svazek 2. Praha: Národní památkový ústav, 2020. ISBN 978-80-88339-07-6. S. 1065. 
  3. HOLODŇÁK, Petr; EBELOVÁ, Ivana (eds). Žatec. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 516 s. ISBN 80-7106-443-2. S. 242.  (Dále jen Holodňák 2004).
  4. Holodňák 2004, s. 172.
  5. Holodňák 2004, s. 176.
  6. Libočanská branka [online]. Regionální muzeum K. A. Polánka Žatec [cit. 2020-06-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj