Libertariánská strana (USA)

Libertariánská strana
Libertariánská strana
	Libertarian Party
Zkratka	LP
Datum založení	11. prosince 1971
Předseda	Joe Bishop-Henchman
Generální tajemník	Caryn Ann Harlos
Prezident	-
Zakladatel	David Nolan
Lídr v Senátu	-
Lídr ve Sněmovně rep.	-
Sídlo	1444 Duke St.,; Alexandria (Virginie), 22314
Ideologie	klasický liberalismus; kulturní liberalismus; ekonomický liberalismus; fiskální konzervatismus; laissez faire; anti-intervencionismus; anarchokapitalismus; minarchismus
Politická pozice	pravice
Mezinárodní org.	Mezinárodní aliance libertariánských stran
Studentská org.	College Libertarians
Počet členů	609 234 (únor 2020)
Slogan	„Minimum vlády, maximum svobody.“
Barvy	zlatá (případně žlutá)
Oficiální web	www.lp.org
Zisk mandátů ve volbách
Sněmovna reprezentantů	1/435
Senát	0/100
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Libertariánská strana (anglicky The Libertarian Party) je třetí největší americká politická strana, která zastupuje a prosazuje myšlenky klasického liberalismu, libertarianismu, volného trhu a laissez-faire.^[1] Strana byla založena v roce 1971.

Historie

Strana má ve volbách do Sněmovny reprezentantů a Senátu USA po Demokratické a Republikánské straně nejlepší výsledky od roku 1980. Konkuruje v nich především Republikánské straně. V prezidentských volbách 2016 získal její kandidát Gary Johnson 3,3 % hlasů, čímž skončil v počtu hlasů na třetím místě. V Novém Mexiku, kde bydlí, získal přes 9 %. Jednalo se o nejlepší výsledek libertariánů v prezidentských volbách vůbec a o nejlepší výsledek třetího kandidáta od roku 1996. Johnson přebral část republikánské voličské základny, která byla znechucena nominací Donalda Trumpa, ale i té demokratické, která volila protestně proti Hillary Clintonové. Sympatiemi k libertariánskému viceprezidentskému kandidátovi Billu Weldovi se tehdy netajil ani neúspěšný republikánský kandidát na prezidenta v roce 2012 Mitt Romney.

V roce 2020 se po neúspěšném impeachmentu na Donalda Trumpa stal členem Libertariánské strany republikán Justin Amash, člen Sněmovny reprezentantů za třetí volební obvod v Michiganu, čímž měla Libertariánská strana vůbec poprvé v historii zastoupení v Kongresu Spojených států amerických. Do prezidentských voleb na rok 2020 strana vyslala vůbec poprvé ženu – Jo Jorgensenovou. Podle volebních průzkumů má Jorgensenová minimální šance na úspěch, její volební preference se pohybují kolem 1 až 3 %.

Prezidentské volby

Rok	Prezidentský/Viceprezidentský kandidát	Počet hlasů	Počet procent	Počet volitelů
Volby prezidenta USA 1972	John Hospers/Tonie Nathan	3 674	0,00005 %	1
Volby prezidenta USA 1976	Roger MacBride/David Bergland	172 553	0,21 %	0
Volby prezidenta USA 1980	Ed Clark/David Koch	921 128	1,06 %	0
Volby prezidenta USA 1984	David Bergland/James Lewis	228 111	0,25 %	0
Volby prezidenta USA 1988	Ron Paul/Andre Marrou	431 750	0,47 %	0
Volby prezidenta USA 1992	Andre Marrou/Nancy Lordová	290 087	0,28 %	0
Volby prezidenta USA 1996	Harry Browne/Jo Jorgensenová	485 759	0,50 %	0
Volby prezidenta USA 2000	Harry Browne/Art Olivier	384 431	0,36 %	0
Volby prezidenta USA 2004	Michael Badnarik/Richard Campagna	397 265	0,32 %	0
Volby prezidenta USA 2008	Bob Barr/Wayne Allyn Root	523 713	0,40 %	0
Volby prezidenta USA 2012	Gary Johnson/Jim Gray	1 275 923	0,99 %	0
Volby prezidenta USA 2016	Gary Johnson/Bill Weld	4 489 233	3,29 %	0 (1)^{[pozn. 1]}
Volby prezidenta USA 2020	Jo Jorgensenová/Spike Cohen	1 865 724	1,18 %	0