Liběšice (Želenice)

Liběšice
Jihovýchodní pohled na osadu z Ovčího vrchu (bývalého Kaňkova)
Jihovýchodní pohled na osadu z Ovčího vrchu (bývalého Kaňkova)
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Želenice
Okres Most
Kraj Ústecký kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°31′11″ s. š., 13°44′45″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 128 (2021)[1]
Katastrální území Liběšice u Želenic (3,5214 km²)
Nadmořská výška 202 m n. m.
PSČ 434 01
Počet domů 57 (2021)[2]
Liběšice
Liběšice
Další údaje
Kód části obce 195928
Kód k. ú. 795925
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Liběšice (německy Liebschitz) jsou vesnice a část obce Želenice, od které leží dva kilometry jižně v okrese Most v Ústeckém kraji. Nacházejí se mezi Želenickým vrchem a Bořněm na Liběšickém potoku, který se pod osadou vlévá do řeky Bíliny. Řeka spolu se silnicí I/13 a železniční tratí 130 odděluje Liběšice od Želenic. Po silnici I/13 jsou Liběšice vzdálené asi 2,5 kilometru jižně od Bíliny a osm kilometrů severovýchodně od města Mostu. Osadou prochází rovněž silnice ze směru od Želenic na Svinčice a Chouč. Liběšice se nacházejí v nadmořské výšce 202 metrů nad mořem.

Název

Název vesnice původně zněl Ľuběšovici (lidé Ľuběšovi), ale brzy se změnil na Liběšovice (ves lidí Liběšových), a navíc byl zkrácen na tvar Liběšice. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Lubessouichi (okolo roku 1057), Libiessowicz (1389), Lybessowicze (1467), Libiessowicze (1498), Lybessowicze (1577), Libiessicze (1596), Lybiessycze (1613), Libschitz a Lybessiczky (1787) a Libeschitz nebo Libssice (1833).[3]

Historie

Liběšice jsou prvně písemně doloženy již v tzv. zakládací listině litoměřické kapituly z roku 1057, kdy vesnici kníže Spytihněv II. daroval nově založenému kostelu svatého Štěpána. Ve vsi byl poplužní dvůr, dnes chalupa čp. 1 s areálem, ke kterému patří brána, výměnek a stodola. Tyto stavby jsou nemovitou kulturní památkou.

Náves s opravenou kapličkou

Do roku 1848 byly Liběšice součástí panství bílinské větve Lobkoviců. Liběšice spadaly do farního obvodu Želenice, v obci byla postavena kaple Nejsvětější Trojice, která je dnes obnovená.

Okolí Liběšic je významným raně středověkým archeologickým nalezištěm.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 222 obyvatel (z toho 110 mužů), z nichž bylo 28 Čechoslováků a 194 Němců. S výjimkou jedenácti lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 262 obyvatel: 112 Čechoslováků, 148 Němců, jednoho příslušníka jiné národnosti a jednoho cizince. Převažovala výrazná římskokatolická většina, ale žilo zde také deset evangelíků, jedenáct členů církve československé, dva příslušníci jiných nezjišťovaných církví a 23 lidí bez vyznání.[5]

Vývoj počtu obyvatel a domů[6][7][8]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 138 157 201 166 230 222 262 200 191 203 178 123 122 137 128
Domy 22 26 32 32 40 39 48 54 — 52 52 54 57 58 57
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Želenice.

Obecní správa

Po roce 1850 se staly osadou obce Želenice v okrese Teplice. V letech 1896–1935 náležely do okresu Duchcov a poté až do roku 1960 do okresu Bílina. Od roku 1960 se Liběšice nacházejí v okrese Most.[9]

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Liběšice, Liebschitz, s. 584. 
  4. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 206. 
  5. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 58. 
  6. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 408, 409. 
  7. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 312. 
  8. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  9. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 290. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj