Li Šang-fu

generálplukovník
Li Šang-fu
李尚福
Li Šang-fu v roce 2023
Li Šang-fu v roce 2023
Státní poradce
Ve funkci:
12. března 2023 – 24. října 2023
Předseda vlády Li Čchiang
13. ministr národní obrany ČLR
Ve funkci:
12. března 2023 – 24. října 2023
Předseda vlády Li Čchiang
Předchůdce Wej Feng-che
Nástupce Tung Ťün
Stranická příslušnost
Členství  Komunistická strana Číny
Vojenská služba
Služba ČínaČína Čína
Složka  Pozemní síly ČLOA
Doba služby 1982–současnost
Hodnost generálplukovník 
Narození ?. února 1958 (65–66 let)
Čcheng-tu, S’-čchuan
ČínaČína Čína
Alma mater National University of Defense Technology
Profese voják, politik
Commons Li Shangfu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Li Šang-fu (čínsky pchin-jinem Lǐ Shàngfú, znaky 李尚福; * únor 1958) je čínský letecký inženýr, politik a generálplukovník Čínské lidové osvobozenecké armády. Od března do října 2023 byl ministr národní obrany Čínské lidové republiky a státní poradce v Li Čchiangově vládě.[1] Předtím Li sloužil jako zástupce velitele Sil strategické podpory ČLOA a ředitel Výzbrojního vývojového oddělení ÚVK. Více než 30 let působil na Kosmodromu Si-čchang, přičemž deset let byl jeho velitelem.

Li Šang-fu byl členem 19. ústředního výboru, a v současnosti je členem 20. ústředního výboru KS Číny. Do 24. října 2023 byl také členem 20. ústřední vojenské komise Komunistické strany Číny.

Životopis

Mládí a rodinný původ

Li Šang-fu se narodil v únoru 1958 v Čcheng-tu, hlavním městě provincie S’-čchuan.[2] Jeho otec, Li Šao-ču, byl veterán Čínské Rudé armády, účastník Dlouhého pochodu a bojů čínské občanské války, druhé čínsko-japonské války a korejské války, a později zástupce velitele železničního vojska Čínské lidové osvobozenecké armády.[3][4] Po skončení Kulturní revoluce a obnovení univerzitních přijímacích zkoušek v roce 1978 byl Li Šang-fu mezi prvními ročníky studentů přijatých k vysokoškolskému vzdělání. Roku 1982 dokončil bakalářské studium na Vědecko-technologické univerzitě národní obrany Čínské lidové osvobozenecké armády, později absolvoval magisterské studium na Institutu automatizace Čchungčchingské univerzity.[4]

Kariéra

Od roku 1982 sloužil na Kosmodromu Si-čchang, v letech 2003–2013 zastával funkci velitele kosmodromu. V roce 2007 se přímo podílel na úspěšném testu první čínské protisatelitní střely a startu první čínské lunární sondy Čchang-e 1. Roku 2013 byl jmenován náčelníkem štábu, a o rok později zástupcem ředitele Hlavního výzbrojního oddělení ČLOA, poté byl v letech 2015–2017 zástupcem velitele a náčelníkem štábu Sil strategické podpory Čínské lidové osvobozenecké armády. V září 2017 byl jmenován ředitelem nově reorganizovaného Výzbrojního vývojového oddělení ÚVK.[2][4] Na XIX. sjezdu Komunistické strany Číny v říjnu 2017 byl zvolen členem 19. ústředního výboru.[2]

Na XX. sjezdu v říjnu 2022 byl zvolen členem 20. ústředního výboru KS Číny, a členem Ústřední vojenské komise KS Číny.[5][6] 12. března 2023 byl jmenován, resp. formálně zvolen Všečínským shromážděním lidových zástupců, do funkce státního poradce a ministra národní obrany Čínské lidové republiky ve vládě Li Čchianga.[7]

V obou funkcích setrval do 24. října 2023, kdy byl odvolán.[8] Teprve v prosinci 2023 jej na postu ministra národní obrany nahradil admirál Tung Ťün.[9]

Sankce

V roce 2018 byl Li Šang-fu přidán na sankční seznam Spojených států za účast na transakcích s jednotlivci přidruženými k ruskému obrannému nebo zpravodajskému sektoru. Li se měl v té době jako ředitel Výzbrojního vývojového oddělení podílet na akvizicích stíhacích letounů Su-35 a protiletadlových raketových systémů S-400 z Ruska.[10]

Hodnosti

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ли Шанфу сняли с должности министра обороны КНР. tass.ru [online]. TASS, 2023-10-24 [cit. 2023-10-25]. Dostupné online. (rusky) 
  2. ↑ a b c What China’s New Central Military Commission Tells Us About Xi’s Military Strategy. Asia Society [online]. 2022-10-27 [cit. 2023-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ Chinese parliament approves appointment of Li Shangfu to Defense Minister’s position. TASS [online]. 2023-03-12 [cit. 2023-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b c CLAY, Marcus. Who Is Li Shangfu, China’s Next Defense Minister?. thediplomat.com [online]. 2023-02-27 [cit. 2023-05-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ CSIS. How Did the 20th Party Congress Impact China's Military? [online]. 2022-10-12 [cit. 2023-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Communique of the First Plenary Session of the 20th Central Committee of the Communist Party of China. www.fmprc.gov.cn [online]. 2022-10-23 [cit. 2023-05-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ TIAN, Yew Lun; TANG, Ziyi. Factbox: China's new line-up of top government leaders. Reuters. 2023-03-12. Dostupné online [cit. 2023-05-18]. (anglicky) 
  8. ↑ Li Shangfu: Chinese defence minister sacked. www.bbc.com. 2023-10-24. Dostupné online [cit. 2023-12-29]. (anglicky) 
  9. ↑ China appoints Dong Jun as new defence minister. www.bbc.com. 2023-12-29. Dostupné online [cit. 2023-12-29]. (anglicky) 
  10. ↑ HILLE, Kathrin. China elevates general under US sanctions to defence minister. Financial Times. 2023-03-12. Dostupné online [cit. 2023-05-18]. (anglicky) 
  11. ↑ 战支部队副司令员兼参谋长李尚福晋升中将. china.caixin.com [online]. 2016-08-30 [cit. 2023-05-18]. Dostupné online. (čínsky) 
  12. ↑ 战略支援部队副司令员兼参谋长李尚福晋升中将军衔_人事风向_澎湃新闻-The Paper. www.thepaper.cn [online]. 2016-08-30 [cit. 2023-05-18]. Dostupné online. (čínsky) 
  13. ↑ 中国海军空军司令等10位军官晋升上将军衔(图)|中国|司令员_新浪军事_新浪网. mil.news.sina.com.cn [online]. 2019-07-31 [cit. 2023-05-18]. Dostupné online. (čínsky) 

Externí odkazy

Zdroj