Lhota (Valašské Meziříčí)

Lhota
Lhota (dolní konec)
Lhota (dolní konec)
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Valašské Meziříčí
Okres Vsetín
Kraj Zlínský kraj
Historická země Morava
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°28′53″ s. š., 17°54′50″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 231 (2021)[1]
Katastrální území Lhota u Choryně (2,23 km²)
PSČ 756 42
Počet domů 75 (2011)[2]
Lhota
Lhota
Další údaje
Kód části obce 81159
Kód k. ú. 681156
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lhota leží v katastrálním území Lhota u Choryně o rozloze 2,23 km2.[3] Je zde evidováno 76 adres a trvale zde žije 206 obyvatel. Od roku 1976 je vesnice místní částí města Valašského Meziříčí (okres Vsetín).

Geografie

Lhota u Choryně, trať Na Láncích

Lhota se rozkládá na ploše 2,23 km2, výměra katastru v hektarech činila roku 1974 220 ha.[4] Vesnice se nachází v nadmořské výšce 374 m na okraji Kelčské pahorkatiny, jež je tvořena souvrstvím paleogenního flyše. Katastrem protékají potoky Haček, Pastevník a Svinec.

Mezi dochované pomístní názvy tratí patří Bařinka, Dílca, Drážka, Háje, Humenec, Klínca, Lánca, Podléščí či Pastevník.[4]

Infrastruktura

Lhotou prochází silnice III/43916.[5] Nejbližší železniční stanice jsou situovány ve Valašském Meziříčí, Brankách a Lhotce nad Bečvou. Ve Lhotě se nacházejí dvě autobusové stanice: Lhota a dolní konec. Pošty jsou v Choryni (756 42) a ve Valašském Meziříčí (757 01).

Historie

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1386, kdy Michal, držitel biskupského lenního statku Choryně, vykázal své ovdovělé matce Filce věno ve výši 150 hřiven na Choryni a Lhotce.[4] V průběhu 15. a 16. století byla ves označována též jako Mikulášova Lhota (1403) či Prostřední Lhota (1445, 1554), přičemž v téže době zanikla v jejím sousedství ves Radslavova Lhota.[4] Při popisu choryňského léna z roku 1654, sestaveného po smrti jeho držitele Hynka rytíře Sevěřského z Kuličova († 1653), žilo ve Lhotě celkem osm sedláků, čtyři podsedci a tři usedlosti byly pusté. Podle druhého lánového rejstříku z roku 1675 se ve Lhotě nacházelo celkem 16 usedlostí.[4] Obyvatelé se živili převážně zemědělstvím či domácím přadláctvím. Duchovní správa sídlila v Kelči, teprve v roce 1785 byla Lhota přičleněna k nově zřízenému lokálnímu kaplanství (později farnosti) v Choryni.

Po zrušení patrimoniální správy v roce 1848 byl prvním starostou obce zvolen Jan Kurovec.[6] V září 1935 byl ve Lhotě zřízen Sbor dobrovolných hasičů, jehož prvním velitelem byl ustanoven August Grygařík.[7] Nová hasičská zbrojnice pak byla zbudována v roce 1975. Jednotné zemědělské družstvo bylo vytvořeno roku 1952, ale posléze zaniklo a znova obnoveno bylo až o pět let později. Na počátku šedesátých let 20. století pak bylo lhotské JZD sloučeno s okolními družstvy (Choryně, Juřinka, Poličná), čímž vzniklo nové JZD Budoucnost se sídlem v Poličné.[4] Po roce 1989 se JZD rozpadlo a jeho objekty přešly do rukou soukromého zemědělského subjektu. Škola v obci zbudována nebyla, děti původně docházely do školy v Choryni a roku 1957 byla Lhota přiškolena k Poličné.

Místní částí města Valašského Meziříčí se Lhota u Choryně stala v roce 1976. Posledním předsedou MNV byl Ladislav Balhar.[6] Roku 1980 byl název vsi změněn na Lhota.[4]

Památky a dominanty

  • Kaple Panny Marie Svatohostýnské z poloviny 19. století.
  • Kulturní dům se zvonicí z roku 1906.
  • Kamenný kříž u hlavní cesty, zhotovený v roce 1859.

Osobnosti

Galerie

  • Kaple Panny Marie Svatohostýnské z 19. století
    Kaple Panny Marie Svatohostýnské z 19. století
  • Detail Sochy Panny Marie Svatohostýnské v místní kapli
    Detail Sochy Panny Marie Svatohostýnské v místní kapli
  • Kulturní dům se zvonicí
    Kulturní dům se zvonicí
  • Centrum Lhoty v zimě
    Centrum Lhoty v zimě

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-28. 
  4. ↑ a b c d e f g JANIŠ, Dalibor. Lhota u Choryně. In: NEKUDA, Vladimír. Okres Vsetín. Rožnovsko–Valašskomeziříčsko–Vsetínsko. Brno: Hvězdárna Valašské Meziříčí, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, Okresní úřad Vsetín, 2002. S. 771–773.
  5. ↑ Přehled silnic. www.rszk.cz [online]. [cit. 2022-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-08-17. 
  6. ↑ a b LHOTA U CHORYNĚ ( místní část od 1976): Valašské Meziříčí. www.valasskemezirici.cz [online]. [cit. 2022-08-17]. Dostupné online. 
  7. ↑ Web dobrovolných hasičů ze Lhoty u Choryně - Historie. lhota-sdh.estranky.cz [online]. [cit. 2022-08-17]. Dostupné online. 
  8. ↑ HALA, Jiří. Antonín Hulka a Maxmilián Pilát, poslanci z Valašska (bakalářská diplomová práce). Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2009. 

Externí odkazy

Zdroj