Levousy (hradiště)

Levousy
Vnitřní val mezi akropolí a předhradím
Vnitřní val mezi akropolí a předhradím
Poloha
Adresa Levousy, Křesín, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Levousy
Levousy
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hradiště Levousy je raně středověké a snad i pravěké hradiště jižně od obce Křesínokrese Litoměřice. Nachází se v polohách Na ŠancíchNa Hradbách na ploché ostrožně na pravém břehu řeky Ohře.

Historie

Lokalita byla osídlena již v pravěku. Z neolitu pochází nálezy keramiky kultury s lineární keramikou, kultury s vypíchanou keramikou a lengyelské kultury z přelomu neolitu a eneolitu. Z eneolitu pochází keramika kultury kulovitých amfor. Dále byly nalezeny artefakty únětické kultury ze starší doby bronzové, mohylové kultury ze střední doby bronzové a štítarské kultury z pozdní doby bronzové. Později zde existovalo osídlení v době halštatské, laténské a době hradištní.[1]

Stavební podoba

Hradiště je rozděleno dvěma souběžnými valy na akropoli a dvě předhradí. Celková rozloha hradiště činí 12,1 hektaru. Největší plochu s rozlohou 7,7 hektaru zabírá předhradí vnější, které je z nejpřístupnější jižní strany chráněno valem. Tento vnější val je velmi dobře zachován, místy dosahuje výšky 3,5 metru a je lemován dva metry hlubokým příkopem. Střední val je výrazně poničen orbou a vnitřní val dosahuje 2–3,5 metru. V roce 1967 byl proveden průzkumný řez vnitřním valem, který odhalil pozůstatky dřevohlinité hradby roštové a komorové konstrukce opatřené kamennou plentou, původní výška byly odhadnuta až na devět metrů. Střepový materiál datoval hradbu od konce devátého do desátého století.[2]

Odkazy

Reference

  1. ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Levousy, s. 160–161. 
  2. LUTOVSKÝ, Michal. Encyklopedie slovanské archeologie v Čechách na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2001. 432 s. ISBN 80-7277-054-3. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj