Letov (Podbořany)

Letov
Letov od západu
Letov od západu
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Podbořany
Okres Louny
Kraj Ústecký kraj
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°14′2″ s. š., 13°26′41″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 146 (2021)[1]
Katastrální území Letov (477,9792 ha km²)
PSČ 441 01
Počet domů 45 (2011)[2]
Letov
Letov
Další údaje
Kód části obce 123307
Kód k. ú. 723304
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Letov (německy Ledau) je místní částí města Podbořany v okrese Louny, v kraji Ústeckém. Nachází se tři kilometry východně od Podbořan.

Název

Název vesnice je odvozen ze staročeského vlastního jména Leta.

Historie

Poprvé se v historických záznamech udává Letov v roce 1325,[3] kdy byl Janem Lucemburským prodán pražskému kostelu. O starších dějinách vsi není mnoho informací. V roce 1636 celá vesnice vyhořela. Zachráněna byla jen tři stavení. V době baroka byl Letov větší vesnicí a patřil k panství Široké Třebčice. Česká obecná a mateřská škola byla v obci otevřena v roce 1932.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 360 obyvatel (z toho 151 mužů), z nichž bylo 45 Čechoslováků, 311 Němců a čtyři cizinci. Kromě jednoho evangelíka, pěti židů a dvou lidí bez vyznání se ostatní hlásili k římskokatolické církvi.[4] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 352 obyvatel: 96 Čechoslováků, 246 Němců a deset cizinců. Kromě římskokatolické většiny zde žili dva evangelíci, šest členů církve československé, jeden žid a osmnáct lidí bez vyznání.[5]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[6][7]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 451 439 403 382 376 360 352 186 182 141 143 110 125 127
Domy 29 61 66 67 65 64 70 61 . 40 33 39 44 45
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v celkovém počtu domů města Podbořany.

Židovská komunita

Židovské osídlení Letova se datuje od 17. století a postupně tvořili židé v obci početnou komunitu – v polovině 18. století celou pětinu obyvatelstva. Největšího rozmachu se místnímu židovstvu dostalo v první polovině 19. století, kdy zde žilo 21 židovských rodin. Tento stav však postupně klesal a v roce 1930 již žil v letově jediný žid.[8]

Koncem 18. století vznikl v Letově židovský sídelní okrsek, a to při západní straně ulice vedoucí od návsi k jihovýchodu. Dva z domů se v přestavbách dochovaly do současnosti. Další domy byly rozptýleny po celém Letově. V obci fungovala i židovská škola, která se nacházela na návsi v domě čp. 45. Před rokem 1840 byla postavena synagoga, která byla v roce 1867 přestavěna v novorománském slohu. Koncem 19. století přestala být používaná a v té době byla zbořena. Dnes je její někdejší místo nezastavěno. Do dnešní doby se dochoval židovský hřbitov z první poloviny 18. století. Čítá na 100 náhrobků, které jsou většinou z místního červeného pískovce.[8]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Podbořanech.

Galerie

  • Kostel Navštívení Panny Marie

    Kostel Navštívení Panny Marie

  • Kaple

    Kaple

  • Socha svatého Šebestiána

    Socha svatého Šebestiána

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Podle historie vesnice na www.podborany.net. www.podborany.net [online]. [cit. 2009-06-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-14. 
  4. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 253. 
  5. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 264. 
  6. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 400, 401. 
  7. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 306. 
  8. ↑ a b ROZKOŠNÁ, Blanka; JAKUBEC, Pavel. Židovské památky Čech: historie a památky židovského osídlení Čech. Brno: Era, 2004. 480 s. ISBN 80-86517-64-0. S. 219–220. 

Externí odkazy

Zdroj