Letní spánek

Letní spánek neboli estivace[1] je podobný zimnímu spánku. Živočichové i rostliny do něj upadají, aby překonali nepříznivé podmínky v letním období (sucho, horko).[2] Podobně jako během hibernace dochází k zpomalení metabolismu, kdy se sníží respirace, šetří se energetickými zásobami a tělo se brání dehydrataci pomocí přerušovaného dýchání.[3] Chovají se takto zvířata v tropických (místy i subtropických) oblastech. Důvodem letního spánku je nejčastěji zabránění přehřátí u ektotermních živočichů,[zdroj⁠?] i když touto schopností nedisponují jenom studenokrevní živočichové. Jde například o hlemýždě rodu Helix, některé plazy i ryby, pytlouše rodu Perognathus, tarbíkomyš či křečky rodu Baiomys a ryby bahníky. Pouštní žáby žijí v řekách, když z nich voda zmizí, vytvoří si v měkkém bahně slizový kokon, v němž hluboce spí do doby, než se voda vrátí. Želva paprsčitá, která žije na Madagaskaru, si v období horka a sucha vyhloubí hlubokou díru, do níž zaleze a spí do té doby, než začne opět pršet.[4]

Reference

  1. ↑ https://www.biolib.cz/cz/glossaryterm/id2626/ estivace
  2. ↑ MOTYČKOVÁ, Hana. Křečci a jejich chov. Praha: Grada, 2008. 144 s. ISBN 978-80-247-1780-7. S. 135. 
  3. ↑ KOŠŤÁL, Vladimír; ROZSYPAL, Jan; PECH, Pavel. O plži, který se raději dusí, než by ztrácel tělní vodu. Živa [online]. 2014 [cit. 2016-03-07]. Čís. 2. 
  4. ↑ KOUKAL, Milan. Tajemství zvířecí hibernace. Pomůže nám při letech do kosmu?. 21. století [online]. 2009-11-19 [cit. 2016-03-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj