Leonilla Ivanovna Barjatinská

Leonilla Ivanovna Barjatinskaja
kněžna ze Sayn-Wittgensteinu
Portrét
Leonilla, kněžna ze Sayn-Wittgensteinu, 1849
Úplné jméno Светлейшая княгиня Леонилла Ивановна Сайн-Витгенштейн, (roz. княжна Барятинская)
Tituly kněžna ze Sayn-Wittgensteinu
Narození 9. května 1816
Ruské impérium Moskva
Úmrtí 1. února 1918 (ve věku 101 let)
Švýcarsko Lausanne
Pohřbena Ouchy
5. února 1918
Sňatek 23. října 1834
Manžel Ludvík ze Sayn-Wittgensteinu
Rod Barjatinští
Dynastie Sayn-Wittgenstein-Saynové
Otec Ivan Ivanovič Barjatinskij
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leonilla Ivanovna Barjatinskaja, kněžna ze Sayn-Wittgensteinu (rusky Леонилла Ивановна Барятинская, 9. května 1816 Moskva – 1. února 1918 Lausanne) byla ruská šlechtična, která se vdala za Ludvíka, knížete ze Sayn-Wittgensteinu. Kněžna Leonilla byla pověstná svou neobyčejnou krásou a inteligencí. Byla mnohokrát portrétována Franzem Xaverem Winterhalterem.

Život

Kněžna Leonilla Ivanovna Barjatinskaja se narodila 9. května 1816 v Moskvě jako dcera knížete Ivana Ivanoviče Barjatinského, člena jedné z nejvlivnějších rodin ruské šlechty. 23. října 1834 se na zámku Marjino v Kurské oblasti vdala za ruského šlechtice německého původu, Ludvíka I., knížete ze Sayn-Wittgenstein-Berleburgu (1799-1866), v Rusku známého jako Lev Petrovič Wittgenštejn, jednoho z carových tajemníků. Ludvík byl syn Ludvíka II., knížete ze Sayn-Wittgensteinu a Caecilie Snarské. Její manžel byl poprvé ženatý s kněžnou Stefanií Radziwiłłovou, která zemřela mladá a zůstavila po sobě velké panství ve střední Evropě a dvě děti: Petra a dceru Marii. Ta se později vdala za knížete Chlodvíka z Hohenlohe-Schillingsfürstu, kancléře Německého císařství.[1]

Kněžna Leonilla měla se svým manželem čtyři děti. Svou krásou udělala veliký dojem u ruského carského dvora, avšak její manžel ztrácel na oblibě, snad kvůli nezvykle jemnému zacházení s nevolníky. V roce 1848 opustili Rusko. Kníže dostal darem od krále Bedřicha Viléma někdejší rodinné sídlo rodu Saynů, zámek, který byl zničen za třicetileté války a byl povýšen do knížecího stavu s predikátem zu Sayn-Wittgenstein-Sayn.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Leonilla Bariatinskaya na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Ormond & Blackett-Ord, Franz Xaver Winterhalter and the Courts of Europe, p. 185.

Literatura

  • Ormond, Richard, and Blackett-Ord, Carol, Franz Xaver Winterhalter and the Courts of Europe, 1830–70, Exh. cat. National Portrait Gallery, London, 1987. ISBN 0-8109-3964-9.

Externí odkazy

Zdroj