Leiothrichidae

Jak číst taxoboxLeiothrichidae
alternativní popis obrázku chybí
sojkovec chocholatý (Garrulax leucolophus)
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád pěvci (Passeriformes)
Čeleď Leiothrichidae
Swainson, 1832
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leiothrichidae představují čeleď pěvců rozšířenou v Africe a Asii.

Systematika

Za popisnou autoritu čeledi Leiothrichidae je pokládán anglický ornitolog William John Swainson (1832).[1] Zástupci dnešní čeledi Leiothrichidae byli historicky sdružováni do problematické, tzv. „sběrné“ čeledi timáliovitých (Timaliidae). Molekulárně-fylogenetické studie nakonec vedly k vyprofilování pěti monofyletických linií dělených do samostatných čeledí, včetně současné čeledi Timaliidae v užším smyslu a čeledi Leiothrichidae.[2] Podrobnou taxonomickou revizi čeledi Leiothrichidae poskytli Cibois & kol. (2018).[3] Následující seznam rodů vychází ze seznamu IOC World Bird List, v14.1:[4][5]

  • rod Actinodura Gould, 1836 – timálie
  • rod Argya Lesson, 1831 – argie
  • rod Cutia Hodgson, 1837 – timálie
  • rod Garrulax Lesson, 1831 – sojkovec
  • rod Grammatoptila Reichenbach, 1850 – sojkovec
  • rod Heterophasia Blyth, 1842 – timálie
  • rod Ianthocincla Gould, 1835 – sojkovec
  • rod Laniellus Swainson in Richardson, 1832 – timálie
  • rod Leioptila Blyth, 1847 – timálie
  • rod Leiothrix Swainson, 1832 – mesie
  • rod Liocichla Swinhoe, 1877 – sojkovec
  • rod Minla Hodgson, 1838 – timálie
  • rod Montecincla Robin, Vishnudas, Gupta, Rheindt, Hooper, Ramakrishnan & Reddy, 2017
  • rod Pterorhinus R. Swinhoe, 1868
  • rod Trochalopteron Blyth, 1843 – sojkovec
  • rod Turdoides Cretzschmar, 1827 – timálie

Čeleď Leiothrichidae představuje nejpočetnější skupinu původních timálií. Molekulární fylogenetika naznačuje nejbližší příbuznost s kladem zahrnujícím čeleď Pellorneidae a rod Alcippe, vystupující nověji i v rámci samostatné čeledi Alcippeidae.[3][6] Předpokládaná prvotní diverzifikace čeledi Leiothrichidae spadá do středního miocénu a kryje se s diverzifikací jiných skupin pěvců (možná v důsledku rozkvětu opadavých lesů a savan a oddělení stálezelených lesů sino- himálajské oblasti od deštných lesů Sundalandu).[3]

Charakteristika

Samice timálie stříbrouché (Leiothrix argentauris)

Zástupci čeledi Leiothrichidae představují malé až středně velké pěvce podsaditého, vejčitého těla. Ve srovnání s ostatními „timáliemi“ bývají mohutnější a mají také nápadně delší ocas. Hlava je střední až velká, krk krátký a tlustý, zobák rovný. Křídla jsou zaoblená a končetiny často mohutné. Napříč jednotlivými druhy se objevují výrazné rozdíly ve zbarvení a někteří zástupci vynikají pestrým opeřením. Neobjevuje se výrazný pohlavní dimorfismus.[7]

Většina zástupců této čeledi žije v lesních stanovištích, ačkoli někteří z nich obývají i akáciové savany a otevřené lesy (rod Turdoides z Afriky a Středního východu). Potravu tvoří především hmyz a jiní bezobratlí, v případě větších druhů také někteří malí obratlovci. Zástupci rodu Leiothrix a Turdoides se přiživují také plody, semeny a nektarem. Pro zástupce čeledi Leiothrichidae je typická monogamie (u rodu Turdoides i samčí polygamie), obě pohlaví se podílejí na stavbě otevřeného šálkovitého hnízda, inkubaci vajíček i péči o potomstvo. V případě rodu Turdoides se může objevovat kooperativní hnízdění, kdy v tomto ohledu vypomáhají i další jedinci (tzv. „helpers“). Velikost snůšky činí 2 až 6 vajec, inkubační doba trvá 13 až 17 dní, doba opeření činí 9 až 16 dní, někdy až 21 dní, mláďata však dalších několik týdnů využívají rodičovské péče. V případě kooperativně hnízdících druhů se může péče o ptáčata protáhnout až na šest měsíců.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ SWAINSON, William John; RICHARDSON, J. Fauna boreali-americana, or, The zoology of the northern parts of British America, Part 2. The Birds. London: J. Murray, 1831. Dostupné online. S. 490. 
  2. ↑ a b WINKLER, David W.; BILLERMAN, Shawn M.; LOVETTE, Irby J. Laughingthrushes and Allies (Leiothrichidae), version 1.0. Birds of the World. 2020. Dostupné online [cit. 2024-03-25]. ISSN 2771-3105. DOI 10.2173/bow.leioth1.01species_shared.bow.project_name. (anglicky) 
  3. ↑ a b c CIBOIS, Alice; GELANG, Magnus; ALSTRÖM, Per. Comprehensive phylogeny of the laughingthrushes and allies (Aves, Leiothrichidae) and a proposal for a revised taxonomy. Zoologica Scripta. 2018-07, roč. 47, čís. 4, s. 428–440. Dostupné online [cit. 2024-03-25]. ISSN 0300-3256. DOI 10.1111/zsc.12296. (anglicky) 
  4. ↑ Laughingthrushes and allies. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List, v14.1 [cit. 2024-03-25]. Dostupné online. 
  5. ↑ Leiothrichidae [online]. BioLib [cit. 2024-03-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ CAI, Tianlong; CIBOIS, Alice; ALSTRÖM, Per. Near-complete phylogeny and taxonomic revision of the world’s babblers (Aves: Passeriformes). Molecular Phylogenetics and Evolution. 2019-01, roč. 130, s. 346–356. Dostupné online [cit. 2024-03-25]. DOI 10.1016/j.ympev.2018.10.010. (anglicky) 
  7. ↑ WINKLER, D. W.; BILLERMAN, S. M.; LOVETTE, I. J. Bird Families of the World: An Invitation to the Spectacular Diversity of Birds. Barcelona: Lynx Edicions, 2015. ISBN 978-84-941892-0-3. S. 458. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj