Lawrence E. Glendenin

Lawrence E. Glendenin
Narození 8. listopadu 1918
Bay City, Michigan, USAUSA USA
Úmrtí 22. listopadu 2008 (ve věku 90 let)
Illinois, USAUSA USA
Alma mater Chicagská univerzita, Massachusettský technologický institut
Pracoviště Národní laboratoře Oak Ridge, Argonne National Laboratory
Obor chemie
Známý díky objev promethia
Ocenění Glenn T. Seaborg Award for Nuclear Chemistry (1974)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lawrence Elgin Glendenin (8. listopadu 1918 Bay City, Michigan – 22. listopadu 2008 Illinois) byl americký chemik, který se podílel na objevu promethia.[1]

Život

Narodil se ve městě Bay City ve státě Michigan 8. listopadu 1918. Studoval na Chicagské univerzitě, kterou absolvoval v roce 1941.[2]

Clintonovy laboratoře

Glendenin na palubě USS Chilton
Glendenin (vpředu) na palubě USS Chilton

Během druhé světové války pracoval jako chemik v Clintonových laboratořích (dnes Oak Ridge National Laboratory) v rámci projektu Manhattan. Podílel se na separaci, identifikaci a charakterizaci radioaktivních prvků vznikajících při jaderném štěpení.[2]

V roce 1945 spolu s Jacobem A. Marinskym a Charlesem D. Coryellem izoloval dosud neznámý lanthanoid s protonovým číslem 61 – promethium.[1][3] Byl připraven jak z produktů štěpení, tak bombardováním neodymu neutrony.[3][4] Izolace byla provedena pomocí iontově výměnné chromatografie.[3]

Zveřejnění jejich výsledků bylo kvůli válce odloženo. V září 1947 oznámili Marinsky a Glendenin objev prvku na zasedání Americké chemické společnosti.[4][5]

Podle návrhu manželky Charlese Coryella byl prvek pojmenován po Prométheovi, titánovi z řecké mytologie, který ukradl bohům oheň. Uvažovalo se i o názvu „clintonium“ podle místa objevu.[3]

Szilárdova petice

V roce 1945 podepsal Glendenin spolu s dalšími 154 vědci projektu Manhattan petici Leo Szilárda, která vyzývala prezidenta Harryho S. Trumana, aby nepoužil atomovou bombu bez varování a místo toho demonstroval její sílu a poskytl Japonsku možnost kapitulace.[2][6][7]

Pozdější kariéra

V roce 1949 získal Glendenin doktorát na Massachusettském technologickém institutu. Téhož roku nastoupil do Argonne National Laboratory, kde pracoval až do odchodu do důchodu v roce 1985.[2]

Publikoval řadu prací o vlastnostech produktů štěpení. Působil jako vědecký tajemník americké delegace na konferenci Atoms for Peace.[2] V roce 1974 získal Seaborgovu cenu za jadernou chemii.[8]

Rodina

Byl ženatý 63 let s Ethel Glendeninovou (rozenou Longovou), která ho přežila. Měli spolu dvě dcery a jednoho syna.[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lawrence E. Glendenin na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b WEEKS, Mary Elvira. Discovery Of The Element. [s.l.]: Journal Of Chemical Education, 1956. 928 s. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d e f Lawrence Glendenin Obituary (2008) - Chicago Tribune. Legacy.com [online]. 2008-12-02 [cit. 2025-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d Discovery of Promethium [online]. [cit. 2025-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-06. (anglicky) 
  4. ↑ a b Science: Nervous Elements [online]. Time Magazine U.S. [cit. 2025-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-03. (anglicky) 
  5. ↑ MARINSKY, J. A.; GLENDENIN, L. E.; CORYELL, C. D. The Chemical Identification of Radioisotopes of Neodymium and of Element 61 1. Journal of the American Chemical Society. 1947-11, roč. 69, čís. 11, s. 2781–2785. Dostupné online [cit. 2025-06-29]. ISSN 0002-7863. doi:10.1021/ja01203a059. (anglicky) 
  6. ↑ Oak Ridge petition, mid-July 1945 [online]. [cit. 2025-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-20. (anglicky) 
  7. ↑ The July 1945 Szilard Petition on the Atomic Bomb Memoir by a signer in Oak Ridge [PDF online]. [cit. 2025-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-03-08. (anglicky) 
  8. ↑ Glenn T. Seaborg Award for Nuclear Chemistry Recipients. American Chemical Society [online]. [cit. 2025-06-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj