Lawrence E. Glendenin
Lawrence E. Glendenin | |
---|---|
![]() | |
Narození |
8. listopadu 1918 Bay City, Michigan, ![]() |
Úmrtí |
22. listopadu 2008 (ve věku 90 let) Illinois, ![]() |
Alma mater | Chicagská univerzita, Massachusettský technologický institut |
Pracoviště | Národní laboratoře Oak Ridge, Argonne National Laboratory |
Obor | chemie |
Známý díky | objev promethia |
Ocenění | Glenn T. Seaborg Award for Nuclear Chemistry (1974) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lawrence Elgin Glendenin (8. listopadu 1918 Bay City, Michigan – 22. listopadu 2008 Illinois) byl americký chemik, který se podílel na objevu promethia.[1]
Život
Narodil se ve městě Bay City ve státě Michigan 8. listopadu 1918. Studoval na Chicagské univerzitě, kterou absolvoval v roce 1941.[2]
Clintonovy laboratoře

Během druhé světové války pracoval jako chemik v Clintonových laboratořích (dnes Oak Ridge National Laboratory) v rámci projektu Manhattan. Podílel se na separaci, identifikaci a charakterizaci radioaktivních prvků vznikajících při jaderném štěpení.[2]
V roce 1945 spolu s Jacobem A. Marinskym a Charlesem D. Coryellem izoloval dosud neznámý lanthanoid s protonovým číslem 61 – promethium.[1][3] Byl připraven jak z produktů štěpení, tak bombardováním neodymu neutrony.[3][4] Izolace byla provedena pomocí iontově výměnné chromatografie.[3]
Zveřejnění jejich výsledků bylo kvůli válce odloženo. V září 1947 oznámili Marinsky a Glendenin objev prvku na zasedání Americké chemické společnosti.[4][5]
Podle návrhu manželky Charlese Coryella byl prvek pojmenován po Prométheovi, titánovi z řecké mytologie, který ukradl bohům oheň. Uvažovalo se i o názvu „clintonium“ podle místa objevu.[3]
Szilárdova petice
V roce 1945 podepsal Glendenin spolu s dalšími 154 vědci projektu Manhattan petici Leo Szilárda, která vyzývala prezidenta Harryho S. Trumana, aby nepoužil atomovou bombu bez varování a místo toho demonstroval její sílu a poskytl Japonsku možnost kapitulace.[2][6][7]
Pozdější kariéra
V roce 1949 získal Glendenin doktorát na Massachusettském technologickém institutu. Téhož roku nastoupil do Argonne National Laboratory, kde pracoval až do odchodu do důchodu v roce 1985.[2]
Publikoval řadu prací o vlastnostech produktů štěpení. Působil jako vědecký tajemník americké delegace na konferenci Atoms for Peace.[2] V roce 1974 získal Seaborgovu cenu za jadernou chemii.[8]
Rodina
Byl ženatý 63 let s Ethel Glendeninovou (rozenou Longovou), která ho přežila. Měli spolu dvě dcery a jednoho syna.[2]
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lawrence E. Glendenin na anglické Wikipedii.
- ↑ a b WEEKS, Mary Elvira. Discovery Of The Element. [s.l.]: Journal Of Chemical Education, 1956. 928 s. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f Lawrence Glendenin Obituary (2008) - Chicago Tribune. Legacy.com [online]. 2008-12-02 [cit. 2025-06-29]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d Discovery of Promethium [online]. [cit. 2025-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-06. (anglicky)
- ↑ a b Science: Nervous Elements [online]. Time Magazine U.S. [cit. 2025-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-03. (anglicky)
- ↑ MARINSKY, J. A.; GLENDENIN, L. E.; CORYELL, C. D. The Chemical Identification of Radioisotopes of Neodymium and of Element 61 1. Journal of the American Chemical Society. 1947-11, roč. 69, čís. 11, s. 2781–2785. Dostupné online [cit. 2025-06-29]. ISSN 0002-7863. doi:10.1021/ja01203a059. (anglicky)
- ↑ Oak Ridge petition, mid-July 1945 [online]. [cit. 2025-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-20. (anglicky)
- ↑ The July 1945 Szilard Petition on the Atomic Bomb Memoir by a signer in Oak Ridge [PDF online]. [cit. 2025-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-03-08. (anglicky)
- ↑ Glenn T. Seaborg Award for Nuclear Chemistry Recipients. American Chemical Society [online]. [cit. 2025-06-29]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Lawrence E. Glendenin na Wikimedia Commons