Lavička Allschlaraffia

Lavička Allschlaraffia
/Allschlaraffia Bank/
Stav 1. dubna 2020
Stav 1. dubna 2020
Základní údaje
Autor neznámý
Rok vzniku 1935
upravena: 2000
Pojmenováno po Schlaraffia
Popis
Materiál kámen, dřevo
Umístění
Umístění Karlovy Vary
nad letním kinem
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°12′52,65″ s. š., 12°53′17,15″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lavička Allschlaraffia, původního názvu Allschlaraffia Bank, je jednou z historických kamenných lavic v Karlových Varech. Byla postavena na památku stoupenců myšlenky Allschlaraffie. Nachází se za letním kinem v jihovýchodní částí města.[1]

Spolek Allschlaraffia

Pamětní deska založení spolku Schlaraffia, Štěpánská 38, Praha
Související informace naleznete také v článku Schlaraffia.

V roce 1859 se z pražského spolku Arcadia, který sdružoval německé umělce a příznivce umění, oddělilo nové sdružení s názvem Allschlaraffia. Tento spolek se snažil podle přesně vymezených pravidel kultivovat umění, humor a přátelství. Symbolem spolku je výr symbolizující moudrost. Na vlajce byla uvedena slova „Geselligkeit, Kunst und Humor“ (česky „Družnost, umění a humor“):[2]

Geselligkeit – Kunst – Humor

Postupem času vznikla pobočka i v Karlových Varech. Není přesně známo, kdy se stoupenci myšlenky Allschlaraffie počali scházet, než ale spolek (Reych) vznikl, scházeli se po dlouhý čas ve sklepě domu Nürnberger Hof (nyní Moravská 8, č. p. 239), kde se během lázeňské sezóny setkávali se stoupenci téže věci jak z Českých zemí, tak ze zahraničí. Z tohoto „polního ležení“ (Feldlager), jak nazývali Karlovarští místo svých schůzek, se postupně vyvinula „kolonie“ (Colonie). Spolek byl pak oficiálně uznán v roce 1920 pod jménem Caroli Thermae (Reych 206)[pozn. 1]. V souvislosti s tímto povýšením se v Karlových Varech téhož roku ve dnech 8. až 12. září konal IX. všespolkový koncil za účasti zástupců ze Šanghaje, San Franciska, New Yorku, Chicaga, Zürichu, Bernu a mnoha měst v Čechách, Německu, Rakousku, Maďarsku, Jugoslávii, Rumunsku, Polsku, Itálii, Holandsku a Lotyšsku. V upomínku na toto setkání byla dne 11. září 1920[3] na Goethově stezce[pozn. 2] umístěna pamětní deska, která však byla později odstraněna. Pravděpodobně k tomu došlo krátce po druhé světové válce, kdy národnostní averze nových osídlenců byla vůči památkám německé kultury tolik nerozumná, že zasáhla i objekty zcela nevinné.[2][3]

Historie lavičky

Mnozí členové spolku Allschlaraffia jezdívali na léčení do karlovarských lázní. Za úspěšnou léčbu se rozhodli projevit lázeňskému městu vděčnost a nechat zde postavit reprezentativní kamennou lavičku. Místo bylo vybráno na okraji lesa nad Poštovním dvorem, odkud byl výhled na údolí řeky Teplé. V roce 1934 byla mezi členy zorganizována sbírka, jejíž výtěžek byl dostačující pro zřízení lavičky.[3]

Spolek Caroli Thermae měl tehdy ve svých řadách na 60 vlivných osob. V lednu 1935 požádal ředitel lázeňského úřadu Rudolf Gitschner, který byl rovněž členem spolku Allschlaraffia (jménem Rolph der Frauenkäser), městskou radu o povolení. Rada postoupila žádost uměleckému a divadelnímu výboru, který ji prostřednictvím svého předsedy Engelberta Hory doporučil. Dne 8. února 1935 byl zástupce karlovarské Allschlaraffie v této záležitosti, bankovní ředitel ve výslužbě Otto Kreisl (spolkovým jménem Filou in allen Gassen), uvědoměn starostou města Antonem Schreitter-Schwarzenbergem (spolkovým jménem Nih´l admirali der Stoiker), že žádost na uvedeném místě byla schválena. Nedlouho poté byla lavička postavena.[3]

Po válce chátrala a zarostla lesem. Na konci 50. let byl před ní postaven areál letního kina, čímž se vytratil jeden z původních záměrů pro výběr právě tohoto místa, výhled do údolí řeky Teplé. V roce 2000 ji opravila a okolí znovu zpřístupnila společnost Lázeňské lesy Karlovy Vary a lavička i nadále nabízí příjemné posezení na kraji lesa.[3]

Popis lavičky

Dlouhá kamenná lavička s dřevěným sedadlem a opěrkou stojí na okraji lázeňských lesů poblíž Schwarzenbergova pomníku téměř v těsné blízkosti plotu, který ohraničuje areál chátrajícího letního kina (stav rok 2023).

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Výrazem „Reych“ byly označovány jednotlivé spolky, číslovka pak vyjadřovala pořadí vzniku (Praga nese číslo 1) – Wikipedie, heslo Schlaraffia.
  2. ↑ Goethova stezka je unikátní přírodní galerií díkůvzdání – děkovných i oslavných nápisů vděčných lázeňských hostů.[4]

Reference

  1. ↑ AUGUSTIN, Milan. Lavička Nad letním kinem. Promenáda, karlovarský informační měsíčník. Září, roč. 2000, čís. 9, s. 65. ISSN 1210-5694. 
  2. ↑ a b AUGUSTIN, Milan. IX. koncil snílků. Promenáda, karlovarský informační měsíčník. Září, roč. 2000, čís. 9, s. 33. ISSN 1210-5694. 
  3. ↑ a b c d e AUGUSTIN, Milan. Historický sborník Karlovarska VIII. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary, 2000. 197 s. Kapitola Allschlaraffia a její IX. koncil v Karlových Varech, s. 105–112. 
  4. ↑ BURACHOVIČ, Stanislav. Karlovy Vary – Lázeňská metropole západních Čech. Praha: Nakladatelství REGIA, 2018. 205 s. ISBN 978-80-87866-37-5. Kapitola Kouzlo lázeňské architektury – Karlovarské lesní promenády, s. 135–136. 

Literatura

  • AUGUSTIN, Milan. Zaváté končiny karlovarské. 1. vyd. Karlovy Vary: Státní okresní archiv Karlovy Vary, 2022. 275 s. ISBN 978-80-906208-9-6. Kapitola Lavička Allschlaraffia, s. 267–270. 

Externí odkazy

Zdroj