Laurin & Klement Typ 1

Laurin & Klement Typ 1 ¾

Laurin & Klement Typ 1 byl první motocykl vyrobený na území bývalého Rakouska-Uherska.[1] Tento stroj vyšel z dílny mladoboleslavského výrobce jízdních kol, motocyklů a automobilů firmy Laurin & Klement. První hotové motocykly této série, Typ 1 ¼ a Typ 1 ¾, byly novinářům představeny 11. listopadu 1899 v Praze Bubnech.[2]

Vývoj a technické údaje

Od roku 1897 ovládaly motocyklové pole především francouzské stroje De Dion-Bouton a bratří Wernerů. Proto se Václav Klement vydal do Paříže, aby si tam mohl motocykly bedlivě prostudovat. Získal tam k testování jeden stroj vyrobený bratry Wernerovými. Vylepšení, jež na něm Laurin s Klementem provedli – přemístění náhonu z předního kola na zadní pomocí koženého řemenu a uložení motoru do rámu místo na přední vidlici –[1] převzali bratři Wernerové hned u svého příštího modelu.

Typ 1 ¼ byl vybaven vzduchem chlazeným jednoválcovým motorem o obsahu 184 cm3 (vrtání 60 mm, zdvih 65 mm). Typové označení udávalo současně výkon 1,25 hp. Typ 1 ¾ měl motor s objemem 211 cm3 (vrtání 62 mm, zdvih 70 mm) a výkon 1,75 hp.[2] Následně montované motory Werner s řízeným výfukovým ventilem a automatickým sacím ventilem byly vybaveny elektrickým kontaktním zapalováním a dosahovaly 1200 otáček za minutu.[3]

Pokračující vývoj přinesl na přelomu století i rostoucí odbyt, k němuž přispěly zejména úspěchy strojů Laurin & Klement v motocyklových závodech.[4] Do roku 1914 vyrobila továrna Laurin & Klement asi 3000 motocyklů.[1]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Laurin & Klement Typ 1 na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b c Gabriela Klinger, Andreas Winter: 101 Jahre österreichische Motorradhersteller 1899 - 2000. Weishaupt Verlag, 1. Auflage 2001, ISBN 978-3705900936, s. 28.
  2. ↑ a b www.libormarcik.cz
  3. ↑ Dinglers Polytechnisches Journal. Bd. 308 (1898), S. 214, Nachdruck: ISBN 3-931965-14-7
  4. ↑ Helmut Krackowizer: Meilensteine der Motorrad-Geschichte. Motorbuch Verlag, 1. Auflage 1987, ISBN 3-613-01141-7, S. 14

Externí odkazy

Zdroj