Laurin & Klement RK

Laurin & Klement RK
Laurin & Klement RK z roku 1916
Laurin & Klement RK z roku 1916
Výrobce RAF
Laurin & Klement
Další jména RAF 18/50 HP
Roky produkce 1912–1916
Vyrobeno 116 kusů
Technické údaje
Rozvor 3400 mm
Motor
Motor Knight, 4,7 l
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Laurin & Klement RK (původně RAF 18/50 HP) byl automobil vyráběný firmou Reichenberger Automobil-Fabrik (RAF) od roku 1911 do roku 1913 a od roku 1913 do roku 1916 firmou Laurin & Klement, se kterou se automobilka RAF v roce 1912 spojila.[1]

Popis vozu

Vůz měl vpředu uložený řadový čtyřválec se šoupátkovým rozvodem Khight. Kapalinou chlazený motor měl zdvihový objem 4712 cm³, výkon 37 kW (50 koní), vrtání 100 mm a zdvih 150 mm. Lamelová spojka přenášela jeho točivý moment na čtyřrychlostní převodovku se čtvrtým stupněm v přímém záběru. Vůz byl odpružený podélnými půleliptickými pery, měl řízení se šroubem a maticí, dvě nožní brzdy na převody (jednu před převodovkou, druhou za převodovkou) a ruční čelisťovou brzdu na zadní kola.[2]

Obě nápravy byly tuhé, měly listová pera a rozchod 1400 mm. Rozvor byl 3400 mm. Vůz byl osazen pneumatikami o rozměrech 895x135 a celková hmotnost činila 1400 kg (původní RAF 18/50 HP měl hmotnost 1300 kg). Motor se zdvihovým objemem 4712 cm³ s výkonem 25,7 kW/35 k pocházel z prvního "šoupátkového" vozu RAF-Knight 30/35 HP. Vůz Laurin & Klement RK mohl jet maximálně 90 km/h.[3]

Celkem se vyrobilo 116 kusů, z toho 31 v RAF a 85 v Laurin & Klement. Byly dodávány v provedení sportovní faeton, sanitka a dodávkový vůz.[4] Do jednoho z těchto vyrobených vozů z roku 1913 byl v roce 1921 vsazen nový závodní motor, vyrobený pouze ve dvou exemplářích. Po výměně motoru byl vůz vybaven pouze zadními brzdami.[5]

Sportovní úspěchy

František Svoboda, Laurin & Klement RK/M, Ecce Homo 1922

Tento vůz si v Mladé Boleslavi zakoupil v roce 1913 slavný automobilový závodník Alexander "Saša" Kolowrat. Alexander Kolowrat se s vozem nejen úspěšně zúčastnil Alpské jízdy v letech 1913 a 1914, ale používal jej i pro osobní přepravu. Během první světové války dal vůz do armádních služeb a v roce 1916 už měl najeto úžasných 70 000 km bez větší poruchy.[2]

Na jaře 1921 v něm Kolowrat nechal vyměnit původní motor se šoupátkovým rozvodem systému Knight za závodní motor typu M. Ten sice pocházel z typu Laurin & Klement M, ale továrna jej překonstruovala na rozvod OHV a ponechala zdvihový objem 4712 cm³. Výkon motoru vzrostl ze sériových 37 kW/50 k téměř o polovinu na 55 kW/75 k. Po této úpravě dosahoval vůz rychlosti až 125 km/h. Vůz zaujal třeba také zdvojeným magnetoelektrickým zapalováním.[2] Takto upravený vůz označený jako Laurin & Klement RK/M, o který však Kolowrat ztratil zájem, si v mladoboleslavské továrně zakoupil pražský majitel autogaráží a autodrožkářské společnosti František Svoboda.[5]

V letech 1921-24 s ním úspěšně startoval na většině z tehdy nepříliš početných domácích automobilových závodech a soutěžích. V srpnu 1921 to bylo na 2. ročníku Mezinárodních automobilových závodů lázeňských míst na trati Karlovy Vary - Mariánské Lázně - Falknov (Sokolov) a zpět do Karlových Varů s délkou trasy 108,5 km.[6] V kategorii 3-5 l dojel na 3. místě, celkově obsadil 4. místo v čase 1:37:54,9 h a získal cenu Moravsko-slezského automobilového klubu ).[7] Na prvním ročníku pětietapové Mezinárodní soutěže spolehlivosti Československem vzdal a nebyl klasifikován pro přijetí cizí pomoci ve IV. etapě.[8]

Sezónu 1922 zahájil Svoboda účastí na závodu Zbraslav-Jíloviště, kde v cestovních automobilech do objemu válců 5,3 l obsadil 3. místo za kopřivnickými Honsem a Müttermülerem na vozech typu U (Tatra 10) a v klasifikaci cestovních automobilů dle výkonnosti obsadil celkově 8. místo.[9] Na II. ročníku Mezinárodní soutěži spolehlivosti Československem (26. června - 2. července) za překročení předepsaného času při zkoušce rychlosti u Hradce Králové, přestože dosáhl rychlosti 88 km/h, dostal 5 trestných bodů a celkově obsadil 12. místo.[10] Za svůj výkon Svoboda (st. č. 34) obdržel Cenu Egerländer Automobil klubu z Chebu.[11]

Na III. ročníku závodů lázeňských míst (23. července 1922) zvítězil v celkovém pořadí a průměrnou rychlostí 84 km/h překonal rekord Otto Salzera z roku 1921.[5] Sezonu 1922 ukončil dvěma závody 24. září a 1. října. V prvém případě to bylo vítězstvím v kategorii cestovních automobilů do 5,0 l na závodě do vrchu Ecce Homo. V celkovém pořadí automobilů skončil na 5. místě.[12] A 1. října to bylo na II. ročníku závodu do vrchu Schöber u Rumburku, kde vyhrál kategorii cestovních automobilů do 5 l objemu válců, v cestovních vozech obsadil 2. místo a v celkovém pořadí automobilů byl na 3. místě za celkovým vítězem V. Breyerem (cestovní Laurin & Klement do 2,8 l) a E. Mahlerem na závodním Mercedesu.[13]

V roce 1924 František Svoboda svoji krátkou soutěžní a závodní kariéru (a i tohoto vozu) ukončil důstojnou účastí v dubnu na VIII. ročníku mezinárodního závodu do vrchu Zbraslav–Jíloviště. Ten se konal při příležitosti XVI. mezinárodního autosalónu v Praze 20. dubna. F. Svoboda zde vyhrál kategorii cestovních automobilů se zdvihovým objemem do 5,3 l. Dosáhl času 4:16,4 min. V klasifikaci cestovních automobilů dle formule výkonnosti (bez rozdílu zdvihového objemu) obsadil Svoboda 14. místo. V této klasifikaci zvítězil Caracciola před Junkem.[14]

V roce 1952 darovala p. Josefa Svobodová tento automobil do sbírek Národního technického muzea v Praze, kde je vystaven v hlavní, dopravní hale NTM. Jeho impozantní rozměry spolu s atraktivním designem, vzrušující patinou a zajímavou historií mu 6.-7. června 2015[15] vynesly zasloužené vítězství v jedné z hlavních kategorií soutěže elegance historických vozidel na zámku Loučeň (Concours d´Elegance),[2] kterou uspořádala společnost Veteránská krása a sdružení Chateau Loučeň. Vůz byl vystaven i na speciální výstavě NTM Vavříny s vůní benzínu - Meziválečný československý automobilový sport, která se konala od 13.10.2021 do 1.5.2022.[5] Automobil bývá zapůjčen z NTM společnosti Škoda Auto, která jej s hrdostí vystavuje, jako např. Srazu značky Laurin & Klement při konání motoristické akce Sosnová Classic v květnu 2023.[16]

Zajímavost

Původní velký chladičový znak L & K byl v 60. letech z vozu vystaveném v dopravní hale NTM ukraden. Byl provizorně nahrazen malým znakem, neoriginální velikosti (viz první 3 fotografie v galerii). V roce 2023, po 60 letech, byl vyroben smaltovaný znak velikosti o průměru 114 mm a takto se na vůz vrátil znak správné velikosti. Výrobu zajistila brněnská společnost Pravý smalt.[17] Na e-shopu této společnosti je tento znak z tombaku a šperkařského smaltu nabízen od ledna 2023 za 7500 Kč/ks.[18]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. ŠUMAN-HREBLAY, Marián. Dvě století českých automobilů. 1. vyd. Brno/Praha: CPress/Albatros Media, 2015. 160 s. ISBN 978-80-264-0716-4. S. 17. 
  2. a b c d Laurin & Klement RK/M (1921): Oblíbený vůz hraběte Kolowrata [online]. Mladá Boleslav: ŠKODA AUTO, 2021-04-07 [cit. 2022-11-12]. Dostupné online. 
  3. KUBA, Adolf. Automobil v srdci Evropy. 1. vyd. Praha: NADAS, 1986. 312 s. S. 80–86, 298, 302. 
  4. ŠUMAN-HREBLAY, Marián. Encyklopedie automobilů. 1. vyd. Brno/Praha: CPress/Albatros Media, 2018. 272 s. ISBN 978-80-264-1852-8. S. 84–90, 127–129. 
  5. a b c d KOŽÍŠEK, Petr. Vavříny s vůní benzínu. 1. vyd. Praha: Národní technické muzeum, 2021. 168 s. ISBN 978-80-7037-341-5. S. 10–11. 
  6. Závod na lázeňském okruhu Karl. Vary _ Mar. Lázně - Frant. Lázně. Národní listy. 1921-08-16, roč. 61, čís. 223, s. 2. Dostupné online. 
  7. KALVA, Jaroslav. Mezinárodní automobilové závody lázeňských míst 1921. Auto. Srpen 1921, roč. 3, čís. 4, s. 158–160. Dostupné online. 
  8. PAUČEK, Ervín Dr. Ing. Mezinárodní soutěž spolehlivosti Československem. Auto. Září-říjen 1921, roč. 3, čís. 6–7, s. 207–219. Dostupné online. 
  9. KALVA, Jaroslav. Zbraslav-Jíloviště 30. dubna 1922. Auto. Květen 1922, roč. 4, čís. 5, s. 195–201. Dostupné online. 
  10. HEINZ-HENRY, Vilém. II. mezinárodní soutěž spolehlivosti Československem 1922. Auto. Září 1922, roč. 4, čís. 9, s. 419–428. Dostupné online. 
  11. II. Mezinárodní soutěž spolehlivosti cestovních automobilů Československem 4.-10. září 1922. ČAS. 1922-09-17, roč. 32, čís. 218, s. 9–10. Dostupné online. 
  12. KALVA, Jaroslav. Ecce Homo. Auto. Září 1922, roč. 4, čís. 9, s. 448–451. Dostupné online. 
  13. PAUČEK, Ervín dr. ing. Závod do vrchu Schöber u Rumburku. Auto. Říjen 1922, roč. 4, čís. 10, s. 480. Dostupné online. 
  14. HEINZ-HENRY, Vilém. VIII. Zbraslav-Jíloviště. Auto. Květen 1924, roč. 6, čís. 5, s. 232–239. Dostupné online. 
  15. ŠŤASTNÝ, Vladimír. Automobilové legendy vyrazí z Prahy na zámek Loučeň [online]. Parha: Vltava Labe Media, 2015-05-28 [cit. 2022-11-12]. Dostupné online. 
  16. SOSNOVÁ CLASSIC 2023 [online]. Sosnová: Autodrom Sosnová, 2022-05-12 [cit. 2023-05-15]. Dostupné online. 
  17. Chladičový znak pro Národní technické muzeum Praha. Motor Journal. 2023-10, roč. 23, čís. 10, s. 28. 
  18. ŠEDOVÁ, Veronika. Laurin & Klement [online]. Brno: Pravý smalt, 2023-01-27 [cit. 2023-10-11]. Dostupné online. 

Související články

Literatura

  • SKOŘEPA, Miloš. Dějiny automobilových závodů, Olympia, Praha, 1973, 320 s.

Externí odkazy

Zdroj