Lasoletovití

Lasoletovití
	flétňák australský (Gymnorhina tibicen)
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Podkmen	obratlovci (Vertebrata);
Třída	ptáci (Aves);
Podtřída	letci (Neognathae);
Řád	pěvci (Passeriformes);
Čeleď	lasoletovití (Artamidae); Vigors, 1825
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lasoletovití (Artamidae) představují čeleď zpěvných ptáků, kteří pocházejí z jihovýchodní Asie, Nové Guineje, Austrálie a Fidži. Čeleď zahrnuje přes dvacet druhů v šesti rodech.

Popis

Jde o středně velké až velké ptáky s válcovitým tělem. Většina druhů má výrazný stříbřitě modrý zobák se stupňovitou černou špičkou. Peří mívá výrazné vzorování, převládá černá, hnědá nebo šedá, s kontrastním bílým odstínem. Zástupci rodu Peltops mají načervenalé opeření. Lasoletové rodu Artamus se vyznačují dlouhými zašpičatělými křídly, zástupci ostatních rodů mají křídla spíše široká. Ocas je krátký až středně dlouhý. Zobák je středně dlouhý až dlouhý, poměrně silný, na špičce zahnutý (s výjimkou rodu Artamus). Mohutná hlava je nesena na krátkém a tlustém krku. Končetiny jsou krátké až středně dlouhé. U lasoletovitých se typicky neobjevuje pohlavní dimorfismus, samci některých druhů však mají světlejší opeření.

Systematika

Lasoletovití se řadí do nadčeledi Malaconotoidea, jsou spřízněni s čeleděmi Rhagologidae (jediný druh pištec skvrnitý [Rhagologus leucostigma]) a Machaerirhynchidae (jediný rod muchálka Machaerirhynchus). Zahrnují celkem šest rodů: Artamus, Peltops, Melloria, Cracticus, Strepera a Gymnorhina. Poslední čtyři rody byly historicky řazeny v rámci samostatné čeledi flétňákovití (Cracticidae). Molekulárně-fylogenetické studie nicméně ukázaly, že takto definovaní flétňákovití jsou vnořeni v rámci lasoletovitých.^[1]

Přehled zástupců^[2]

rod Artamus

lasolet fidžijský (Artamus mentalis)
lasolet bismarcký (Artamus insignis)
lasolet šedohlavý (Artamus fuscus)
lasolet škraboškový (Artamus personatus)
lasolet horský (Artamus maximus)
lasolet lesní (Artamus cyanopterus)
lasolet černolící (Artamus cinereus)
lasolet bělobřichý (Artamus leucorynchus)
lasolet bělobrvý (Artamus superciliosus)
lasolet bělohřbetý (Artamus monachus)
lasolet malý (Artamus minor)

rod Peltops

flétňáček nížinný (Peltops blainvillii)
flétňáček horský (Peltops montanus)

rod Melloria

flétňák černý (Melloria quoyi)

rod Gymnorhina

flétňák australský (Gymnorhina tibicen)

rod Cracticus

flétňák šedohřbetý (Cracticus torquatus)
Cracticus argenteus
flétňák černohřbetý (Cracticus mentalis)
flétňák černohrdlý (Cracticus nigrogularis)
flétňák kápový (Cracticus cassicus)
flétňák tagulský (Cracticus louisiadensis)

rod Strepera

flétňák stračí (Strepera graculina)
flétňák tasmánský (Strepera fuliginosa)
flétňák bělořitý (Strepera versicolor)

Stanoviště

Zástupci rodu Artamus preferují otevřené plochy lesů a savan, s roztroušenými stromy sloužícími jako hřadoviště. Ostatní druhy obývají širší škálu stanovišť, od otevřených křovin až po hustý deštný prales.

Chování a ekologie

Zástupci rodů Artamus a Peltops jsou převážně hmyzožraví, zatímco zástupci rodů Strepera, Gymnorhina a Cracticus mohou přemoci velké bezobratlé i malé obratlovce a drancují rovněž ptačí hnízda. Jídelníček je někdy obohacen bobulemi, semeny a nektarem. Lasoletovití vykazují monogamii, s následnou biparentální péčí. Mnoho druhů vykazuje kooperativní hnízdění, kdy jim s výchovou mláďat pomáhají potomci z předchozího hnízdění. Flétňáci mohou navíc praktikovat komplikované hnízdní systémy, v rámci nichž si více párů buduje samostatná hnízda na jednom území, přičemž všichni ptáci v péči o mláďata spolupracují. Hnízda jsou většinou jednoduché skulptury z klacíků a větviček, výstelku tvoří jemný rostlinný materiál. Ptáci si hnízda obvykle budují v rozsochách stromů a snůšku tvoří 2 až 5 vajec.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Schwalbenstarverwandte na německé Wikipedii.

↑ AGGERBECK, Marie; FJELDSÅ, Jon; CHRISTIDIS, Les. Resolving deep lineage divergences in core corvoid passerine birds supports a proto-Papuan island origin. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2014-01-01, roč. 70, s. 272–285. Dostupné online [cit. 2023-05-10]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2013.09.027. (anglicky)
↑ Bristlehead, butcherbirds, woodswallows, Mottled Berryhunter, ioras, cuckooshrikes – IOC World Bird List. www.worldbirdnames.org [online]. [cit. 2023-05-10]. Dostupné online.

Literatura

WINKLER, D. W. Bird Families of the World. Barcelona: The CornellLab of Ornithology & Lynx Edicions, 2015. Dostupné online. ISBN 9788494189203. S. 362–363. (anglicky)