Lambert Hessler

JUDr. Lambert Hessler
Poslanec Českého zemského sněmu
Ve funkci:
1872 – 1880[1]
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1873 – 1879[2]
Stranická příslušnost
Členství Národní strana
Narození 6. září 1834
Vodňany
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 13. května 1886 (ve věku 51 let)
Písek
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Děti Julius Hessler
Otakar Hessler
Rudolf Hessler
Alma mater Karlo-Ferdinand. univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Lambert Hessler, uváděn též jako Lambert Hässler (6. září 1834 Vodňany[3][4] – 13. května 1886 Písek[5][6][4]), byl rakouský a český právník a politik, v 2. polovině 19. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.

Život

Absolvoval gymnázium v Písku a práva na univerzitě v Praze. Roku 1862 získal titul doktora práv. Pracoval jako notář v Prachaticích a roku 1869 se stal zemským advokátem v Písku, kde byl aktivní i v komunální politice a působil na postu náměstka starosty města. Byl rovněž náměstkem okresního starosty, ředitelem kanceláře Městské spořitelny a předsedou Muzejního spolku.[4][6]

V doplňovacích volbách roku 1874 byl zvolen na Český zemský sněm za městskou kurii (obvod Písek).[7] V rámci tehdejší politiky pasivní rezistence ale funkci poslance fakticky nevykonával, byl pro absenci zbaven mandátu a obhájil jej pak v doplňovacích volbách roku 1875,[8] roku 1876[9] a 1877.[10] Uspěl pak v řádných volbách roku 1878.[11] Na mandát rezignoval roku 1880[12] a místo něj nastoupil Jan Suda.[13] Zastupoval Národní stranu (staročechy).[14]

Zasedal také v Říšské radě (celostátní zákonodárný sbor), kam byl zvolen v prvních přímých volbách roku 1873, kurie městská, obvod Písek, Domažlice, Volyně atd. Z politických důvodů se nedostavil do sněmovny, čímž byl jeho mandát i přes opakované zvolení prohlášen za zaniklý.[15][16]

V posledních čtyřech letech před smrtí ovdověl a staral se o šest svých dětí.[17] Zemřel v květnu 1886.[6]

Jeho příbuzným a jmenovcem byl oční a porodní lékař Lambert Hessler působící počátkem 20. století v Rakovníku (zemřel roku 1917).[18]

Odkazy

Reference

  1. ↑ V rámci politiky pasivní rezistence se do roku 1878 na práci sněmu fakticky nepodílel.
  2. ↑ V rámci politiky pasivní rezistence se na práci Říšské rady fakticky nepodílel.
  3. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Vodňany
  4. ↑ a b c LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861–1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 91. 
  5. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Písek
  6. ↑ a b c Úmrtí. Národní politika. Květen 1886, roč. 4, čís. 135, s. 9. Dostupné online. 
  7. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1872skc/3/stenprot/001schuz/s001003.htm
  8. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1872skc/4/stenprot/001schuz/s001002.htm
  9. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1872skc/5/stenprot/002schuz/s002001.htm
  10. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1872skc/6/stenprot/004schuz/s004001.htm
  11. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1878skc/1/stenprot/002schuz/s002001.htm
  12. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1878skc/2/stenprot/001schuz/s001001.htm
  13. ↑ http://www.psp.cz/eknih/1878skc/2/stenprot/001schuz/s001002.htm
  14. ↑ Národní listy, 21. 9. 1878, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5011282&picp=&it=0&s=djvu
  15. ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  16. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=185&size=45
  17. ↑ ČERNOHOUZ, Jan Nepomuk. Sbírka historických příkladův z dějin slovanských zvláště pak českých: kazatelům, katechetům, učitelům, vychovatelům a vzdělaným Čechům vůbec, Svazek 2. [s.l.]: Nákladatelství Cyrillo-methodějského knihkupectví G. Francl, 1896. 1256 s. Dostupné online. S. 943, 1171. 
  18. ↑ Úmrtí lékaře-lidumila. Národní politika. Leden 1917, roč. 35, čís. 16, s. 5. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj