Lahore

Lahore
Lahore modrý pruhový
Lahore modrý pruhový
Základní informace
Země původu PákistánPákistán Pákistán
Využití okrasný chov
Stupeň prošlechtění ušlechtilé plemeno
Směr užitkovosti okrasné plemeno
Tělesná charakteristika
Tělesný rámec velký
Klasifikace a standard
Plemenná skupina Užitkoví holubi
multimediální obsah v kategorii na Commons

Lahore je plemeno holuba domácího velkého vzrůstu, s charakteristickou kresbou peří a opeřenýma nohama. Je to statný, mohutný holub s dopředu vyklenutou hrudí a delšími křídly a ocasem, z lýtek mu vyrůstají dlouhá supí pera a běháky jsou porostlé krátkými a plnými rousky. Jeho zbarvení je mezi holubími plemeny jedinečné: horní část těla včetně křídel je barevná, dolní část těla včetně ocasu bílá, s barevným rozhraním probíhajícím po stranách krku. Díky důrazu na barvu byl v minulosti řazen také mezi barevné holuby.[1] V seznamu plemen EE je zařazen mezi užitkové holuby, patronát drží Německo a plemeno je zapsáno pod číslem 0037.

Historie

Lahore patří mezi stará asijská plemena holubů, název získal podle pákistánského města Láhaur. Do Evropy byl dovezen na konci 19. století.[1]

Charakteristika

Lahore je holub velkého tělesného rámce. Je to právě jeho velikost, a šlechtění zaměřené nejen na zbarvení, ale i na tělesné tvary, co jej odlišuje od barevných holubů a přiřazuje k holubům užitkovým, neboli holubům tvaru.[1] Má velkou, širokou a dokonale zaoblenou hlavu se strmým čelem. Zobák je silný a středně dlouhý, růžové barvy, oči jsou velké a vždy tmavé, vikvové. Obočnice jsou jen jemné a úzké, červeně zbarvené. Krk je silný, není moc dlouhý a široce nasedá na trup s širokou a plnou hrudí. Křídla jsou široká, poměrně dlouhá a složená na ocase, ten je delší a tvořený širokými rýdovacími pery. Nohy jsou porostlé rouskem, který je doplněný výraznými supími pery.

Opeření je dlouhé a uvolněné. Kresba je pro plemeno lahore charakteristická a jedinečná. Líce, hrdlo, přední část krku, břicho, dolní část hřbetu, rousky a supí pera a ocas jsou bílé, horní část hlavy, šije, horní část hřbetu a křídla včetně letek jsou barevné. Mezi barevnou horní částí hlavy a očima je 3-5 mm široký bílý pruh, oči se nacházejí v bílém peří. Vyžaduje se pravidelnost a ostrost přechodu mezi barevným a bílým opeřením, před výstavou se proto peří upravuje nůžkami.[1]

Plemeno se chová v množství barevných rázů: holubi mohou být plnobarevní černí, modří kapratí, pruhoví a bezpruzí, šedohnědí či šedohnědě kapratí, pruhoví a šedohnědě plaví bezpruzí; plnobarevní červení a žlutí, červenoprsí a žlutoprsí, v černé a červené řadě se vyskytují i bělouši a to i v barvách ředěných. Zvláštností je barva plnobarevná mléčná, nesprávně nazývaná též stříbrná.[2]

Lahore je vhodný pro volný i voliérový chov.[1] Je to klidné plemeno, které dobře odchovává mláďata, kvůli své velikosti však potřebuje dostatečně velký holubník a budníky.[3]

Fotogalerie

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. a b c d e PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha: Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4. Kapitola Lahore, s. 122. 
  2. HAVLÍN, Jiří, a kol. Domácí chov zvířat. 3. vyd. Praha: Zemědělské nakladatelství Brázda, 1991. 338 s. ISBN 80-209-0189-2. Kapitola Kombinovaný chov užitkovo-okrasný, s. 188. 
  3. BAUER, Wilheim. Chováme holuby. Praha: Nakladatelství Víkend, 2010. 91 s. ISBN 978-80-7433-030-8. S. 16. 

Literatura

  • PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha: Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4. 
  • HAVLÍN, Jiří, a kol. Domácí chov zvířat. 3. vyd. Praha: Zemědělské nakladatelství Brázda, 1991. 338 s. ISBN 80-209-0189-2. 
  • BAUER, Wilheim. Chováme holuby. Praha: Nakladatelství Víkend, 2010. 91 s. ISBN 978-80-7433-030-8. S. 77. 
  • TUREČEK, Václav, a kolektiv. Holubářství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1985. 156 s. 

Zdroj