Laguncularia

Jak číst taxoboxKyjovník
alternativní popis obrázku chybí
Porost kyjovníku na Floridě
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád myrtotvaré (Myrtales)
Čeleď uzlencovité (Combretaceae)
Rod kyjovník (Laguncularia)
Binomické jméno
Laguncularia racemosa
C.F.Gaertn., 1807
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kyjovník (Laguncularia) je rod rostlin z čeledi uzlencovité, jehož jediným zástupcem je druh Laguncularia racemosa. Je to keřovitý nebo vzpřímený strom s nápadnými obloukovitými vzdušnými kořeny a jednoduchými vstřícnými listy. Květy jsou bělavé, drobné, v klasovitých květenstvích skládajících laty. Kyjovník roste jako jedna z podstatných složek mangrovových porostů na pobřežích tropické Ameriky a západní Afriky.

Popis

Kyjovník je vzpřímený nebo keřovitý strom, dorůstající výšky do 10 metrů a průměru kmene obvykle do 30 cm. Větévky jsou lysé. Kůra je šedohnědá, hladká. Rostlina vytváří charakteristické vzdušné kořeny (pneumatofory). Listy jsou vstřícné, řapíkaté, 6 až 10 cm dlouhé a 4 až 5 cm široké, kožovité až dužnaté, lysé. Čepel listů je obvejčitá nebo eliptická, na vrcholu zaokrouhlená. Žilnatina je zpeřená, tvořená několika páry lehce prohnutých postranních žilek. Na vrcholu řapíku jsou 2 žlázky. Květy jsou jednopohlavné nebo oboupohlavné, bílé nebo zelenavě bílé, pětičetné, přisedlé, podepřené drobnými zelenými vejčitými listeny, v klasech skládajících až 20 cm dlouhé laty. Kalich je kuželovitý, zakončený 5 laloky. Korunní lístky jsou drobné, okrouhlé, opadavé nebo zcela chybějí. Tyčinek je 10 ve dvou řadách, mají velmi krátké nitky a nevyčnívají z květů. Semeník je spodní, tvořený jediným plodolistem obsahujícím 2 vajíčka. Čnělka je jen asi 1 mm dlouhá, zakončená hlavatou bliznou. Plody jsou kožovité, žebernaté, zploštěle kyjovitého tvaru, krátce chlupaté, 1,2 až 2 cm dlouhé. Na vrcholu mají zbytky vytrvalého kalichu a obsahují jediné semeno.[2][3][4][5]

  • Větévky kyjovníku
    Větévky kyjovníku
  • Květy kyjovníku
    Květy kyjovníku
  • Vzdušné kořeny kyjovníku
    Vzdušné kořeny kyjovníku

Rozšíření

Rod kyjovník zahrnuje jediný druh, Laguncularia racemosa. Je rozšířen na pobřežích tropické Ameriky, na západním pobřeží tropické Afriky a na Galapážských ostrovech. Na západním pobřeží Ameriky se vyskytuje od Mexika (poloostrov Baja California) po severní Peru, na východním pobřeží od středního Mexika a Floridy přes Karibské ostrovy po jihovýchodní Brazílii. V Africe sahá jeho rozšíření od Senegalu po Angolu.[6][7]

Ekologické interakce

Kyjovníky rostou nad horní hranicí přílivu a tvoří vnější, od moře vzdálenější zónu mangrovových porostů.[6] Květy jsou navštěvovány rozličným hmyzem, zejména včelami, vosami, mouchami a motýly. V populacích kyjovníku se vyskytují oboupohlavné i pouze samčí rostliny (androdioecie). Při nedostatku opylovačů jsou oboupohlavné květy schopny samosprášení. Semena začínají klíčit ještě na mateřské rostlině, posléze opadávají a jsou šířena vodou. Díky korkovitému oplodí plavou na hladině. Vyklíčí asi po 8 dnech pobytu v mořské vodě, kořínky se objevují již po 5 dnech. Životnost semen je asi 35 dní.[8][9]

Význam

Porosty kyjovníku zpevňují pobřeží a hostí potěr některých ekonomicky významných druhů ryb a korýšů. Dřevo je těžké a tvrdé, žlutohnědé. Mimo použití na palivo nemá zvláštní význam. Kůra obsahuje až 14 % tříslovin a je používána při vyčiňování kůží.[6][10]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03]
  2. ↑ EXELL, A.W. Flora of Panama: Combretaceae. Annals of Missouri Botanical Garden. 1958, čís. 45. 
  3. ↑ LEISTNER, O.A. Seed plants of southern tropical Africa: families and genera. Pretoria: SABONET, 2005. ISBN 1-919976-07-8. (anglicky) 
  4. ↑ HUTCHINSON, J.; DALZIEL, J.M. Flora of West Tropical Africa. Vol. 1. Part 1.. [s.l.]: Kew Publishing, 1954. ISBN 9781842463291. (anglicky) 
  5. ↑ NYANANYO, B.L.; BRIYAI, F.O.; KIESEKIME, S.G.G. Laguncularia recemosa (L.) Gaertner f. (family Combretaceae): gross morphology, phytochemistry, ecology and distribution in the Niger Delta. Journal of Applied Sciences and Environmental Management. Jun. 2009, čís. 13(2). Dostupné online. ISSN 1119-8362. 
  6. ↑ a b c The IUCN red list of threatened species [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ GRANDTNER, M.M.; CHEVRETTE, Julien. Dictionary of trees. Volume 2. South America. [s.l.]: Elsevier, 2014. ISBN 978-0-12-396490-8. (anglicky) 
  8. ↑ LANDRY, C.L. Pollinator-mediated competition between two co-flowering Neotropical mangrove species, Avicennia germinans (Avicenniaceae) and Laguncularia racemosa (Combretaceae). Annals of Botany. Feb. 2013, čís. 11(2). Dostupné online. 
  9. ↑ Laguncularia racemosa, white mangrove [online]. Smithsonian marine station at Fort Pierce, 2009. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ STANDLEY, Paul C.; WILLIAMS, Louis O. Flora of Guatemala. Fieldiana. 1962, čís. 24. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj