Ladislav Lindner

Ladislav Lindner
Narození	19. prosince 1924 Tuchlovice Československo Československo
Úmrtí	19. května 1950 (ve věku 25 let) Věznice Pankrác Československo Československo
Národnost	česká
Povolání	řidič
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Ladislav Lindner (19. prosince 1924^[1]Tuchlovice – 19. května 1950 Věznice Pankrác) byl český řidič a agent-chodec odsouzený v politickém procesu komunistickým režimem k trestu smrti a popravený v roce 1950.^[2]

Narodil se v roce 1924 v Tuchlovicích.^[3][4] Po studiu pracoval během druhé světové války jako autodopravce u firmy v Kladně. Později však byl totálně nasazen v Praze-Záběhlicích u společnosti Michelin. V květnu 1945 se poté účastnil Pražského povstání a v roce 1946 nastoupil základní vojenskou službu. Z ní však brzy po únorovém převratu v březnu 1948 zběhnul. Krátce poté z Československa uprchnul do Americké okupační zóny v Bavorsku. Poté se do března 1949 pohyboval v uprchlických táborech s cílem někde získat pracovní uplatnění. Postupně byl vyškolen americkou zpravodajskou službou CIC poté, co jej s jejím působením seznámil Štěpán Gavenda. Z Lindnera se tak stal agent chodec. V květnu 1949 se do Československa vrátil s cílem získat v zemi zpravodajské informace ekonomického i hospodářského charakteru. Do srpna 1949 Československo za tímto účelem navštívil celkem čtyřikrát včetně poslední návštěvy, při níž byl zatčen. V srpnu 1949 byl totiž zadržen příslušníky Státní bezpečnosti na nádraží v Plzni.^[5]

Za trestné činy velezrady a vyzvědačství byl poté v politickém procesu konaném v listopadu 1949 jako vedoucí špionážní skupiny Lindner-Bušek odsouzen k trestu smrti, ztrátě občanských práv a propadnutí veškerého majetku.^[6] Lindner se proti rozsudku odvolal, nicméně v březnu 1950 zamítl odvolání Nejvyšší soud.^[7] Neúspěšná byla také žádost o prezidentskou milost.^[5] Popraven byl spolu s Karlem Buškem v květnu 1950.^[8][9] Ve stejném procesu bylo k dlouholetým trestům odnětí svobody odsouzeno několik dalších osob.^[10]

Rehabilitován byl po sametové revoluci v roce 1990, respektive 1997.^[7][11]

Zdroj