Lýkijská stezka

Lýkijská stezka
Lýkijská cesta poblíž začátku ve Fethiye
Základní informace
Délka	520 km
Datum otevření	1999
Obtížnost	středně náročná až náročná
Sezóna	celoročně
Lokalizace
Poloha	Turecko, provincie Muğla a Antalya, poloostrov Teke
Souřadnice	36°34′ s. š., 29°8′22″ v. d.
Start	Fethiye
Cíl	Antalya
Vyhlídkové body	na pobřeží a na moře
Zajímavosti	historické lykijské ruiny
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lýkijská stezka, turecky Likya Yolu, je značená dálková turistická stezka v Turecku, procházející územím antické Lýkie (dnešní provincie Muğla a Antalya). Stezka začíná ve městě Fethiye a končí v Antalyi. Jde většinou po pobřeží, avšak místy se dostává i hlouběji do vnitrozemí. Mezi místa, kterými prochází, patří například Baba Dagi, Údolí motýlů, historické město Kaş, vykopávky města Olympos, pláž Cirali, plameny Chiméry, či nejvyšší hora Lýkie – Olympos. Dlouhá je asi 520 km.

Historie

Lýkijská stezka byla navržena v roce 1992 britkou Kate Clow. Název stezky pochází od starověké civilizace, která kdysi tento region ovládala. Budování stezky bylo ukončeno v roce 1999 a stezka patří mezi nejlépe hodnocené turistické trasy světa.^[1]

Lýkie

Lýkie je oblast s velmi bohatou historií, jejíž pozůstatky se dají vidět po většině trasy. První písemná zmínka o Lýkii a jejích obyvatelích pochází již od Homéra, který o nich píše v souvislosti s útokem na Tróju. Již na počátku antiky existovalo v oblasti asi 20 měst, jež tvořila městské státy. Tyto státy tvořily Lýkijskou konfederaci s jednotnou zahraniční politikou. V dalších obdobích se jako vládci Lýkie vystřídali Peršané, Řekové a Římané. Nejzřetelnějším dokladem zdejší starobylé historie jsou četné sarkofágy, skalní hrobky, jež lemují pobřeží Středozemního moře, jakož i ruiny celých antických měst.

Značení stezky

Značení začíná u amfiteátru ve městečku Fethiye. Obvykle je provedeno červeno-bílým pruhem, místy doplněno rozcestníky. Stezka se místy rozděluje na dvě, přičemž jedna část pokračuje dále a druhá návštěvníka provede zajímavým okruhem po okolí. Takováto rozbočka je potom značená dvěma červeno-bílými pruhy nad sebou. V místech, kde značení buďto dočasně chybí, nebo není jasně vidět, se lze setkat i s červeno-bílými igelitovými fáborky, případně mohylkami z kamení (na skalnatých úsecích).

Náročnost a ubytování

Ačkoliv některé úseky stezky jsou mírnější, obecně je stezka hodnocena jako středně náročná až náročná. Na vině je především neustálé stoupání a klesání, jež je jednou z jejích hlavních charakteristik. Pro návštěvu se rozhodně nedoporučují horké letní měsíce, kdy se zde teplota přes den pohybuje často nad 40 °C.

Mimo hlavní turistickou sezónu není problém sehnat místo v některém z mnoha hotelů, penzionů či kempů ležících na trase. Mimo oblasti národních parků není rovněž problém s kempováním ve volné přírodě.

Zajímavosti na trase

• Fethiye - městečko mezi horami a mořem, začátek stezky
• Kayaköy - město duchů s 2000 kamennými domy, jež vzniklo po výměně obyvatelstva mezi Řeckem a Tureckem.
• Motýlí údolí - údolí, v němž mj. žije motýl přástevník kostivalový.
• 12 km dlouhá pláž v Pataře
• Üçagiz – středomořská vesnice se spoustou Lycijských hrobek, hradem a troskami římského města, jež leží pod hladinou moře.
• Kostel Anděla Gabriela v horách nad Myrou
• hora Olympos (2388 m n. m.) a ruiny stejnojmenného, nedaleko ležícího antického města
• Chiméra - přírodní vývěr zemního plynu z puklin ve skále kousek od hory Olympos, známý již od starověku

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lýkijská stezka na Wikimedia Commons

Zdroj