Líbavka shallon
 Libavka shalon | |
|---|---|
 Libavka shalon
| |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše |
rostliny (Plantae) |
| Podříše |
cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení |
krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída |
vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád |
vřesovcotvaré (Ericales) |
| Čeleď |
vřesovcovité (Ericaceae) |
| Rod |
libavka (Gaultheria) |
| Binomické jméno | |
|
Gaultheria shallon Pursh, 1813 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Libavka shalon (Gaultheria shallon) je keř z čeledi vřesovcovitých s kožovitými listy, pocházející ze západu Severní Ameriky.
Popis
Libavka shalon je poléhavý až vzpřímený keř dorůstající výšky 20 cm až 5 metrů. Listy jsou stálezelené, tuhé, tlusté, vejčitého tvaru, na líci tmavě zelené a lesklé, na rubu drsné a světleji zelené. Listy jsou 5 až 10 cm dlouhé, s čepelí na okraji jemně ostře pilovitou. Květenství je hrozen vyrůstající na konci větévek a tvořený 5 až 15 květy. Květ se skládá ze žláznatého hluboce 5-laločného kalichu a narůžovělé žláznaté až chlupaté baňkovité koruny o délce 7 až 10 milimetrů. Plody jsou načervenalé až modré, drsné, chlupaté a téměř kulaté, jejich průměr činí 6 až 10 milimetrů.
Ekologie
Rostlina je tolerantní vůči jak slunečným, tak stinným podmínkám v nízkých a středních nadmořských výškách. Jedná se o obvyklý podrost jehličnatých lesů, ve kterých může dominovat i většímu území. V pobřežních oblastech může tvořit husté nepropustné houštiny. Její rozšíření na severu zasahuje až na jih Aljašky. V Kalifornských pobřežních horách často roste společně s jedovatcem Toxicodendron diversilobum.
Poživatelnost
Rostlina má tmavě modré plody, které jsou ve skutečnosti tvořeny zduřelým kalichem a jsou stejně jako listy jedlé a jsou účinné v potlačování chuti. Mají specifickou chuť. Plody libavky shallon bývaly důležitým zdrojem potravy původních obyvatel, kteří je buď jedli čerstvé nebo sušili do koláčů. Dále byly využívány jako sladidla, Hajdové s nimi dokonce zahušťovali vejce lososů. Listy se daly použít také jako příchuť do rybí polévky.
V nynější době se plody rostliny používají při výrobě džemů, zavařenin a ovocných buchet, často v kombinaci s mahónií cesmínolistou, jejíž kyselost se dá snadno překrýt sladkostí libavky.
Výskyt v Evropě
Libavka byla introdukována do Velké Británie v roce 1828 Davidem Douglasem, který z ní chtěl udělat okrasnou rostlinu. Jedním z prvních využití na ostrovech pro libavku bylo sázení na střelnicích, kde sloužila jako krytí pro bažanty. Pak se ale rozšířila do vřesovišť a kyselých lesů jižní Anglie, kde často vytváří husté a vysoké vždyzelené křoviny dusící okolní vegetaci. Správci vřesovišť ji často pokládají za plevel, v zimě se z ní však stává ideální rostlina pro pastvu dobytka.
Zdravotní účinky
Původní obyvatelé využívali rostlinu ve zdravotnictví po mnohé generace, nyní však nejsou její účinky příliš známé, ani používané. Ví se, že listy zastavují krvácení, takže se jedná o protizánětlivou a protikřečovou rostlinu. Připravením listů do čaje nebo tinktury se dá zmenšit vnitřní zánětlivost, například v močovém měchýři, břiše, dvanácterníku, také se dá omezit pálení žáhy, špatné trávení, průjem, vysoká teplota nebo menstruační křeče. Obklad z listu zlehčuje nepříjemnost kousanců či bodnutí od hmyzu.
Ekonomické využití
Na severozápadě Severní Ameriky je kolem rostliny postaven průmysl zaměřující se na dodávání vždyzelených rostlin do květinářství celého světa.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gaultheria shallon na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu libavka shalon na Wikimedia Commons
