Léon Blum

Léon Blum
premiér Francie
Ve funkci:
4. červen 1936 – 22. červen 1937
Předchůdce Albert Sarraut
Nástupce Camille Chautemps
premiér Francie
Ve funkci:
13. březen 1938 – 10. duben 1938
Předchůdce Camille Chautemps
Nástupce Édouard Daladier
Stranická příslušnost
Členství Parti socialiste
Rodné jméno André Léon Blum
Narození 9. dubna 1872
Paříž
Úmrtí 30. března 1950
Jouy-en-Josas u Versailles
Příčina úmrtí infarkt myokardu
Místo pohřbení Jouy-en-Josas
Choť Thérèse Blum (1932–1938)
Jeanne Blum (od 1943)
Děti Robert Blum
Příbuzní René Blum (sourozenec)
Sídlo dům Léona a Jeanne Blumových
Alma mater Lyceum Jindřicha IV.
Lyceum Karla Velikého
École normale supérieure
Profese politik, diplomat, literární kritik a novinář
Ocenění rytíř Řádu čestné legie
Všeobecná soutěž
Podpis Léon Blum, podpis
Commons Léon Blum
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Léon Blum (9. dubna 1872, Paříž – 30. března 1950, Jouy-en-Josas u Versailles) byl francouzský politik a novinář, jako vedoucí Lidové fronty se stal v letech 1936 až 1938 premiérem Francie. Označoval se za marxistu, odmítal leninismus.

Biografie

Léon Blum se narodil v Paříži v rodině střední vrstvy, proto mohl bez problémů vystudovat práva na Sorboně. Politikou se začal zabývat po vypuknutí tzv. Dreyfusovy aféry v roce 1894, kdy se zapojil do demokratického hnutí proti antisemitským náladám ve francouzské společnosti. Prostřednictvím toho se dostal k místním socialistům a pracoval jako novinář v deníku L'Humanité. Po zavraždění Jeana Jaurése se stal roku 1916 generálním tajemníkem Francouzské sekce dělnické internacionály, v roce 1921 po rozdělení strany na demokraticko-socialistickou a komunistickou se stal předsedou socialistů. Vyznával pacifismus a internacionalismus, proto se například postavil proti okupaci Porúří roku 1923. Po nástupu světové hospodářské krize a zesílení fašistických tendencí sjednotil francouzské levicové strany, odbory a občanská sdružení do Lidové fronty, která vyšla vítězně z legislativních voleb v roce 1936. Blum se tak stal historicky prvním socialistou a židem, který zastával post ministerského předsedy Francie. Po okupaci Francie Německem se stal vězněm v koncentračních táborech Buchenwald a Dachau. Po válce ohlásil odchod z francouzské politiky a soustředil se na mezinárodní otázky. Veřejně podporoval vznik státu Izrael a OSN. Zemřel dne 30. března 1950.

Literatura

  • COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament. London: Routledge, 2002. 407 s. Dostupné online. ISBN 978-0415260305. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj