Lébény

Lébény
Kostel sv. Jakuba Většího
Kostel sv. Jakuba Většího
Lébény – znak
znak
Lébény – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Stát MaďarskoMaďarsko Maďarsko
Lébény
Lébény
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 81,4 km²
Počet obyvatel 3 220 (2023)[1]
Hustota zalidnění 39,6 obyv./km²
Správa
Starosta Gábor Kovács (od 2006)
Oficiální web www.lebeny.hu
PSČ 9155
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lébény (německy Leiden) je město v župě Győr-Moson-Sopron v okrese Mosonmagyaróvár. Rozkládá se na území o velikosti 81,37 km²; v roce 2015 zde žilo 3232 obyvatel.

Město je známo díky románské bazilice sv. Jakuba Většího z počátku 13. století, která bývala součástí benediktinského opatství.

Historie

Klášter založili synové Štěpána Györa Pót, Csepán a Mořic se svolením uherského krále Ondřeje I. z roku 1208. Pro laiky sloužil farní kostel sv. Markéty.

V roce 1242 byly stavby kláštera poprvé poškozeny, a to při vpádu Mongolů. Podruhé utrpěly za vpádu vojska českého krále Přemysla Otakara II. o dvě desetiletí později. V roce 1541 museli mniši uprchnout navždy před Turky, kteří klášter zničili a v roce 1683 také pobořili klenbu kostela. Správu kláštera obstarávali od roku 1631 jezuité, kteří následky tureckého útoku na kostel opravili. V letech 1862-1865 byl kostel v interiéru puristicky obnoven v novorománském slohu podle projektu vídeňského architekta A. O. Essenweina, a v letech 1872-1789 také exteriér.[2]

Architektura

Kostel je trojlodní románská bazilika se třemi polokruhovými, nestejně vysokými apsidami; neobvykle vysoká je střední loď s valenou klenbou, boční lodi mají klenby křížové. Západní věže jsou kryté routovými střechami podle Essneweinova projektu. Blízkou analogii baziliky a kamenické výzdoby v uherském prostředí představuje klášterní bazilika v Jáku.

Významní rodáci

Reference

  1. Detailed Gazetteer of Hungary. 30. října 2023. Dostupné online. [cit. 2023-11-05]
  2. Dušan FOLTÝN, Pavlína MAŠKOVÁ a Petr SOMMER (eds.): Benediktini a střed Evropy. Filozofický ústav AV ČR Praha 2016, s. 310

Externí odkazy

Zdroj