Kyselina ricinolejová

Kyselina ricinolejová
Strukturní vzorec
Strukturní vzorec
Obecné
Systematický název (9Z,12R)-12-hydroxyoktadec-9-enová kyselina
(R)-12-hydroxy-9-cis-oktadecenová kyselina
Triviální název kyselina ricinolejová
Anglický název Ricinoleic acid
Německý název Ricinolsäure
Funkční vzorec CH3[CH2]5CH(OH)CH2CH=CH[CH2]7COOH
Sumární vzorec C18H34O3
Vzhled kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS 141-22-0
PubChem 643684
ChEBI 28592
SMILES O=C(O)CCCCCCC\C=C/C[C@H](O)CCCCCC
InChI 1S/C18H34O3/c1-2-3-4-11-14-17(19)15-12-9-7-5-6-8-10-13-16-18(20)21/h9,12,17,19H,2-8,10-11,13-16H2,1H3,(H,20,21)/b12-9-/t17-/m1/s1
1/C18H34O3/c1-2-3-4-11-14-17(19)15-12-9-7-5-6-8-10-13-16-18(20)21/h9,12,17,19H,2-8,10-11,13-16H2,1H3,(H,20,21)/b12-9-/t17-/m1/s1
Vlastnosti
Molární hmotnost 298,461 g/mol
Hustota 0,945 g/cm3
Rozpustnost ve vodě nerozpustná
Bezpečnost
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
Varování[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kyselina ricinolejová (systematický název (9Z,12R)-12-hydroxyoktadec-9-enová kyselina) je omega-9 nenasycená mastná kyselina.[2]

Tato mastná kyselina je hlavní složkou ricinového oleje a asi 90 % z něj tvoří triglyceridy kyseliny ricinolejové.

Výroba

Kyselina ricinolejová se vyrábí zmýdelněním nebo frakční destilací hydrolyzovaného ricinového oleje.[3].

První pokus o přípravu této kyseliny provedl roku 1888 Friedrich Krafft.[4]

Použití

Zinečnatá sůl kyseliny ricinolejové se používá ve výrobcích pro osobní hygienu, jako jsou například deodoranty.[5][6]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ricinoleic acid na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b Ricinoleic acid. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Frank D. Gunstone, John L. Harwood, Albert J. Dijkstra. The Lipid Handbook. 10: CRC Press, 2007. Dostupné online. ISBN 1420009672. S. 1472. 
  3. ↑ James AT, Hadaway HC, Webb JP. The biosynthesis of ricinoleic acid. Biochem. J.. May 1965, s. 448–52. PMID 14340094. 
  4. ↑ RIDER, T.H. THE PURIFICATION OF SODIUM RICINOLEATE. Journal of the American Chemical Society. November 1931, s. 4130–4133. Dostupné online [cit. 5 February 2013]. DOI 10.1021/ja01362a031. 
  5. ↑ zinc ricinoleate [online]. Environmental Working Group. Dostupné online. 
  6. ↑ Tom's of Maine - About Our Products. www.tomsofmaine.com [online]. [cit. 2015-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-01. 

Externí odkazy

Zdroj