Květinová válka

Květinová válka
Květinová válka na ilustracích z dobových kodexů
Květinová válka na ilustracích z dobových kodexů
Trvání 1454–1519
Místo centrální oblast dnešního Mexika
Výsledek Cholula a Atlixco byly začleněny do říše Aztéků,
Tlaxcala a Huejotzingo přišly o své obchodní trasy
Strany
Aztécký trojspolek Aztécký trojspolek Tlaxcala Cholula Huejotzingo
Atlixco
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Květinová válka (v nahuatlu xōchiyāōyōtl, španělsky guerra florida) je označení pro rituální souboje provozované v předkolumbovské Mezoamerice.

Pro civilizace starého Mexika hrály klíčovou roli rituální lidské oběti. Aztécká mytologie byla založena na víře v mystickou energii tona, která z krve obětovaných přechází na bohy a umožňuje jim udržovat svět v chodu. Oběti se rekrutovaly především z řad válečných zajatců: těch byl dostatek, dokud Aztécká říše vedla dobyvačné války, ale jak se území konfederace rozšířilo na hranice přirozeného areálu, nebylo už s kým bojovat.

V roce 1450 nastala v oblasti Mexického údolí velká neúroda, která měla za následek hladomor. Aztécký aristokrat Tlacaelel vysvětlil událost tím, že bohové seslali na lidi bídu, protože sami hladoví po obětech, a jako řešení navrhl pořádat pravidelná střetnutí mezi Aztéky a městskými státy Tlaxcala, Huejotzingo a Cholula, tvořícími enklávy uvnitř území Aztéků. Cílem nebylo zničit protivníka, ale získat zajatce. Ti byli obětováni.

Detail zajatce v Kodexu Mendoza

Květinové války se vedly převážně z náboženských důvodů a jejich průběh se řídil předem dohodnutými pravidly: na posvátném místě zvaném cuauhtlalli proti sobě nastoupily stejně početné oddíly elitních válečníků z řad aristokracie, bojovalo se muž proti muži obsidiánovými meči macuahuitl, přičemž úkolem nebylo soupeře zabít, ale znehybnit a zajmout. Účast v květinové válce byla pro Aztéky příležitostí k duchovnímu rozkvětu, zemřít tímto způsobem bylo pokládáno za nejvyšší štěstí (xochimiquiztli).

Jedním z důvodů, proč Hernán Cortés porazil Aztéckou říši, byla skutečnost, že v závěrečném stadiu vývoje již Aztékové nedokázali válčit jinak než podle složitých a neefektivních předpisů spojených s květinovými válkami.

Literatura

  • KATZ, Friedrich. Staré americké civilizace. Praha: Odeon, 1989. Klub čtenářů, sv. 625. ISBN 80-207-0151-6.
  • KOSTIĆOVÁ, Zuzana Marie; KŘÍŽOVÁ, Markéta a KVĚTINOVÁ, Sylvie. Krvavé rituály Střední a Jižní Ameriky. Praha: XYZ, 2011. ISBN 978-80-7388-467-3.
  • LEÓN-PORTILLA, Miguel. Aztécká filosofie: myšlení Nahuů na základě původních pramenů. Praha: Argo 2002. Edice Capricorn, sv. 9. ISBN 80-7203-461-8.

Zdroj