Kuronské a zemgalské vévodství
|
Kuronské a zemgalské vévodství Ducatus Curlandiæ et Semigalliæ (la) Kurzemes un Zemgales hercogiste (lv) Księstwo Kurlandii i Semigalii (pl) Herzogtum Kurland und Semgallen (de)
| |||||||||||
Geografie
| |||||||||||
|
Rozloha
|
|||||||||||
| Obyvatelstvo | |||||||||||
|
Počet obyvatel
|
|||||||||||
|
Národnostní složení
|
|||||||||||
| Státní útvar | |||||||||||
|
Vznik
|
28. listopadu 1561 – velmistr Livonského řádu se smluvně poddal Polsko-litevské unii
5. března 1562 – lenní slib |
||||||||||
|
Zánik
|
28. března 1795 – anexe Ruským impériem
|
||||||||||
| Státní útvary a území | |||||||||||
| |||||||||||
Kuronsko-zemgalské vévodství, pod vlivem polštiny někdy knížectví, (latinsky Ducatus Curlandiæ et Semigalliæ; polsky Księstwo Kurlandii i Semigalii; německy Herzogtum Kurland und Semgallen; lotyšsky Kurzemes un Zemgales hercogiste), zkráceně též Kuronské vévodství/knížectví (Ducatus Curlandiæ; Księstwo Kurlandii; Herzogtum Kurland; Kurzemes hercogiste) byl státní útvar v Pobaltí, který existoval od roku 1562 do roku 1791 jako lenní území Litevského velkoknížectví a později Republiky obou národů.
Historie
Mělo také kuronské kolonie v Africe a Americe. Roku 1791 dosáhlo vévodství plné nezávislosti, ale již roku 1795 bylo v rámci třetího dělení Polska anektováno Ruskou říší a na jeho území ustavena Kuronská gubernie.
Původním sídelním městem bylo kuronské Goldingen (lotyšsky Kuldīga), později byla správa vévodství přenesena do zemgalské Mitavy, dnes známé pod lotyšským jménem Jelgava.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kuronské a zemgalské vévodství na Wikimedia Commons
