Kurdějov

Kurdějov
pohled od severozápadu
pohled od severozápadu
Znak obce KurdějovVlajka obce Kurdějov
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Hustopeče
Obec s rozšířenou působností Hustopeče
(správní obvod)
Okres Břeclav
Kraj Jihomoravský
Historická země Morava
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 48°57′28″ s. š., 16°45′48″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 456 (2023)[1]
Rozloha 9,26 km²[2]
Katastrální území Kurdějov
Nadmořská výška 236 m n. m.
PSČ 693 01
Počet domů 176 (2021)[3]
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Kurdějov 1
693 01 Hustopeče
starosta@obec-kurdejov.cz
Starosta Jaroslav Matýšek
Oficiální web: www.obec-kurdejov.cz
Kurdějov
Kurdějov
Další údaje
Kód obce 555282
Kód části obce 77593
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Kurdějov (německy Gurdau[4]) se nachází v okrese Břeclav v Jihomoravském kraji. Žije zde 456[1] obyvatel.

Název

Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Kurděj (totožného s obecným kurděj - "kurděje") a znamenalo "Kurdějův majetek". Německé jméno vzniklo z českého. Podoba jména v písemných pramenech: Curdieiow (1286), Curdyeow (1289), Gurde (1365), Kurdyegow (1412), v Kurdějově (1459), Gurdějově (1515), Kurdiegow (1595, 1609), Kurda (1633), Gurdaw (1673), Kurdau (1718), Gurdau (1720), Kurdau (1751), Gurdau a Kurděgow (1846), Gurdau a Kurdějov (1872).[5]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1286. Ve 40. letech 20. století byli nuceně vysídlení obyvatelé německé národnosti (95 % roku 1930).[6] Od 1. srpna 1976 do 31. prosince 1997 část obce Hustopeče.[7] Od roku 1998 je Kurdějov samostatnou obcí, když se oddělil od Hustopečí.[8]

V roce 2023 získala obec pozornost světových médií,[9][10] když farář místní římskokatolické farnosti, exorcista Jaromír Smejkal, v noci z 15. na 16. října 2023 a pak znovu o následující noci dětem dvakrát úmyslně potajmu rozkopáním zničil vyřezávané dýně, kterými ozdobily tamní park v blízkosti kostela.[11]

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1930 zde žilo v 217 domech 965 obyvatel. 23 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 917 k německé. Žilo zde 958 římských katolíků, 1 evangelík a 6 příslušníků Církve československé husitské.[12]

Struktura

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[13][14][15]

Místní části 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2013 2018 2020 2021
Počet obyvatel část Kurdějov 978 1060 1010 993 945 916 965 524 412 370 347 298 346 381 413 421 439 435
Počet domů část Kurdějov 218 218 228 227 210 212 217 133 106 99 96 103 136 156 - - - 176

Obecní správa a politika

V letech 2010 až 2014 byl starostou Jaroslav Matýšek (Sdružení Kurdějovských občanů). Na ustavujícím zasedání zastupitelstva v listopadu 2014 byl do této funkce zvolen opětovně. Svoji funkci obhájil i po obecních volbách v roce 2018.[16]

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kurdějově.
  • farní kostel svatého Jana Křtitele – pozdně gotický jednolodní chrám obklopuje samostatně stojící zvonice, kaple Všech svatých a kostnice, propojené obrannou hradební zdí. Areál dotváří budova fary zapojená do jižní hradby. Tyto stavby tvoří jeden z největších a nejzachovalejších komplexů opevněného kostela v Česku. Areál se nachází v centru obce a je její výraznou dominantou.
  • kaplička na severním okraji obce
  • barokní sochy svatého Antonína Paduánského s Ježíškem, svatého Jana Nepomuckého a barokní kříž. Tyto kamenné plastiky stojí před farou a areálem opevněného kostela.
  • barokní socha svatého Marka, na východním okraji obce
  • dvojice zděných božích muk kolem příjezdu od Hustopeč

Galerie

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 267. 
  5. ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku A-L. Svazek I. Praha: Academia, 1970. S. 478. 
  6. ↑ Nekuda, Vladimír (ed.): Břeclavsko. Brno 1969, s. 460.
  7. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 260. 
  8. ↑ Souhrnná historie změn 1996-2012a prohlížeče ÚIR-ZSJ[nedostupný zdroj]
  9. ↑ Czech village priest sorry for smashing pumpkins. BBC News. 2023-10-20. Dostupné online [cit. 2023-10-21]. (anglicky) 
  10. ↑ THROWER, Antony. Kids in tears as priest smashes their Halloween pumpkins over 'satanism' fears. The Mirror [online]. 2023-10-20 [cit. 2023-10-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ HRABAL, Michal. Jednal jsem podle víry a povinností, hájí farář z Kurdějova ničení dýní od dětí. Břeclavský deník. 2023-10-20. Dostupné online [cit. 2023-10-20]. 
  12. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 50. 
  13. ↑ Kurdějov - obec/město (okr. Břeclav) [online]. Praha: Český statistický úřad, 2011-03-26 [cit. 2012-02-08]. Dostupné online. 
  14. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. Heslo Kurdějov, s. 489. 
  15. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2002 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 630 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. Kapitola Okres Břeclav, s. 640. 
  16. ↑ IVÁNEK, Lukáš. Vlková i Machovský zůstali. Jistotu má Průdek. Břeclavský deník [online]. 2014-11-11 [cit. 2014-11-11]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Zdroj