Kultura bukovohorská

Bukovohorská kultura je neolitická archeologická kultura v oblasti jihovýchodního Slovenska a severovýchodního Maďarska, kde vývojově navazuje na zemědělský okruh kultury s lineární keramikou. Název kultury je odvozen od Bukových hor.[1] Výjimečně se objevuje ve východním Pomoraví[1] a zasahuje i do severozápadního Rumunska. Dělí se na východní, jejíž základ je skupina Raškovec a západní, jejíž základ tvoří skupina Tiszadob. Skupina Raškovec i Tiszadob patří k závěrečným fázím kultury východoslovenské lineární keramiky. Nositelé posledního stupně kultury se rozptýlili a objevili se na jihozápadním Slovensku v želiezovském i protolengyelském prostředí. Dokonce se objevili na Přerovsku a nejzápadnější lokalitou výskytu jsou Vedrovice. Proč k tomu došlo není zatím známo, i když se uvažuje o klimatických změnách, tlaku jiných kultur nebo kombinaci těchto dvou příčin.
Kultura je charakteristická tenkostěnnou keramikou, plošně zdobenou hustě rytými hřebenovými vzory spirál a meandrů s barevnou inkrustací (bílá, žlutá, červená) nebo černou a červenou malbou.[1]
Reference
- ↑ a b c SKLENÁŘ, Karel; SKLENÁŘOVÁ, Zuzana; SLABINA, Miloslav. Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2002. 428 s. ISBN 80-7277-115-9. Heslo Bukovohorská kultura, s. 49.