Kukačka smaragdová

Jak číst taxoboxKukačka smaragdová
alternativní popis obrázku chybí
Kukačka smaragdová
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád kukačky (Cuculiformes)
Čeleď kukačkovití (Cuculidae)
Rod kukačka (Chrysococcyx)
Binomické jméno
Chrysococcyx maculatus
(Gmelin, JF, 1788)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kukačka smaragdová (Chrysococcyx maculatus) je druh kukačky obývající husté lesy Orientální oblasti. Samec je převážně smaragdově zelený s bílo-bronzovým pruhováním spodiny, samice má rezavou korunku a šíji, bílo-bronzově pruhovanou spodinu a smaragdová křídla.

Systematika

Druh popsal již německý přírodovědec Johann Friedrich Gmelin v roce 1788. Jedná se o monotypický taxon, tzn. nejsou uznávány žádné poddruhy.[2] Druhové jméno maculatus pochází z latiny, ve které znamená „skvrnitý“.[3] Podle molekulárních dat je nejbližším příbuzným této kukačky smaragdové kukačka ametystová (Chrysococcyx xanthorhynchus).[4]

Výskyt

Jedná se o kukačku Orientální oblasti, kde se vyskytuje od Himálájí po jihovýchodní Čínu a na jih přes Zadní Indii a Malajský poloostrov, Sumatru a Šrí Lanku.[5] Stanoviště druhu tvoří husté stálezelené původní pralesy, avšak vyskytuje se i v sekundárním lese. V Nepálu vystupuje až do 2500 m n. m. Jedná se o tažný druh a např. v severní Indii se vyskytuje hlavně v létě. V některých oblastech se zdržuje po celý rok.[6]

Popis

Ilustrace samce (vlevo) a samice (John Gould, ilustrace z 2. poloviny 19. století)

Jedná se o malý druh kukačky dorůstající do délky pouhých 18 cm.Tenký oční kroužek je naoranžovělý, zobák je žlutooranžový s černou špičkou. Nohy jsou olivově zelené, drápy černé. Samec i samice vypadají jinak, níže je popsáno každé pohlavní zvlášť.[5]

Samec má hlavu, krk a svrchní část těla kovově zelenou s bronzovým odleskem. Letky jsou černé s modrými konci, zespoda jsou však zakončeny bíle. Od hrdla po horní část hrudi je opeření taktéž kovově zelené s bronzovým odleskem, zbytek spodní části těla je příčně pruhován bílou a bronzovou. Spodní krovky ocasní jsou smaragdově zelené s bílými skvrnami. Duhovky samce jsou sytě červené až červenohnědé. Samice má vrchol hlavy a šíji rezavou s nevýrazným tmavým proužkováním, svrchní část těla je jinak bronzově zelená. Spodní část těla je proužkována bílou a bronzově zelenou. Duhovky samice jsou hnědé.[5]

Biologie

Většinou se vyskytuje v korunách vysokých stromů, avšak po příletu z jarní migrace ji lze zahlédnout, jak poletuje i v nižších patrech. Let je rychlý a přímý. Kukačka smaragdová se vyznačuje rychlým aktivním pohybem, kdy permanentně přeletuje z větve na větev, přičemž chytá potravu.[7] Živí se hmyzem včetně mravenců, cikád a housenek, nepohrdne ani pavouky.[6]

Hnízdění

Jedná se o hnízdního parazita. K jejím hostům potvrzeně patří strdimil karmínovoprsý (Aethopyga siparaja), strdimil rudohřbetý (Aethopyga gouldiae) nebo strdimil bělavohrdlý (Arachnothera longirostra). V Indii doba hnízdění nastává od dubna do konce července. Ptáčata kukačky patrně vytlačí mláďata hosta z hnízda.[5]

Ohrožení a početnost

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje kukačku smaragdovou za málo dotčený druh se stabilní populací. Populace je patrně na ústupu vlivem úbytku přirozených stanovišť. I přes velký areál výskytu kukačka není nikterak hojná a bývá popisována jako vzácná.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. ↑ Turacos, bustards, cuckoos, mesites, sandgrouse. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v13.2 [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ JOBLING, J.A. Helm Dictionary of Scientific Bird-names [online]. 2010. S. 236. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ SORENSON, Michael; PAYNE, Robert. A molecular genetic analysis of cuckoo phylogeny. In: PAYNE, Robert. The Cuckoos (Bird Families of the World). Oxford: Oxford University Press, 2005. Dostupné online. ISBN 0-19-850213-3. S. 68–94. (anglicky)
  5. ↑ a b c d ERRITZØE, Johannes, et al. Cuckoos of the world. London: Christopher Helm, 2012. (Helm identification guides). ISBN 978-0-7136-6034-0. S. 337–339. (anglicky) 
  6. ↑ a b PAYNE, Robert B.; SORENSON, Michael D.; KLITZ, Karen; MEGAHAN, John. The Cuckoos. New York: Oxford university press, 2005. ISBN 0198502133. S. 385–388. (anglicky) 
  7. ↑ GRIMMETT, Richard; INSKIPP, Carol; INSKIPP, Tim. Birds of the Indian Subcontinent. Second edition. vyd. London: Christopher Helm (Helm field guides). ISBN 978-1-4081-6265-1, ISBN 978-1-4081-2763-6. S. 208. 
  8. ↑ Chrysococcyx maculatus [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2018 [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. DOI https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2018-2.RLTS.T22684000A130087242.en. (anglicky) 

Literatura

  • ERRITZØE, Johannes, et al. Cuckoos of the world. London: Christopher Helm, 2012. (Helm identification guides). ISBN 978-0-7136-6034-0. (anglicky) 
  • PAYNE, Robert B.; SORENSON, Michael D.; KLITZ, Karen; MEGAHAN, John. The cuckoos. New York: Oxford university press, 2005. ISBN 0198502133. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj