Kukačka zelená

Jak číst taxoboxKukačka zelená
alternativní popis obrázku chybí
Kukačka zelená
Stupeň ohrožení podle IUCN
kriticky ohrožený
kriticky ohrožený druh[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád kukačky (Cuculiformes)
Čeleď kukačkovití (Cuculidae)
Rod kukačka (Carpococcyx)
Binomické jméno
Carpococcyx viridis
Salvadori, 1879
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kukačka zelená (Carpococcyx viridis) je velký druh kukačky, která se endemitně vyskytuje v Barisanském pohoří na indonéském ostrově Sumatra.

Systematika

Druh formálně popsal italský zoolog Tommaso Salvadori v roce 1879. Jedná se o monotypický taxon, tzn. netvoří žádné poddruhy.[2] Druhové jméno viridis v latině znamená „zelený“.[3]

Taxon byl po dlouhou dobu považován za konspecifický (náležící ke stejnému druhu) s kukačkou bornejskou (Carpococcyx radiceus), avšak v roce 1995 byl uznán za samostatný druh.[4] Od svého objevení v roce 1878 do roku 1995 byla kukačka zelená známa jen z devíti exemplářů, přičemž osm z nich bylo nalezeno v Barisanského pohoří na východě Sumatry. Kukačka bornejská se přitom vyskytuje hlavně v nížinaté krajině, je asi o 20 % větší než kukačka zelená a podstatné rozdíly se najdou i v opeření.[4] Mezi lety 1916–1997 kukačka zelená zcela unikala pozornosti vědců a věrohodný záznam z roku 1997, kdy se kukačku podařilo odchytit a vyfotografovat, byl považován za první po 81 letech.[5]

Výskyt

Kukačka zelená je endemická Sumatře, kde je známa pouze z Barisankého pohoří na jižní straně ostrova. Stanoviště druhu tvoří předhorské a kopcovité oblasti zhruba mezi 300–1400 m n. m. Od svého znovuobjevení v roce 1997 byla několikrát spatřena a vyfotografována.[6]

Popis

Tento statný druh kukačky dosahuje délky těla kolem 55 cm. Křídla jsou zakulacená, stejně jako ocas. Nohy jsou dlouhé a silné, statný zobák je převážně nazelenalý, avšak báze je namodralá. Duhovky jsou rudé až rudohnědé. Oblast kolem očí je neopeřená a ukazuje se tak nápadně zbarvená kůže, která je za okem vínově červená, nad okem zelená a před okem světle modrá. Nohy jsou zelené až šedozelené. Dospělec má hlavu, svrchní partie včetně křídel a ocasu leskle zelené. Hruď je matně zelená, zbytek spodiny žlutohnědý s tmavě hnědým proužkováním.[7]

Nedospělý jedinec má hnědou hlavu a spodinu, křídla a ocas zelenočerné. Duhovky jsou tmavě šedé a odkrytá oblast holé kůže kolem očí je značně redukována. Zobák nedospělce je tmavě hnědě zelený, spodní čelist je světlejší. Nohy jsou tmavě šedé.[7]

Biologie

Jedná se o skrytě žijícího, velmi vzácného ptáka, o jehož biologii je známo jen absolutní minimum informací.[8][9] Žije při zemi. Živí se patrně malými obratlovci a většími bezobratlými živočichy. K zahnízdění dochází snad v první polovině roku.[9] Vydává zvuk heh heh heh heh připomínající kašlání nebo hlasité tok-tor.[10]

Ohrožení a početnost

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje druh za kriticky ohrožený. Kukačka má totiž extrémně malý areál rozšíření i populaci, která se odhaduje na 70–400 jedinců. Hlavní hrozbu druhu představuje ničení původních lesů za účelem získávání zemědělské půdy. Druh ohrožují i místní lovci, kteří se sice primárně zaměřují na jiné při zemi žijící druhy jako je kur bankivský, nicméně do jejich ok se prokazatelně zachytávají i kukačky zelené, které stejně jako kuři sbírají potravu při procházení lesní podlážky.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. ↑ Turacos, bustards, cuckoos, mesites, sandgrouse. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v13.2 [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ JOBLING, J.A. Helm Dictionary of Scientific Bird-names [online]. 2010. S. 403. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b COLLAR, N. J.; LONG, A. J. Taxonomy and names of Carpococcyx cuckoos from the Greater Sundas. Forktail. Roč. 11, s. 135-139. (anglicky) 
  5. ↑ ZETRA, B., et al. Rediscovery of the Critically Endangered Sumatran Ground Cuckoo Carpococcyx viridis. S. 63-65. Forktail [online]. 2002. Roč. 18, s. 63-65. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b Carpococcyx viridis [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2017 [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. DOI https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2017-1.RLTS.T22724459A112393882.en. (anglicky) 
  7. ↑ a b ERRITZØE, Johannes, et al. Cuckoos of the world. London: Christopher Helm, 2012. (Helm identification guides). ISBN 978-0-7136-6034-0. S. 206-207. (anglicky) 
  8. ↑ ARLOTT, Norman. Birds of the Philippines, Sumatra, Java, Bali, Borneo, Sulawesi, the Lesser Sundas and the Moluccas. London: William Collins, 2018. ISBN 9780008102401. 
  9. ↑ a b BirdLife International. Threatened birds of Asia: the BirdLife International Red Data. Cambridge, UK: BirdLife International, 2001. ISBN 0-946888-44-2. (anglicky) 
  10. ↑ ARLOTT, Norman. Birds of the Philippines, Sumatra, Java, Bali, Borneo, Sulawesi, the Lesser Sundas and the Moluccas. London: William Collins, 2018. ISBN 9780008102401. 

Literatura

  • ERRITZØE, Johannes, et al. Cuckoos of the world. London: Christopher Helm, 2012. (Helm identification guides). ISBN 978-0-7136-6034-0. (anglicky) 
  • PAYNE, Robert B.; SORENSON, Michael D.; KLITZ, Karen; MEGAHAN, John. The cuckoos. New York: Oxford university press, 2005. ISBN 0198502133. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj