Kukačka vousatá

Jak číst taxoboxKukačka vousatá
alternativní popis obrázku chybí
Kukačka vousatá
Stupeň ohrožení podle IUCN
téměř ohrožený
téměř ohrožený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád kukačky (Cuculiformes)
Čeleď kukačkovití (Cuculidae)
Rod kukačka (Hierococcyx)
Binomické jméno
Hierococcyx vagans
(Müller, S, 1845)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kukačka vousatá (Hierococcyx vagans) je druh kukačky z rodu Hierococcyx, která se vyskytuje v ostrovní části jihovýchodní Asie, v Přední Indii a na Malajském poloostrově.

Systematika

Kukačku černou formálně popsal v roce 1845 německý přírodovědec Salomon Müller pod názvem Cuculus vagans.[2][3] Jedná se o monotypický taxon.[4] Podle mitochondriální analýzy je kukačka vousatá bazálním zástupcem celého rodu Hierococcyx, tzn. představuje sesterskou skupinu ke všem ostatním zástupcům tohoto rodu.[5]

Výskyt

Areál rozšíření druhu zahrnuje nížinaté oblasti Sundalandu včetně jižního Myanmaru, thajskou část Malajského poloostrova, jižn Laos, Singapur, Brunej, Borneo a Sumatru. Habitat druhu utváří stálezelené lesy, lesní okraje i sekundární lesy. V oblibě má hlavně kopcovité zalesněné nížinatí svahy, alluviální a bambusové lesy. Vyskytuje se do 900 m n. m.[6]

Popis

Jedná se o menší druh kukačky s délkou těla kolem 26 cm. Je poměrně štíhlá, ocas je dlouhý. Zobák je jen krátký, špičatý, zahnutý mírně dolů. U báze je nazelenalý, spodní čelist je žlutozelená, ta horní černá. Duhovky jsou hnědé až šedé, oční kroužek sytě žlutý. Nohy jsou žlutooranžové. Samec i samice si jsou velmi podobní. Korunka a šíje jsou šedé, ušní otvory bílé. Rozpoznávacím znakem druhu, který dal kukačce její české i anglické druhové jméno, je černý, dolů se stáčející „knírek“ mezi zobákem a očima. Svrchní strana těla je jinak šedohnědá, křídla mají příměs bledě hnědé. Spodina od hrdla po břicho je špinavě bílá s tmavým podélným nepravidelným čárkováním. Ocas je šedý s širokými příčnými černými pruhy a bílým zakončením.[2]

Biologie

Živí se hmyzem (housenky, kobylky), nepohrdne ani ovocem.[2] Hlasový projev kukačky zahrnuje dvouslabičné „ču-ču“, které opakuje každé dvě vteřiny. Ozývá se i jemným pískáním „peu peu“.[7]

Hnízdění

Jedná se o parazitický druh kukačky (ne všechny druhy kukaček jsou parazitické).[6] K hostům patří stromovníček lejskovitý (Philentoma pyrhoptera), lejskovec rajský (Terpsiphone paradisi) a timálie rezavoboká (Malacocincla abbotti).[8]

Ohrožení a početnost

Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) považuje kukačku vousatou za téměř ohrožený druh. Populace druhu má sestupnou tendenci následkem rapidního úbytku přirozeného biotopu. Populace nicméně patrně neubývá drasticky rychle, protože kukačka vousatá je do jisté míry tolerantní degradovaným habitatům i horským lesům, které nejsou tolik v ohrožení jako lesy nížinatých oblastí.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
  2. ↑ a b c ERRITZØE, Johannes, et al. Cuckoos of the world. London: Christopher Helm, 2012. (Helm identification guides). ISBN 978-0-7136-6034-0. S. 429–430. (anglicky) 
  3. ↑ MÜLLER, Salomon. Verhandelingen over de Natuurlijke Geschiedenis der Nederlandsche Overzeesche Bezittingen. Leiden: Natuurkundige Commissie voor Nederlansch-Indie, 1840–1847. S. 233. (německy) 
  4. ↑ Turacos, bustards, cuckoos, mesites, sandgrouse. www.worldbirdnames.org [online]. IOC World Bird List v13.2 [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ SORENSON, Michael; PAYNE, Robert. A molecular genetic analysis of cuckoo phylogeny. In: PAYNE, Robert. The Cuckoos (Bird Families of the World). Oxford: Oxford University Press, 2005. Dostupné online. ISBN 0-19-850213-3. S. 68–94. (anglicky)
  6. ↑ a b c Hierococcyx vagans [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2022 [cit. 2023-11-01]. Dostupné online. DOI https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2022-2.RLTS.T22683850A218446679.en. (anglicky) 
  7. ↑ PAYNE, Robert B.; SORENSON, Michael D.; KLITZ, Karen; MEGAHAN, John. The Cuckoos. New York: Oxford university press, 2005. ISBN 0198502133. S. 465–466. (anglicky) 
  8. ↑ LOWTHER, Peter E. HOST LIST OF AVIAN BROOD PARASITES - 2 - CUCULIFORMES - Old World cuckoos [online]. Field Museum [cit. 2023-11-04]. S. 37. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-11-03. (anglicky) 

Literatura

  • ERRITZØE, Johannes, et al. Cuckoos of the world. London: Christopher Helm, 2012. (Helm identification guides). ISBN 978-0-7136-6034-0. (anglicky) 
  • PAYNE, Robert B.; SORENSON, Michael D.; KLITZ, Karen; MEGAHAN, John. The cuckoos. New York: Oxford university press, 2005. ISBN 0198502133. (anglicky) 

Externí odkazy

Zdroj