Ktož jsú boží bojovníci

Chorál Ktož jsú boží bojovníci zapsaný v Jistebnickém kancionálu

Ktoz jsu bozi boyownici, v modernějším přepisu Ktož jsú boží bojovníci (čili moderně Kdo jsou boží bojovníci), je jeden z nejznámějších chorálů husitské doby, kterému je někdy připisována funkce jakési husitské hymny.

Vznik chorálu

Jeho vznik a autorství přitom v minulosti nebyly vždy zcela vyjasněny[1] Až roku 1872, po objevení tzv. Jistebnického kancionálu, se začalo vycházet z autorství kněze Jana Čapka z Klatov – tuto domněnku vyslovil jako jeden z prvních roku 1913 Zdeněk Nejedlý.

Slova

Ktož sú boží bojovníci
a zákona jeho,
prostež od Boha pomoci
a úfajte v něho,
že konečně vždycky s ním svítězíte.
 
Kristusť vám za škody stojí,
stokrát viec slibuje,
pakli kto proň život složí,
věčný mieti bude;
blaze každému, ktož na pravdě sende.
 
Tenť pán velíť se nebáti
záhubcí tělesných,
velíť i život složiti
pro lásku svých bližních.
 
Protož střelci, kopiníci
řádu rytieřského,
sudličníci a cepníci
lidu rozličného,
pomnětež všichni na pána štědrého!
 
Nepřátel se nelekajte,
na množstvie nehleďte,
pána svého v srdci mějte,
proň a s ním bojujte
a před nepřáteli neutiekajte!
 
Dávno Čechové řiekali
a příslovie měli,
že podlé dobrého pána
dobrá jiezda bývá.
 
Vy pakosti a drabanti,
na duše pomněte,
pro lakomstvie a lúpeže
životóv netraťte
a na kořistech se nezastavujte!
 
Heslo všichni pamatujte,
kteréž vám vydáno,
svých hauptmanóv pozorujte,
retuj druh druhého,
hlediž a drž se každý šiku svého!
 
A s tiem vesele křikněte
řkúc: Na ně, hr na ně!
Bran svú rukama chutnajte,
bóh pán náš, křikněte![2][3]

Vysvětlivky[4]
  • úfajte = doufejte, spoléhejte
  • na pravdě sende = zemře za pravdu
  • záhubcí tělesných = těch, kteří hubí tělo
  • kopiníci = bojovníci s kopím
  • sudličníci a cepníci = bojovníci se sudlicí a cepem
  • podlé = vedle, pod vedením
  • jiezda = válečná výprava
  • pakosti a drabanti = záškodníci, neozbrojený lid provázející vojsko
  • životóv netraťte = zbytečně neutrácejte své životy
  • svých hauptmanóv pozorujte = dbejte příkazů svých velitelů
  • retuj = ochraňuj, vysvobozuj
  • bran svú rukama chutnajte = svou zbraň rukama uchopte, pevně tiskněte

Chorál a jeho pozdější obdoby

Husitský chorál, mající v sobě značnou dávku vlastenectví, národní identifikace a boje proti utiskovatelům, inspiroval i mnoho dalších hudebníků, kteří tento chorál v té či oné podobě převzali. Nejedná se přitom pouze o tradiční komponisty vážné hudby, spektrum jde přes folk až po punk a metal. Výběr:[5]

Klasické skladby

  • Karel Šebor, opera Nevěsta husitská (1868) – první užití husitského chorálu v české novodobé hudbě[6]
  • Bedřich Smetana, symfonické básně Tábor a Blaník – Smetanův cyklus symfonických básní Má vlast se společným tématem vlast a národ jako jeden z prvních zahrnul i ideovou myšlenku husitských božích bojovníků. Nápěv chorálu se objevuje i v opeře Libuše (5. výjev Libušina proroctví v závěru opery – Žižka, Prokop Veliký a husité)
  • Leoš Janáček, opera Výlety páně Broučkovy (část II, Výlet pana Broučka do XV. století)
  • Josef Suk, Praga, symfonická báseň op.26 – jako předloha sloužila Sukovi báseň Svatopluka Čecha o obležení Prahy vojskem Jana Žižky; citace chorálu má být nezáměrná
  • Karel Husa, Hudba pro Prahu 1968
  • Zdeněk Lukáš, Malá humoreska pro klarinet, fagot a dechový orchestr

Populární skladby

  • Orlík, My proti nám a Vozová hradba (obě skladby na albu Miloš Frýba for president, 1990) – z repertoáru skinheadské skupiny Orlík
  • Daniel Landa, Kdož jste boží bojovníci (album Valčík, 1993) – po rozpadu skinheadské kapely Orlík se Daniel Landa jako sólista ujímá i tématu o husitech
  • Klíč, Pohár a kalich (album Omnia Vincit Amor, 1993) – mimo jiné husitská tematika známé renesančně folkové kapely
  • Daniel Landa, Tradice (album Chcíply dobrý víly, 1995) – druhé album, zaměřené proti lhostejnosti, věnované předkům, jako byli legionáři, piloti RAF a další
  • Arakain, Chorál (1985, album Arakain 15 Vol. 1, 1997) – skupina Arakain patří k významným thrashmetalovým legendám české scény

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ke vzniku a autorství chorálu viz studii na granosalis.cz.
  2. ↑ Text písně je otištěn např. v knize Výbor z české literatury doby husitské, sv. 1. K vydání připravili Bohuslav Havránek, Josef Hrabák, Jiří Daňhelka a spolupracovníci. Vydalo nakladatelství ČSAV, Praha 1963. Celkový počet stran 536. Uvedená píseň je na str. 324 – 325.
  3. ↑ Pověstný závěr celé písně „Bijte, zabijte, nikoho neživte" (= nešetřete, neberte do zajetí) byl k písni přidáván až v pozdějším zpracování. Viz shora uvedený Výbor..., str. 340.
  4. ↑ Výbor z české literatury doby husitské, sv. 1. K vydání připravili Bohuslav Havránek, Josef Hrabák, Jiří Daňhelka a spolupracovníci. Vydalo nakladatelství ČSAV, Praha 1963. Celkový počet stran 536. Uvedené vysvětlivky jsou na str. 325.
  5. ↑ Husitství v písních, v husitství.cz Archivováno 18. 10. 2006 na Wayback Machine. (s ukázkami)
  6. ↑ Karel Šebor na muzikus.cz

Externí odkazy

Zdroj