Kruštík tmavočervený

Jak číst taxoboxKruštík tmavočervený
alternativní popis obrázku chybí
Kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída jednoděložné (Liliopsida)
Řád chřestotvaré (Asparagales)
Čeleď vstavačovité (Orchidaceae)
Rod kruštík (Epipactis)
Binomické jméno
Epipactis atrorubens
(Hoffm.) Besser, 1809
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kruštík tmavočervený (Epipactis atrorubens) je vytrvalá bylina z rodu kruštík (Epipactis), která v České republice patří k chráněným druhům. Česky se tento druh kruštíku nazývá někdy žežhulka černočervená (Sloboda, 1852).

Popis

Rostlina dorůstá 20-60 cm. Oddenek je krátký a silný s hojnými kořeny, z něho vyrůstá chlupatá lodyha, která má nachovou barvu. Listy jsou vejčité až vejčitě kopinaté, spodní strana listů mívá také nachový odstín. Listy jsou dlouhé 7-10 cm. Květenství je husté a kvítky jsou orientované na jednu stranu. Květy jsou velmi nápadné svou červenavou barvou, ale někdy se vyskytují i jiné barvy - žlutá (forma lutescens), bílá (forma albiflora) nebo žlutozelená (forma viridiflora). Kruštík tmavočervený kvete během května a června.[1]

Stanoviště, rozšíření

Kruštík tmavočervený roste od nížin do subalpínského stupně především ve světlých listnatých a jehličnatých lesích, ale vyskytuje si i kolem cest a v opuštěných lomech. Vyžaduje vápnité půdy. Areál rozšíření zahrnuje celou Evropu (kromě stále zelené oblasti Středozemí) a zasahuje až na poloostrov Malá Asie a přes Kavkaz až do střední Asie. V České republice roste především na vápencích v jižních a jihozápadních Čechách (Sušicko, Strakonicko, Českokrumlovsko), méně hojně i ve východních Čechách a na Moravě.[2]

Kruštík tmavočervený - detail květů

Reference

  1. PRŮŠA, David. Orchideje České republiky. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2005. ISBN 80-251-0726-4. S. 128–129. 
  2. EPIPACTIS ATRORUBENS (Hoffm.) Besser – kruštík tmavočervený [online]. botany.cz [cit. 2011-06-07]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj