Krotoszyn

Krotoszyn
Krotoszyn – znak
znak
Krotoszyn – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice 51°41′49″ s. š., 17°26′8″ v. d.
Nadmořská výška 130 m n. m.
Stát PolskoPolsko Polsko
Vojvodství Velkopolské
Okres Krotoszyn
Gmina Krotoszyn
Krotoszyn
Krotoszyn
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 22,6 km²
Počet obyvatel 28 704 (2021)[1]
Hustota zalidnění 1 272,9 obyv./km²
Správa
Oficiální web www.krotoszyn.pl
PSČ 63-700
Označení vozidel PKR
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Krotoszyn (česky Kratošín, německy Krotoschin, v jidiš קארטשין‎, Kortshin) je město v okrese Krotoszyn ve středním Polsku. V roce 2005 zde žilo 30 010 obyvatel. Od roku 1999 je město součástí Velkopolského vojvodství, v letech 1975-1998 bylo součástí Kališského vojvodství.

Dějiny

Regionální muzeum a barokní kostel svatých Petra a Pavla

Město Kratošín v tehdejším Kališském vojvodství ve Velkopolské provincii Polského království založil místní šlechtic a účastník bitvy u Grunwaldu, Wierzbięta Krotoski,[2] jemuž v roce 1415 král Vladislav II. Jagellonský udělil městská práva.[3] Zpočátku šlo o tzv. soukromé město vlastněné rodinami Krotoských, Niewieských, Rozdrażewských a Potockých. V roce 1453 město zasáhl velký požár a poté mu král Kazimír IV. udělil nové výsady, zřídil týdenní trh a tři výroční trhy.

Město se rozvíjelo jako oblastní obchodní a řemeslné středisko na křižovatce obchodních cest Kališ - Hlohov a Toruň - Vratislav.[3] Během třicetileté války v roce 1628 se ve městě usadili protestanti z Německa.[2] Během švédské invaze do Polska v roce 1656 Švédové město vyplenili, to se však brzy zotavilo a konání vyhlášených veletrhů bylo obnoveno.

V roce 1793 při druhém dělení Polska bylo území připojeno k Pruskému království, ale již v roce 1807 ho Poláci znovu krátkodobě získali a připojili k Varšavskému vévodství, avšak v roce 1815 bylo znovu připojeno k Prusku.[3] V roce 1871 se stalo součástí Německého císařství a město spadalo pod pruské Poznaňsko (Posen).

Kratošínský hrad se stalo centrem mediatizovaného knížectví vytvořeného v roce 1819 z držení pruské koruny a bylo uděleno knížatům z Thurn-Taxisu jako kompenzace za postoupení pruského poštovního systému a poněmčeno.[2] Během velkopolského povstání v roce 1848 Němci a Židé zaútočili na místní polské úřady a Poláci se museli přesunout do Kožmína. Poláci později, navzdory germanizačním tlakům, založili několik organizací (průmyslovou společnost, družstevní banku a místní pobočku polské gymnastické společnosti Sokół).

Pamětní deska připomínající převzetí vlakového nádraží polskými povstalci v roce 1919

V letech 1918–1919 se mnoho místních obyvatel účastnilo Velkopolského povstání, během něhož povstalci 1. ledna 1919 město osvobodili,[3] téměř dva měsíce po vyhlášení nezávislosti Polska.

1. září 1939, první den invaze do Polska, který byl zároveň začátkem druhé světové války, německá armáda zaútočila také na Kratošín.[2] 2. září Němci bombardovali vlak s polskými civilisty, kteří prchali z Kratošína před Wehrmachtem a zabili 300 osob.[4] 4. září město obsadili. Němci zde založili tranzitní tábor pro polské válečné zajatce a táborem prošlo přes 4 500 polských vojáků. Během německé okupace byla polská populace masově zatýkána,[5] diskriminována, vyhoštění a popravy a území germanizováno. Přesto se místním Polákům podařilo zorganizovat podzemní odbojové hnutí, které zahrnovalo tajné vzdělávání v polštině, skautské jednotky a místní buňku Zemské armády. Město bylo osvobozeno sovětskými jednotkami a místními Poláky v lednu 1945.

Hospodářství

Dominantní je obchod s obilím a osivem a nachází se zde sídlo polské pobočky německé firmy Mahle .

Osobnosti města

  • Robert Baran (* 1992) - polský zápasník–volnostylař za LKS Ceramik Krotoszyn
  • Wilhelm von Benda zu Krotoschin (1779-1860) - český hudební skladatel z rodu Bendů, povýšen do šlechtického stavu
  • Katarzyna Grochola (* 1957) - populární polská spisovatelka
  • John Monash (1865–1931) - australský generál a stavební inženýr
  • Georg Huth (1867–1906) - německý orientalista
  • Šabtaj ben Josef (zv. Josef Pražský nebo Mešorer, 1641– 1718) - židovský spisovatel, učenec, bibliograf a vydavatel, zemřel v Kratošíně
  • Izidor Kališ (1816–1886) - reformní rabín
  • Theodor Kullak (1818–1882) - německý klavírista a skladatel
  • Marian Langiewicz (1827–1887) - polský vojenský vůdce lednového povstání
  • Marcin Lijewski (* 1977) - polský házenkář
  • Otto Roquette (1824–1896) - německý autor
  • Maria Siemionowá (nar. 1950) - světově proslulá polská vědkyně a mikroskopička
  • Melitta von Stauffenberg (rozená Schillerová) (1903–1945) - slavná německá zkušební pilotka druhé světové války
  • David Cvi Banet (1893–1973) - orientalista a profesor arabských studií na hebrejské univerzitě v Jeruzalémě

Mezinárodní vztahy

Partnerská města

Kratošín je spojen s:

  • Turecko Bucak, Turecko
  • Nizozemsko Brummen, Nizozemsko
  • Francie Fontenay-le-Comte, Francie
  • Německo Dierdorf, Německo
  • Litva Maišiagala, Litva
  • Maďarsko Fonyód, Maďarsko
  • Historické měšťanské domy na náměstí
    Historické měšťanské domy na náměstí
  • Gotický kostel sv. Jana Křtitele
    Gotický kostel sv. Jana Křtitele
  • Kratošínská radnice
    Kratošínská radnice
  • Zachovalý starý dřevěný kostel sv. Fabiána, Rocha a Šebestiána
    Zachovalý starý dřevěný kostel sv. Fabiána, Rocha a Šebestiána
  • Okresní soud
    Okresní soud
  • Památník masakru v Katyni na obecním hřbitově
    Památník masakru v Katyni na obecním hřbitově

Reference

  1. ↑ Dostupné online. [cit. 2022-10-06]
  2. ↑ a b c d Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d Dostupné online. 
  4. ↑ Maria Wardzyńska, Był rok 1939. Operacja niemieckiej policji bezpieczeństwa w Polsce. Intelligenzaktion, IPN, Warszawa, 2009, p. 89 (in Polish)
  5. ↑ Wardzyńska, Op. cit., p. 116

Externí odkazy

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Krotoszyn na anglické Wikipedii.

Zdroj