Kristýna Tereza z Löwenstein-Wertheimu-Rochefortu

Kristýna Tereza z Löwenstein-Wertheimu-Rochefortu
Narození	12. října 1665 Wertheim
Úmrtí	4. dubna 1730 (ve věku 64 let) Rumburk
Choť	Albrecht Sasko-Weissenfelský (od 1687)[1] Filip Erasmus z Lichtenštejna (od 1695)[2]
Děti	Anna Kristýna Sasko-Weissenfelská[3] Marie Augusta Sasko-Weissenfelská[3] Josef Václav z Lichtenštejna[3] Emanuel Josef z Lichtenštejna[3] Jan z Lichtenštejna[3]
Rodiče	Ferdinand Karel z Löwenstein-Wertheim-Rochefortu[3] a Anna Marie z Fürstenbergu[3][4]
Příbuzní	Žofie Marie Vilemína z Löwenstein-Wertheimu-Rochefortu, Maxmilián Karel z Löwenstein-Wertheim-Rochefortu, Jan Arnošt z Löwenstein-Wertheimu-Rochefortu, Marie Anna z Löwenstein-Wertheimu-Rochefortu, Emílie Teodora Terezie z Löwenstein-Wertheimu-Rochefortu, Ernestina Barbora z Löwenstein-Wertheimu-Rochefortu, František Leopold z Löwenstein-Wertheim-Rochefortu, Ferdinand Heřman z Löwenstein-Wertheim-Rochefortu a Vilém z Löwenstein-Wertheim-Rochefortu (sourozenci)
Znak
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kristýna Tereza z Löwenstein-Wertheimu-Rochefortu (německy Christine Therese von Löwenstein-Wertheimu-Rochefort, 12. října 1665, Wertheim^[5] – 4. dubna 1730, Rumburk) byla německá a rakouská šlechtična a sňatkem kněžna z Lichtenštejna.

Narodila se jako dcera Ferdinanda Karla (1616-1672), hraběte z Löwenstein-Wertheim-Rochefortu a jeho manželky hraběnky a lankraběnky Anny Marie z Fürstenbergu (1634–1705), dcery bavorského maršála Egona VIII. z Fürstenbergu a jeho manželky Anny Marie Hohenzollernsko-Hechingenské.^[6]

Kristýna Terezie měla starší sourozence Marii Annu (1652–1688), Eleonoru (1653), Ernestinu Barboru (1655–1698), Maxmiliána Karla (1656–1718), Filipa (1657), Emilii Teodoru (1659–1701), Františka Leopolda (1661–1682), Magdalenu (1662), Ferdinanda Heřmana (1662/1663–1684) a Žofii Marii (1664–1736)^[6] a mladší sourozence Jana Arnošta (1667–1731), Viléma (1668/1669–1693) a Annu (1671).^[6]

Kristýna Tereza z Löwenstein-Wertheimu-Rochefortu byla dvakrát vdaná. Poprvé se provdala v Lipsku v 22. června 1687^[6] za o šest let staršího Albrechta Sasko-Weissenfelského^[6], syna saského vévody Augusta.

Po necelých pěti letech manželství Kristýna Tereza 19. května 1692 ovdověla.^[6] Dne 8. května 1695 se v Lovosicích^[6] se provdala znovu, za knížete a generála Filipa Erasma z Lichtenštejna, syna Hartmana III. Pár se následně usadil v Praze.^[7] Z tohoto druhého svazku Kristýny Terezy a Filipa Erasma se narodili tři synové, mezi nimiž byli budoucí panující knížata Josef Václav I. a Emanuel, otec Františka Josefa I.

V roce 1704 Kristýna Tereza podruhé ovdověla, když její manžel zemřel na následky zranění utrpěných v bitvě ^[8] a zanechal jí 13 559 florinů dluhů. ^[9] Kristýna Tereza z Löwenstein-Wertheimu-Rochefortu svého manžela přežilo téměř o třicet let.

Zemřela 4. dubna 1730^[5], ve věku 64 let na rodovém zámku v Rumburku^[10] a byla pohřbena v tamním klášteře menších bratří kapucínů, který nechal v letech 1683–1690 vystavět Antonín Florián z Lichtenštejna.^[6][11]

Z prvního manželství Kristýny Terezy s Albrechtem Sasko-Weissenfelským se narodily dvě dcery:^[6]

• Anna Kristýna Sasko-Weissenfelská, vévodkyně saská (17. července 1690 – 5. března 1763, Vídeň);
• Marie Augusta Sasko-Weissenfelská, vévodkyně saská (4. února 1692, Wertheim – 15. února 1692 tamtéž).

Z druhého manželství Kristýny Terezy a Filipa Erasma z Lichtenštejna se narodili tři synové, mezi nimiž byli budoucí panující knížata Josef Václav I. a Emanuel, otec Františka Josefa I. Dva ze synů měli děti, (celkem deset synů a osm dcer, tedy celkem tedy osmnáct vnoučat Kristýny Terezy):

• Josef Václav z Lichtenštejna (10. srpna 1696, Praha – 10. února 1772, Vídeň) dne 19. dubna 1718 se oženil se svou sestřenicí Annou Marií z Lichtenštejna.^[12] Z jejich manželství se narodilo pět dětí, tři synové a dvě dcery, všechny děti však zemřely ještě v kojeneckém věku:
  • Filip Antonín z Lichtenštejna (*/† 1719);
  • Filip Antonín z Lichtenštejna (*/† 1720);
  • Filip Arnošt z Lichtenštejna (1722–1723);
  • Marie Alžběta z Lichtenštejna (*/† 1724);
  • Marie Alexandra z Lichtenštejna (*/† 1727).
• Emanuel Josef z Lichtenštejna (2. února 1700, Vídeň – 15. ledna 1771 tamtéž), 14. ledna 1726 se ve Vídni oženil s hraběnkou Marií Annou Antonií z Ditrichštejna-Weichselstädtu (1706–1777) ^[13] a měl s ní třináct dětí, sedm chlapců a šest dívek: ^[14]
  • František Josef Jan Nepomuk Ondřej z Lichtenštejna (19. listopadu 1726, Milán – 18. srpna 1781);
  • Karel Boromej Michal Josef z Lichtenštejna (20. září 1730, Vídeň – 21. února 1789 tamtéž);
  • Filip Josef František Maria z Lichtenštejna (8. září 1731, Vídeň – 6. května 1757, Praha);
  • Emanuel Josef Baroloměj Antonín z Lichtenštejna (24. srpna 1732, Vídeň – 20. prosince 1738 tamtéž)
  • Jan Josef Simplicius z Lichtenštejna (2. března 1734, Vídeň – 18. února 1781, tamtéž);
  • Antonín Josef Jan Achác z Lichtenštejna (22. června 1735, Vídeň – 6. května 1737 tamtéž);
  • Josef Václav Ladislav z Lichtenštejna (28. června 1736, Vídeň – 20. března 1739 tamtéž);
  • Marie Amálie Zuzana z Lichtenštejna (11. srpna 1737, Vídeň – Milán, 20. října 1787);
  • Marie Anna Terezie z Lichtenštejna (15. října 1738, Vídeň – 29. května 1814 tamtéž), provdaná z Valdštejna;
  • Františka Xaverie Marie z Lichtenštejna (27. listopadu 1739, Vídeň – 17. května 1821 tamtéž), provdaná Kinská;
  • Marie Kristýna Anna z Lichtenštejna (1. září 1741, Vídeň – 30. dubna 1819 tamtéž), provdaná Kinská;
  • Marie Terezie Anna z Lichtenštejna (1. září 1741, Vídeň – 30. června 1766 tamtéž), dvojče předchozí;
  • Josef Leopold Šebestián Emanuel z Lichtenštejna (21. ledna 1743, Vídeň – 31. prosince 1771, Gaja, Indie).
• Jan Antonín Hartman z Lichtenštejna (20. prosince 1702 – 28. března 1724).

Přímí potomci Kristýny Terezie a jejího druhého manžela vládnou v Lichtenštejnském knížectví dodnes, což z nich činí zakladatele větve, která nastoupila po Antonínské linii.^[15][16]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cristina Teresa di Löwenstein-Wertheim-Rochefort na italské Wikipedii.

• [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 

• Dostupné online. 

Zdroj