Krčmaň

Krčmaň
Kostel svatého Floriána na návsi
Kostel svatého Floriána na návsi
Znak obce KrčmaňVlajka obce Krčmaň
znakvlajka
Lokalita
Status obec
Pověřená obec Olomouc
Obec s rozšířenou působností Olomouc
(správní obvod)
Okres Olomouc
Kraj Olomoucký
Historická země Morava
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 49°31′15″ s. š., 17°20′39″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 499 (2023)[1]
Rozloha 4,98 km²[2]
Katastrální území Krčmaň
Nadmořská výška 223 m n. m.
PSČ 779 00
Počet domů 172 (2021)[3]
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Kokorská 163
Krčmaň
779 00 Olomouc 9
obec@krcman.zmail.cz
Starosta Mgr. Zdeněk Jančo
Oficiální web: www.krcman.cz
Krčmaň
Krčmaň
Další údaje
Kód obce 552437
Kód části obce 74331
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Krčmaň (rod mužský[4]) se nachází v okrese Olomouc v Olomouckém kraji, při potoce Loučka necelých 11 km jihovýchodně od Olomouce. Nachází se v chmelařské oblasti Tršicko.[5] Žije zde 499[1] obyvatel.

Název

Původní podoba jména byla Krčmané a šlo o pojmenování obyvatel krčmy. Jméno zůstalo, i když se osamělá krčma rozrostla ve vesnici. Posléze se až do 19. století používal v češtině tvar Krčmany (ve 13. a 14. století Kyrčmany, což odráželo výslovnost slabikotvorného r), v němčině Krstchman (s variantami). Vedle něho se v 16. století objevila podoba Krčmaň (s mužským rodem podle rodu místních jmen se stejným zakončením) podle znění německého jména a prosadila se koncem 19. století. Podoba jména v písemných pramenech: Czrikzeman (1259), Kyrchman (1266, 1276, 1304), Kirczmans (1361), Krczmany (1414), Krčmany (1482), z Krczmanie (1515), z Krczman (1516), ze vsi Krczmanie (1561), Krcžman (1691), Krczman (1751), Krčmany, Krtschman (1872), Krčman, Krčmaň, Krčmany (1893).[6]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1259.

Vápenec se těžil na Horce u Grygova od roku 1513 a v roce 1543 zde město Olomouc otevřelo vápennou pec. Také na přilehlém severním svahu Chrástu bylo provozováno několik malých vápencových lomů, ve kterých různí majitelé získávali pouze stavební bloky. Matrika pro Krčmaň je vedena ve Velkém Týnci od roku 1662.

První kaple byla postavena v roce 1708 a v roce 1721 zničil velký požár dvanáct domů. Na jižní straně Chrástu byl v 19. století vybudován nový vápencový lom. V roce 1841 byla dokončena železniční trať z Přerova do Olomouce, ale u Krčmaně nebyla vybudována železniční stanice. Krčmaň patřila po dlouhou dobu do majetku olomoucké kapituly a zůstala jí podřízena až do poloviny 19. století.

Po zrušení patrimoniálního panství tvořily Krčmany/Krczman od roku 1850 obec v okresní správě Olomouce. V roce 1863 vyhořelo 30 domů, kaple a 15 stodol. Jako oficiální německý název obce se Krtschman a Krčman používaly střídavě od roku 1869, oficiální český místní název Krčmaň nese obec od roku 1893. Školní budova byla postavena v roce 1871. V roce 1893 vznikl také sbor dobrovolných hasičů.

Po roce 1897 byly vápencové lomy na Horce napojeny úzkokolejkou železnicí na nakládací stanici Grygov, aby zásobovaly cementárnu Hrůza & Rosenberg v Rolsbergu u Olomouce, lom na Chrástu byl napojen na trať o rozchodu 600 mm napojen v letech 1910 ž 1911. Na počátku 20. století byl na jižním svahu Chrástu v bezprostřední blízkosti starého lomu, který byl opuštěn před první světovou válkou, vybudován druhý vápencový lom Strejčkův lom.

Od roku 1921 patřila obec do okresu Olomouc-venkov. Během Velké hospodářské krize byl Strejčkův lom odstavován a poté provozován pouze na objednávku až do roku 1946. Během německé okupace získala obec německé místní jméno Kretschmann. V roce 1950 obec připadla na okres Olomouc-okolí a od svého zrušení v roce 1961 patří do okresu Olomouc. Strejčkův lom byl v roce 1956 napojen na firmu Betra Grygov, která od té doby přepravovala kámen vytažený z lomu pomocí lanového navíječe do Grygova pomocí sklápěčů.

V letech 1956 až 1958 probíhala výstavba obecního úřadu, do kterého byla integrována i hasičská zbrojnice. V roce 1962 byl uzavřen Strejčkův lom, poslední vápencový lom na Chrástu. V roce 1976 byla Krčmaň začleněna do Velkého Týnce. Od roku 1990 Krčmaň opět tvoří samostatnou obec.

Krčmaň má od roku 1999 erb a prapor od heraldika Velebného. Ukazuje stříbrný štít se třemi červenými kužely dole. Na každém z kuželů roste koniklec v přírodní barvě.

V roce 2011 byla v Krčmani dokončená výstavba kanalizace.[7]

Pamětihodnosti

  • Krucifix poblíž křižovatky polních cest na severozápad od vesnice
  • Socha svatého Antonína Paduánského ve svahu jižně od vesnice
  • Smírčí kříž v polích zhruba půl kilometru směrem na západ

Galerie

  • Náves
    Náves
  • Dům č. p. 8 na návsi
    Dům č. p. 8 na návsi
  • Krucifix
    Krucifix
  • Smírčí kříž v polích nad vedlejší cestou do Grygova
    Smírčí kříž v polích nad vedlejší cestou do Grygova
  • Socha svatého Antonína Paduánského
    Socha svatého Antonína Paduánského
  • Chráněný strom Krčmaňský borek
    Chráněný strom Krčmaňský borek

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ POLÍVKOVÁ, Alena. Naše místní jména a jak jich užívat. Vyd. 2., upr. a rozš. V Praze: Euromedia Group - Knižní klub, 2007. Universum. S. 110. ISBN 978-80-242-1940-0.
  5. ↑ Archivovaná kopie. eagri.cz [online]. [cit. 2013-09-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-09-25. 
  6. ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, Praha 1970, str. 449, 450.
  7. ↑ Výstavba kanalizace a ČOV

Související články

Externí odkazy

Zdroj