Krásný Studenec

Krásný Studenec
Obec ze svahu Popovického vrchu. Vlevo Chmelník, vpravo Lotarův vrch.
Obec ze svahu Popovického vrchu. Vlevo Chmelník, vpravo Lotarův vrch.
Lokalita
Charakter část města
Obec Děčín
Okres Děčín
Kraj Ústecký kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°45′51″ s. š., 14°9′30″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 594 (2021)[1]
Katastrální území Krásný Studenec (5,92 km²)
Nadmořská výška 243–406 m n. m.
PSČ 405 02
Počet domů 154 (2011)[2]
Krásný Studenec
Krásný Studenec
Další údaje
Kód části obce 407381
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pohled z vrchu Klobouk.

Krásný Studenec (německy Schönborn) je XXIV. část statutárního města Děčína, nachází se zhruba 4 km jihozápadně od středu města. Leží v údolí Chrochvického potoka, díky čemuž má ves protáhlý tvar. Nadmořská výška obce se pohybuje mezi 243 až 406 metry nad mořem a ohraničují ji čtyři vrchy: Chmelník na jihu, Lotarův vrch na západě, Klobouk na severozápadě a Popovický vrch na severovýchodě.

V roce 2009 zde bylo evidováno 151 adres.[3] V roce 2011 zde trvale žilo 514 obyvatel.

Děčín XXIV-Krásný Studenec leží v katastrálním území Krásný Studenec o rozloze 5,92 km2.[4]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352.[5] V době gotiky (rok 1363) byly také položeny základy kostela sv. Michaela. Jeho konečná barokní podoba a zařízení pocházely ze 18. století (rok 1712). Roku 1966 byl kostel zbořen z nařízení komunistických úřadů.

V obci se také nachází jedno z posledních zachovaných děl děčínského sochaře Fritze Tampeho, pomník padlým z první světové války.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů[5][6]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 586 602 656 673 843 815 901 533 557 486 439 401 422 514
Domy 89 93 95 104 123 130 145 123 109 105 108 119 122 154

Architektura

V obci se nachází několik ukázek lidového stavitelství, jež ve 30. a 40. letech 20. století zdokumentoval Franz Queißer. Jedná se o hospodářská stavení a o domy různého charakteru. Výjimkou nejsou ani roubené či hrázděné stavby. V horní části obce stojí malá hasičská zbrojnice zbudovaná v době první republiky.

Památník padlým z první světové války

Kostel sv. Michaela v Krásném Studenci

„Kostel byl barokní, jednolodní, s užším obdélným presbytářem, s hranolovou věží po severní straně a s předsíní po jižní straně lodi. Západní průčelí bylo trojosé, se středním rizalitem, v němž bylo vsazeno portálové, obdélníkové okno a lizénový rámec. Zakončeno bylo trojúhelníkově zakončeným křídlovým štítem s jehlanci. (…) Mohutná nízká hranolová věž s pásovými římsami, vpadlými poli a okny, v 1. patře obdélnými, v 2. patře polokruhově ukončenými, byla zastřešena mohutnou cibulovou bání. Presbytář byl sklenut valenou klenbou s dvěma lunetami a dvěma pásy, sbíhajícími na pilastry. Po severní straně byl obdélníkový portál do sakristie (v podvěží).“

Před zničením studeneckého kostela se podařilo zachránit renesanční boční oltář, protože ten byl (po restauraci v Jihlavě) již od června 1958 umístěn v kostele sv. Františka v Podmoklech. Jedná se o velmi cennou kulturní památku. Jeho autorem je F. Dittirch starší z Freibergu, jenž oltář zhotovil roku 1605. Do kostela sv. Františka byla umístěna i kamenná křtitelnice z 15. století spolu se sochou sv. Václava. Zvon pro studenecký kostel odlil roku 1587 Wolf Hilger. Wolf Hilger pocházel ze slavného rodu zvonařů, který působil v saském Freibergu od 15. do druhé poloviny 17. století. Varhany vyrobil roku 1718 Leopold Spiegel.

Kostel sv. Michaela v poválečných letech chátral. Peníze na jeho rekonstrukci (240 000 korun) byly místní faře přislíbeny komunistickými orgány již roku 1956. Nikdy však nebyly poskytnuty, a proto se stav kostela nadále zhoršoval. Roku 1966 nakonec MNV v Krásném Studenci zažádalo o demolici kostela, kterou následně ONV v Děčíně schválil. Kostel byl zbořen v listopadu 1966, památkové předměty byly uskladněny v kostele sv. Václava v Děčíně. Dnes se tak na návsi nachází jen zpustlá hřbitovní zeď, na místě kostela bylo po demolici zřízeno dětské hřiště.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-24. 
  5. ↑ a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 366, 367. 
  6. ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 283. 

Literatura

  • Petr Joza: Podmokelský sochař Fritz Tampe a osud jeho děl. Děčínské vlastivědné zprávy 9, 1999, č. 2, s. 34-41
  • Děčínsko, Turistický průvodce ČSSR (svazek 18), kolektiv, Olympia, 1984

Externí odkazy

Zdroj