Královnin omyl

Královnin omyl
Záviš a Kunhuta. Obraz Adolfa Liebschera
Záviš a Kunhuta. Obraz Adolfa Liebschera
Základní informace
Žánr opera
Skladatel Emil Němeček
Libretista Vilém Skoch
Počet dějství 1
Originální jazyk čeština
Datum vzniku 1918
Premiéra 28. dubna 1922, Praha, Národní divadlo
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Královnin omyl je jednoaktová opera českého skladatele Emila Němečka – autor ji žánrově označuje jako „gotická stylisace o jednom dějství“[1] – z roku 1918 na libreto Viléma Skocha. Premiéru měla 28. dubna 1922 v Národním divadle.[2]

Vznik a charakteristika opery

Královnin omyl je první provedená opera skladatele Emila Němečka. Ten ji napsal ve svých šestnácti letech, kdy už měl za sebou kompozici lyrického dramatu Trojí políbení podle Jaroslava Vrchlického, jakož i zhudebnění Jiráskovy Lucerny.[3]

Opera vykazuje bohatou melodičnost a na svou dobu moderní harmonii. Ústřední postavou dramatu je královna Kunhuta, postavená do sváru dvou světů: svého vlastního, vyznačujícího se touhou po kráse, vášni a jasu a reprezentovaného pro ni Závišem, a „českého“ světa chladné přísnosti, zbožnosti a vlastenectví, reprezentovaného nepřítomným manželem a jeho tetou, svatou Anežkou. V tomto konfliktu u Kunhuty vítězí láska a život.[3]

Opera byla přijata k provedení Národním divadlem a kritika byla nadšena debutem mladého chlapce a navíc samouka. Na opeře upoutala (slovy muzikologa Františka Paly) „obdivuhodná hudební vyspělost a ucelenost uměleckého výrazu, zvláště pak nevšední dovedná instrumentace a živý smysl pro jadrnou charakteristiku osob“.[3] Vzbuzené naděje však v dalším vývoji Němeček zcela nenaplnil.

Opera byla v Národním divadle uvedena poprvé v kombinaci s Mascagniho Sedlákem kavalírem, později i s jinými díly, celkem sedmkrát.[2] V jiných divadlech nastudována nebyla.

Osoby a první obsazení

osoba hlasový obor[1] premiéra (28.4.1922)[2]
Kunhuta, česká královna, žena Přemysla Otakara II. soprán Marie Šlechtová
Anežka, králova teta, abatyše alt Marie Rejholcová
Magdalena, dívka z družiny královny soprán Markéta Letnianská
Božena, dívka z družiny královny alt Karla Brodecká
Záviš z Falkenštejna tenor Mirko (Vladimír) Štork
Posel bas Luděk Mandaus
Dirigent: Josef Vinkler, režisér: Robert Polák, scéna: Josef Matěj Gottlieb

Děj opery

Děje se na hradě pražském, po bitvě na Moravském poli.

Zatímco pražský královský dvůr s neblahým tušením očekává zprávu o výsledku bitvy, královna Kunhuta se o osud svého manžela Přemysla Otakara II. nestará; nemiluje ho a jeho velikost, mužnost a síla se jí spíše protiví. Místo toho – k nevoli svaté Anežky, manželovy tety – pozvala ke dvoru známého rytíře a pěvce milostných písní Záviše z Falkenštejna. Jeho lyrickému dvoření a básnickému vyznání lásky ráda podléhá a opětuje je. V okamžiku největšího milostného roztoužení přichází drtivá zpráva o králově smrti.

Královnou vědomí Otakarovy smrti otřese. Náhle prudce cítí ve svém nitru vášnivou lásku k němu, kterou ze své ješitnosti tajila a nepřiznávala si, a v odmítání manžela poznává svůj životní omyl. Pod tímto poznáním se hroutí, ale je to opět láska, vítězící nad smrtí a minulostí, která ji zase povznese a dává jí sílu k novému životu po boku Záviše.[1]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c BRANBERGER, Jan. Svět v opeře. Praha: Orbis, 1947. 805 s. S. 329. 
  2. ↑ a b c Královnin omyl v databázi Archivu Národního divadla
  3. ↑ a b c PALA, František. Emil Němeček. In: HUTTER, Josef; CHALABALA, Zdeněk. České umění dramatické II – Zpěvohra. Praha: Šolc a Šimáček, společnost s r. o., 1941. S. 376–377.

Literatura

  • JANOTA, Dalibor; KUČERA, Jan P. Malá encyklopedie české opery. Praha, Litomyšl: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-236-8. S. 126. 

Externí odkazy

Zdroj