Kotel (Osečná)

Kotel
Kotelské lípy
Lokalita
Charakter malá vesnice
Obec Osečná
Okres Liberec
Kraj Liberecký kraj
Historická země Čechy
Stát ČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice 50°41′5″ s. š., 14°56′46″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel 38 (2021)[1]
Katastrální území Kotel (4,36 km²)
PSČ 463 52
Počet domů 12 (2011)[2]
Kotel
Kotel
Další údaje
Kód části obce 112763
Kód k. ú. 712761
Geodata (OSM) OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kotel (německy Kessel) je malá vesnice, část města Osečná v okrese Liberec. Nachází se asi dva kilometry jihovýchodně od Osečné. Prochází zde silnice II/278. Kotel je také název katastrálního území o rozloze 4,36 km².[3]

Historie

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1399.[4] V roce 1434 byla obec zničena husitskými vojsky, později zde čelila nájezdu vzbouřených sedláků od Náchoda a Jičína.[5]

Ložisko uranu

V oblasti se nachází ložisko uranu, jehož otevření plánuje státní podnik Diamo. Ministerstvo životního prostředí přes odpor místních obyvatel vyhlásilo chráněného ložiskové území, ačkoli to podle něj neznamená, že se zda uran bude někdy těžit.[6] Odhaduje se, že na území o rozloze 10,5 kilometru čtverečních leží asi 20.tisíc tun uranové rudy. V roce 2015 ministerstvo životního prostředí zamítlo žádost australské společnosti Urania Mining o povolení průzkumné těžby, o které společnost usilovala od roku 2008.[7]

Tisíciletá lípa

Uprostřed vsi je velmi stará lípa, zdánlivě složená ze tří kmenů, uvnitř dutiny jí roste vnitřní kmen. Dřevo je zdravé. V roce 2009 byla lípa zvolena Stromem roku 2009.[5]

Čertova zeď

Jižně od vesnice se nalézá národní přírodní památka Čertova zeď – torzo bizarního a pověstmi opředeného skalního útvaru, vypreparované čedičové žíly.

Kotelský vrch, křížová cesta

Východně od vsi se rozkládá Kotelský vrch, jenž je severním pokračováním vulkanicky podmíněného hřbetu Čertovy zdi. Na vrch vede stará křížová cesta (resp. jen její pozůstatky) od okraje Kotle, od obnovené kaple svaté Anny. Cesta končí kaplí Božího hrobu na vrcholu kopce, jež je v dezolátním stavu. Zastavení křížové cesty tvoří čtrnáct kamenných (dříve dřevěných) kapliček z let 1902–1904, zhotovených nákladem rodiny Bienertovy z Osečné. Jejich autorem je kamenosochař Adolf Sitte z dílny v čp. 118. K opravě kaple Božího hrobu došlo k roku 2015, kdy ji následně litoměřický biskup Jan Baxant požehnal a v pátek 15. června 2018 byla křížová cesta na Kotelském vrchu po opravě znovu požehnána generálním vikářem Martinem Davídkem.[8]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-24. 
  4. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 442. 
  5. ↑ a b Julius Dóša. Seznamte se s tisíciletou lípou. Mladá fronta - Sedmička Liberec a Jablonec. Srpen 2010, roč. II, čís. 30, s. 35. 
  6. ↑ Osečná žije s hrozbou těžby uranu za zády [online]. ČT24, 21. 9. 2008, rev. 21. 9. 2008 [cit. 2010-03-05]. Dostupné online. 
  7. ↑ MŽP zamítlo žádosti o průzkumnou těžbu uranu na Liberecku
  8. ↑ DAVÍDKOVÁ, Milena. Požehnání opravené křížové cesty na Kotelském vrchu [online]. Biskupství litoměřické, 2018-06-16 [cit. 2018-06-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Zdroj